Jihočeši nakonec na pomezí Evropy a Asie odehráli tři zápasy. Vrcholem byl určitě jejich hned úvodní duel s domácím Avtomobilistem, který by chtěl v letošním ročníku KHL postoupit do play off.

V hodně bouřlivé atmosféře  hosté dvakrát vedli, poté prohrávali 2:4 a nakonec se oba týmy rozešly se spravedlivou remízou. Na penalty vyhrál Jekatěrinburg, a jak se později ukázalo, byl to důležitější moment, než všichni předpokládali. „To byl velmi dobrý zápas v bouřlivé atmosféře. Toto utkání se mi ze všech tří líbilo nejvíce," tvrdí trenér Peter Draisaitl.

Ve druhém duelu Mountfield porazil po spolehlivém výkonu farmářský tým Avtomobilistu Sputnik Nižnij Tagil 3:1. Překvapivě i po tomto duelu se jely samostatné nájezdy, ve kterých byl znovu úspěšnější soupeř. „Že se jedou nájezdy jsem zjistil, až když už jsem byl někde u rolby. Vůbec mě nenapadlo, že něco takového koná, když zápas neskončí nerozhodně.  Když to přeženu, tak jel ten, co byl zrovna nejblíže u vrátek na střídačce," hořce se pousměje  Draisaitl.

Výprava z jihu Čech totiž netušila, a ani tušit nemohla, že nájezdy po každém utkání jsou pomocným kritériem, které je při rovnosti bodů nadřazené i bodům ze vzájemných zápasů. Propozice turnaje totiž organizátoři pro jistotu nikomu z vedení týmu neukázali.

Ve třetím duelu na hráče dolehla únava z náročného cestování i čtyřhodinového časového posunu. Přestože herně nepropadli, výsledkově ano a Molotu Perm z druhé ruské ligy  podlehli 1:5.

Jenže v závěrečném večerním duelu Avtomobilist naprosto nečekaně prohrál se svým farmářským týmem Sputnikem 1:2. Tím pádem byl v konečné tabulce první Perm, který získal šest bodů, a zbývající celky pak měly shodně po čtyřech bodech. V tabulce vzájemných zápasů na tom  byl nejlépe Mountfield a zdálo se, že mu nic nestojí v cestě do finále, kde by na něj čekal znovu Perm.

Domácí Avtomobilist ale ve finále chybět nemohl. Poněvadž vyhrál nájezdy v duelech s oběma svými bodovými rivaly, dle rozhodnutí pořadatelů měl právo hrát finále právě domácí celek. „Jeli jsme sem s tím, že chceme vyhrát celý turnaj, takže nás to štvalo. Já osobně bych rád naše hráče viděl ve finálovém zápase prát se o možnost vyhrát celý turnaj. Ale bohužel. K tomu těžko co říct," jen kouč bezmocně  pokrčí rameny.

Na zklamané Jihočechy zůstal pouze duel o třetí místo se Sputnikem, který byl nakonec po dohodě obou soupeřů zrušen. „Byl by to zápas o ničem. Hrálo by se čtvrtý den v řadě čtvrté utkání, které by navíc nikoho nezajímalo. Na odpolední zápasy nechodili skoro žádní diváci. Navíc proti soupeři, se kterým už jsme hráli. To by fakt asi nemělo smysl," vysvětluje kouč, proč před trošku nadbytečným utkáním raději dali přednost kvalitnímu tréninku.

Trenér ale celkově neměl důvod k nějakým chmurám, protože jeho tým si až na duel s Permem vedl velice zdatně. „Odehráli jsme ve třech dnech tři náročné zápasy. S tím jsme sem také jeli a po sportovní stránce zájezd určitě svůj účel splnil. Mužstvo podalo dobré výkony a myslím, že s naším vystoupením v Jekatěrinburgu můžeme být spokojeni," souhlasně přikývne.

Velký prostor na ledě dostávali mladíci. „Věděli jsme, že hokej hrát umí. Tady nám to potvrdili. Jak po herní, tak i po komunikativní stránce. Na ledě byli vidět nejvíc ze všech," chválí Draisaitl mladíky ve svém týmu.
Doba, kdy Rusové produkovali jiný styl hokeje než české týmy, je už podle Draisaitla pryč. „Rozdíly v herním projevu už nejsou velké. Odlišnost je spíše ve velikosti kluziště. V Rusku jsou širší hřiště a hokej tak naoko vypadá jinak. Ale je to skutečně spíše jenom zdání."

Důležité je, že náročný zájezd všichni hráči přežili ve zdraví a mohu i nadále naplno trénovat. „Jsou tam jen nějaké maličkosti, ale nic vážného. To je také hodně důležitá věc," zdůrazní Draisaitl.

Se zázemím v hotelu Moskovskaja gorka byli hráči i vedení maximálně spokojeni. Obědy a večeře v jídelně na stadionu až na takové úrovni nebyly. „Měli jsme všechno, co sportovci potřebují," diplomaticky zhodnotil pobyt Peter Draisaitl.

Mužstvo si možná kromě jídla skutečně nemělo nač stěžovat. Organizační záležitosti řešil s přehledem vedoucí mužstva Ladislav Gula, o pohodlí hráčů na stadionu pečovala dvojice masérů Pavel Vlašic a Petr Cirkl. „Šatna i další zázemí bylo na velmi dobré úrovni. Pouze nám chyběla sušička prádla. Vyprané věci jsme sušili fénem. Ale zvládnout se to dalo," usměje se zkušenější z dvojice masérů Pavel Vlašic.

Po nedělním návratu čeká Mountfield na konci týdne vstup do letošní European Trophy ve švédské Lulee.