S Frýdkem to byl docela vyhrocený duel. Cítil jste to na ledě podobně?
Je pravda, že to byl zvláštní zápas. Takový už se tady dlouho nehrál. Od začátku byli skvělí fanoušci. Byli jsme nabádáni, abychom hráli agresivněji. V utkání bylo hrozně prostojů a hra byla rozkouskovaná. Nehrálo se v tempu. Třetí třetina trvala snad hodinu. Pořád se na něco čekalo. To bylo vyvoláno neustálými konflikty. I takové zápasy ale bývají. Rozhodli jsme v přesilovkách, ve kterých jsme dali tři góly.

Čím si vysvětlujete, že hlavně ze strany soupeře bylo utkání takhle nervózní?
Hosté cítili křivdu, že hrají pořád v oslabení. Byly tam nějaké zákroky, které je rozhněvaly. Potom se hra zbytečně kouskovala. Frýdečtí byli podráždění a sekali zezadu. Ale z obou stran to bylo hodně neuspořádané. Nechci říct, že rozhodčí zápas nezvládli, ale bylo to hrozně zdlouhavé a hra nenavazovala. Možná se ale také proto utkání divákům líbilo, protože byli slyšet. Bavilo je to a ocenili tvrdé hity, které kluci rozdávali. Z naší strany spokojenost.

Dal jste dva góly, takže spokojen jste byl i vy osobně?
Dlouho jsem nedal žádný gól. Měl jsem spíše nahrávky. Trošku jsem to v hlavě měl. Při prvním gólu odvedl parádní práci Martin Heřman. Měli jsme to tak domluvené, že budu střílet na přední tyč a on mi uhne, aby brankář neviděl. Podruhé gólman klečel ještě předtím, než jsem vystřelil. Na mé poměry jsem to trefil pěkně. Nejsem Ovečkin a nemám takovou střelu, která by byla vždycky nebezpečná. Jsem rád, že jsem zase dal nějaké góly.