Výkony vašeho týmu před blížícím se play off spíše stagnují, než aby šly nahoru. Kde je příčina?
Naše výkony nejsou takové, jaké bych si sám představoval. A není to jenom teď. Dlouhodobě se nám nedaří dostat do týmu větší agresi, touhu a vášeň, aby si šel za svým cílem. Doma ještě jakž takž, ale venku naše výkony opravdu nejsou dobré. Postrádám tam to, co budějovickému hokeji upřímně chybí už léta letoucí. Když jsme sem jezdili ještě jako soupeři, tak jsme vždycky říkávali, že Budějovice jsou leklé ryby.

Daří se vám tým vyburcovat?
Teď sám zažívám, že se mi úplně nedaří dostat do mužstva větší agresi. Je to věc, která nám láme vaz především na cizích hřištích. Soupeř se na nás připraví, protože přijede favorit, který je ověnčený gloriolou, že chce postoupit. Má v řadách hráče, kteří toho mají hodně za sebou, což je pro protivníka úžasná motivace. Už jenom jméno Budějovice dá soupeři pět až osm procent agrese navíc a my se s tím těžko vyrovnáváme.

Zbývají už jen čtyři kola do konce základní části soutěže. Co se s tím dá ještě udělat?
Samozřejmě doufám, že s příchodem play off, které je samo o sobě mimořádně motivující, agrese naskočí. Z toho důvodu také hledáme optimální složení sestavy, takže s ní relativně dost točíme. Na druhou stranu je to i záměr protáčet hodně hráčů, protože máme pět lajn. Nechceme hrát na čtyři, jednu nechat pořád sedět a čekat, až se někdo zraní. Rotace hráčů je záměrná.

Souviselo s tím i dočasné uvolnění útočníka Dostálka do extraligové Jihlavy?
Ano. Také proto jsme uvolnili Dostálka do Jihlavy, když o něj Dukla požádala. Bylo to ale pochopitelně s vizí, že se vrátí. Takhle bylo v jednání více hráčů. Vráblík byl dvakrát v Plzni. Ale beků nemáme tolik jako útočníků a Pavlin navíc odjel na olympiádu. Nejde jenom o Dostálka nebo Vráblíka. Z extraligy bylo žádáno na výpomoc více našich hráčů. Nechtěli jsme náš kádr ale úplně takhle rozpustit. Všechno bylo plánováno s vidinou, že koncem ledna chceme mít tým pohromadě a začneme se připravovat na play off.

Hovořil jste o rotaci hráčů. Není už ale pomalu čas sestavu stabilizovat směrem k play off?
Třeba Dostálek se až teď poprvé vrací do týmu, protože byl nemocný. Sestavu stabilizovat chceme. Vždycky je to ale otázka. Když sestavu stabilizujeme moc brzy, tak se ozývají hlasy, že někteří hráči nedostali dostatečnou šanci v určitých formacích nebo třeba přesilovkách. Pokud hráče rotujete, tak se zase množí názory, že by mužstvo mělo být stabilnější. Domluvili jsme se s realizačním týmem, že poslední tři duely základní části chceme sehrát ve složení, ve kterém bychom měli vstoupit do play off. Stabilizace sestavy je třeba, ale hráče potřebujete poznat i v určitých situacích. Hráč se jinak chová v první nebo ve čtvrté pětce. To je velký rozdíl. Z tohoto pohledu i z hlediska vztahů v týmu je rotace prospěšná.

Budou tři zápasy na stabilizaci sestavy stačit?
Z hlediska stabilizace a určitých herních systémů je tady určité riziko. Ale máme tři velmi kvalitní zápasy s Karlovými Vary, Kladnem a Přerovem. To by mělo stačit. Některé útočné dvojice už se navíc moc nemění. Pajič s Nedorostem, Vampola s Čermákem, Galamboš s Martinem Novákem, Rob s Heřmanem nebo Mikyskou. Sestava už se rýsuje a spějeme k tomu, jak by její složení mělo v sobotu definitivně vypadat.

Útočník Vlastimil Dostálek odehrál v extralize v Jihlavě nakonec čtrnáct zápasů a mezi fanoušky z toho bylo docela velké téma.
Ani jsem si neuvědomoval, že to je takové téma. Jihlava je tady tradičním soupeřem, takže to sem vneslo takový duch, proč pomáháme zrovna tomuto klubu. Ale nejsem ten typ, abych ve sportu někomu záměrně házel klacky pod nohy. A když to vezmu pozitivně, tak Vlasta si zahrál o soutěž výš a měl by přijít zpět nabitý. Má u nás smlouvu s následnou opcí. Nehrozilo tak, že by se vrátil a chtějí jít pryč. Po každém utkání jsme byli v kontaktu a mluvili jsme spolu. Nebylo to tak, že si jde vyzkoušet extraligu, a v případě, kdyby uspěl, tak by tam zůstal. Takhle jsme neuvažovali. Naopak nám to uvolnilo ruce, že jsme mohli rotovat více hráčů. V žádném případě jsme neřešili, jestli pomáháme Jihlavě. Chtěli jsme pomoci sobě.

Po vašem příchodu k týmu bylo vidět snaha o agresivnější styl hokeje. Postupem času ale tento prvek ze hry týmu vyprchává. Je to záměr, hrát trošku jinak než předtím?
Určitě to není záměr. Zkoušeli jsme nějaké systémy forčekingu. První tři týdny se nám to nedařilo, ale potom se náš projev zlepšil. Byla to třetí čtvrtina soutěže, která byla označena za naši nejlepší. Tam se to dařilo a překlopili jsme zápasy na naši stranu. Teď souhlasím, že se ten břit trochu otupil.

Může být důvod ve zmíněné mentalitě českobudějovických hráčů?
Přemýšlím o tom, čím to je. Jestli je to opravdu klid před bouří, že si plno hráčů říká, aby už to začalo a bylo tady play off. Těžko říct. Hráli jsme proti soupeřům, kteří bojují na hraně play off. Ať už to byl Havířov, nebo teď Třebíč. To jsou týmy, které bojují o život. My sice chceme vyhrát základní část, a bylo by alibi, kdybych říkal, že ne. Ale primární cíl je zůstat na prvních dvou místech. Třetí už je špatné. To bychom měli naplnit. Podvědomě možná v sobě hráči mají, že se nechtějí před play off zranit. V play off že to pak začne. Ale doufám, že si jenom sám takhle nedělám nějaké výmluvy (smích). Byl bych rád, aby se nám agrese do hry podařila dostat už teď v posledních zápasech základní části, protože potom naskočit ze dne na den není tak jednoduché.

Jak jste spokojen s přesilovkami a celkově střeleckou produktivitou týmu?
Žádný trenér nebývá spokojený s tím, kolik jeho tým dává gólů. Na druhou stranu, když se podíváme na počet vstřelených gólů, tak to není zase tak špatné. Souhlasím ale, že bychom měli mít větší procento využití přesilovek. Trošku si přihřeji polívčičku. Když jsme přišli k týmu, tak jsme měli nějakých dvanáct procent, a teď jsme na sedmnácti. O něco jsme to zlepšili, což je především zásluha práce mých kolegů Aleše Kotalíka a Franty Bombice, kteří se přesilovkám extrémně věnují a dávají tomu opravdu hodně. Jsem rád, že se to lepší a hráči si zvykli na systém naší práce. To je pozitivní a doufáme, že procento půjde ještě nahoru. S naší přesilovkou ale spokojen nejsem. Hráči typu Vampoly, Nedorosta, Kutláka nebo Nováka jsou takové osobnosti, od kterých se očekává, že si budou přesilovku řídit. A budou i zdravě naštvaní, když to nebude fungovat. To nemohu říct, že by nebylo. Na druhou stranu se nám prostě nedaří dostat využití přesilovek alespoň na dvacet procent, což bych si představoval.

Z vaší kabiny prakticky vymizeli talentovaní mladí hráči, kteří nehrají zápasy, ale ani s vámi už nějaký čas netrénují. Není to škoda vzhledem k budoucnosti celého klubu?
Samozřejmě je to velká škoda. V tomto případě bych se však do větších rozborů nechtěl moc pouštět. Vždycky jsem byl zvyklý, že trenéři mládeže chodili a říkali, abych jim vzal některého hráče na trénink. Tady chodí, abych jim ho nebral, protože mají důležitou fázi soutěže. Vnímám, že pro budějovický hokej jsou tito hráči hrozně cenní. Když jsem přišel, tak jsem si stáhl Prokeše z Tábora, a chtěl jsem, aby s námi šel do tréninku sedmnáctiletý Vojta Doktor. Dávat šanci dvacetiletým hráčům a říkat, že jsou mladí, je pro mě pozdě. Chtěl bych tuto šanci dávat klukům ve věku šestnáct a sedmnáct let. Na druhou stranu tito hráči jsou žádaní u mládeže. Když to řeknu ošklivě, tak mně zápas tenhle mladý kluk až tak moc neovlivní, ale v dorostu a juniorce jsou to klíčoví hráči. Takže se tady tře něco, co musí rozhodnout vyšší moc v klubu. Mně to nepřísluší.

Jak moc je pro vás důležité směrem k možnému vývoji play off první místo v tabulce po základní části?
Vnímám to, ale tabulka kolem třetího místa je strašně vyrovnaná a spekulovat se nevyplácí. Mám takovou zkušenost, že kdybychom vyhráli základní část a pak vypadli v play off, tak je to stejně k ničemu. Když skončíme druzí a postoupíme do baráže, tak to bude super. Je to nějaký mezistupeň. Fanoušci v hospodách samozřejmě mají právo diskutovat o tom, co by bylo nejlepší. Ale my si podobné diskuze nechceme připouštět. Zajíci se počítají až po honu. Pak nás budou lidé buď chválit, a nebo odsuzovat.

Uvedl jste, že poslední tři zápasy odehrajete v nejsilnějším složení. Znamená to, že teď s Ústím ještě budete se sestavou experimentovat?
Ono je to těžké v tom, že třeba Martin Heřman, který by asi měl být v základní sestavě, má nějaké rodinné důvody, proč musí vynechat dopolední trénink a poradu. Tím se vyautoval i ze zápasu. Vstupují do toho i takovéto prvky ze zákulisí, které divák nemůže vědět. Heřman nám hlásil měsíc dopředu, jestli by mohl být v tento den uvolněn. Díky tomu, jak máme široký kádr, jsem mu to povolil. Poslední tři zápasy nebude mít nikdo žádné úlevy a chceme je odehrát skutečně ve složení, ve kterém bychom měli vstoupit do play off. Včetně brankáře.

Pozitivní je určitě i nízká marodka, která mužstvo v minulých sezonách trápila.
Svědčí to o dobré trénovanosti, protože nás netrápí žádné natržené nebo natažené svaly. Velmi dobrou práci odvádí Franta Bombic, jenž je zodpovědný za kondiční připravenost týmu. Na druhou stranu asi nechodíme v zápasech na úplnou hranu kontaktu a fyzické zátěže, takže zraněním nejdeme tolik naproti. Když budeme hrát aktivní hokej se stoprocentním srážením a dohráváním, tak sem tam nějaké zranění přijde. Je to dvousečné. Vypovídá to o dobré kondiční připravenosti, ale možná i o tom, že nám ve hře chybí nějaké to procento agrese. Kdyby tam bylo, tak máme více hráčů nastřelených pukem nebo těch, kteří mají koňary po srážce. Ale to už je také můj pohled hnidopicha (úsměv).

Ublížilo podle vás kvalitě WSM ligy její uzavření, o kterém se hodně mluvilo?
Všichni se báli, že uzavření bude mít negativní vliv. Myslím si ale, že nikdo nic takového nepociťuje. Třeba Litoměřice, kterým relativně o nic nejde, teď vyhrály na Kladně. Týmy, které nemají postupové ambice, mohou ohrávat mladé hráče bez obav, že by spadly. Je více plusů než minusů. Na druhou stranu je ve WSM lize oproti extralize ohromná fluktuace hráčů, což po sportovní stránce není úplně šťastné. Jednou jedete do Litoměřic a ty mají pět hráčů z Plzně. Potom přijedou Litoměřice sem a z Plzně nemají nikoho. Je pak otázka, kdy na koho narazíte. Do konce ledna si mohla mužstva půjčovat hráče z extraligy, ale od února pak mají úplně jinou tvář. Je to trošku nesportovní. Třetí aspekt je příchod Jaromíra Jágra na Kladno. Zažíváme ročník, který je pro WSM ligu v mnoha směrech specifický a tato soutěž získává daleko větší respekt než tomu bývalo kdysi. Je to znát i na diváckém zájmu, který je kromě nějakých dvou tří stadionů úžasný.