Autor: Petr Košatka

Obránce s ideálními proporcemi oblékne dres Písku po dlouhých sedmi sezonách. Od doby, kdy z jihu Čech odešel, působil tento spolehlivý obránce převážně v první lize, přičemž také zasáhl do čtyř ročníků české nejvyšší soutěže v dresu Plzně. Teď je ale zpátky a společně se svým mateřským oddílem má za sebou letní část přípravy před následující druholigovou sezonou. „Příprava v Písku byla velmi kvalitní a já se momentálně cítím skvěle,“ pochvaluje si.

Odchovanec píseckého hokeje se do svého mateřského klubu vrací přesně po sedmi sezonách. „První, co se mi zpětně vybaví, jsou zápasy, kdy jsem do Písku jezdil s Třebíčí,“ vzpomíná úvodem dvaatřicetiletý obránce a vzápětí navazuje: „Byl to zvláštní pocit přijet do Písku a nehrát tady za domácí tým.“

Teď se ale opět připravuje tam, kde s hokejem začínal, a podle svých slov prozrazuje, že návrat to byl plánovaný. „Syn začal chodit do školy v Berouně a tam mi ukončili smlouvu. Popravdě jsem už ani nechtěl rodinu vláčet někam jinam. Teď budeme všichni v Písku a to je nejlepší možné řešení.“

Zatím poslední ročník strávil šikovný obránce v dresu Berouna. Medvědům se v uplynulé sezoně příliš nedařilo a středočeský klub se nevyhnul bojům play – out. Nepříliš povedená sezona nakonec úplným fiaskem neskončila a berounský tým se nakonec přímému sestupu do druhé ligy vyhnul.

„Je pravda, že situace v Berouně nebyla nikterak růžová. Když se manšaftu nedaří, vedení se snaží dělat různé změny, které by nasměrovaly manšaft k lepšímu. Do toho všeho přišla finanční krize a většina týmů se snaží o to, aby se pokud možno dražších hráčů zbavila. To je vidět nejenom v první lize, ale i v extralize. Bohužel to potkalo i mě. Teď už to ale neřeším, moje budoucnost je tady v Písku.“

Návrat domů je jedna věc. Nemrzí ale urostlého obránce, že bude hrát o ligu níž? „Já si uvědomuji, že jsem si prošel určitými zraněními, roky přibývají a nemůžu se pořád držet jenom na špičce. Rozhodně se ale chci na svoji další sezonu připravit tak, jako kdybych byl kdekoliv jinde, třeba v extralize. Jsem rád, že v Písku mohu hrát a budu dělat všechno pro to, abych byl pro tým pokud možno co nejplatnějším hráčem.“

I když nebylo ze začátku jisté, zda opravdu Mazanec zakotví v Písku, svou letní přípravu absolvoval kompletně na jihu Čech. „Cítím se výborně. Je sice pravda, že jsem šel mírně s váhou nahoru, ale letní příprava byla perfektní a naprosto mi vyhovovala,“ libuje si obránce protřelý extraligou. „Trénovali jsme intenzivně, a to hodinovými tréninky, které byly zaměřené hlavně na nohy. Bylo vidět, že Ruda Suchánek ví, co dělá, ty tréninky zkrátka měly smysl,“ pochvaluje si.

Tým, který se v Písku připravuje na nadcházející ročník 2. ligy, je posílen především o hráče Milevska, jednoho z největších rivalů IHC posledních sezon. Papírově by tak skutečně mohl patřit k nejsilnějším.

„Myslím, že tým na 2. ligu poměrně kvalitní je. Jsou tu hráči, kteří hrávali v 1. lize, a také zkušení hráči, kteří mají odehráno spoustu zápasů. Tým je doplněn také o mladé hráče, kteří se chtějí prosadit. Jak říkám, mužstvo je tady dobré, ale až čas ukáže, jak na tom kádr skutečně je. Nikdy to není o tom, že si koupíte deset známějších hráčů a vyhrajete s nimi ligu. Takhle to prostě nefunguje.“

David Mazanec je jednou z hlavních posil druholigového klubu, který také v příští sezoně míří za nejvyššími cíli. Uvědomuje si zkušený obránce svoje postavení a výkon, který od něho bude očekáván? „Může se stát cokoliv. Nikdy hráč nemůže vědět, co ho potká. Ale já doufám, že v Písku nezklamu. Podle mě bude v mančaftu dost lidí, do kterých se dá celková síla týmu rozložit. Hokej je kolektivní hra a jak už jsem jednou naznačil, nejde s jedním nebo se dvěma hráči chtít dosáhnout nějakého úspěchu. Důležitá je celá kabina, všech dvacet hráčů,“ dobře ví.

Písecký tým si v těchto dnech užívá zaslouženého volna. Měsíční pauzu ukončí až poslední červencový týden, kdy zahájí přípravu na ledě. „Momentálně hledám práci, takže to bude pro mě během volna prioritou. Jistě zajdu i na tenis, který mě baví, nebo budeme sportovat se synem. Zkrátka, zahálet nebudu,“ usmívá se závěrem.