Loni si zahrál v dresu ČEZ Motoru baráž o extraligu. Po sezoně mu však v nejsilnějším jihočeském klubu skončila smlouva a novou už nedostal. Přemýšlel o tom, že by hokejovou kariéru ukončil a věnoval se studiu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích.
Nakonec se ale domluvil v druholigovém Táboře a hned v úvodu přípravy se paradoxně postavil v přátelském utkání právě proti Motoru. Spolu se svými spoluhráči mohl slavit nečekanou výhru 4:3 po samostatných nájezdech.

V Motoru jste nedostal smlouvu na další sezonu. Uvažoval jste skutečně reálně o tom, že s hokejem úplně skončíte?
Bylo to tak. Chtěl jsem dát přednost studiu, protože mě čeká třetí ročník studia psychologie Pedagogické fakulty a rád bych školu dokončil. Hrát první ligu někde v dojezdové vzdálenosti nebylo možné. Ale ozvali se mi z Tábora, že by mě chtěli. Trénují večer, takže není až takový problém skloubit hokej se školou.

V Motoru jste hrál prakticky v základní sestavě. Mrzelo vás hodně, že vám smlouva nebyla prodloužena?
Zklamání to samozřejmě bylo, ale život jde dál. Jsem rád, že jsem mohl být u vzniku takového klubu. Mohl jsem si zkusit, jaké to je hrát před plným stadionem. To byl úžasný pocit. Bral jsem to spíše pozitivně. Byl jsem rád, že jsem se do týmu vůbec dostal. Už dva roky předtím jsem uvažoval, že dám před hokejem přednost studiu. Že jsem si vybojoval místo v sestavě, to jsem považoval za malý zázrak. Tak to beru.

Co nakonec hlavně rozhodlo pro variantu studovat, ale zároveň hrát hokej v Táboře?
Mě původně vůbec nenapadlo, že se někde trénuje večer a je tak možné při škole hrát i hokej. Končím bakalářské studium a chtěl bych pokračovat magisterským. Škola je u mě na prvním místě a nechtěl jsem ji zanedbávat. Pokud by se trénovalo dopoledne, tak bych druhou ligu asi vzdal. Vzhledem k tomu, že se v Táboře trénuje večer, tak to jde celkem dobře dohromady.

Do Tábora dojíždíte na tréninky každý den?
Teď v létě trénujeme každý den, ale ještě není škola, takže to je v pohodě. V sezoně bychom měli mít vždy dva dny v týdnu volno. Tréninky ale budou pořád večer, protože všichni spoluhráči normálně pracují. Máme služební auto, kterým z Budějovic na tréninky jezdíme. V tom není problém.

Druhou ligu už jste si několikrát vyzkoušel loni, kdy jste do Tábora jezdil na střídavý start. Je velký rozdíl mezi úrovní druhé a první ligy?
Hrozně záleží na soupeři. Je velký rozdíl mezi kvalitou týmů z popředí tabulky a ze spodku. To je stejné jako v první lize. Na tom hodně záleží. S kým se zrovna hraje a v jaké sestavě soupeř je. Loni jsme třeba hráli zápasy, které se s první ligou daly srovnat.

V přátelském utkání jste porazili po nájezdech Motor. Bral jste tento duel hodně prestižně?
Prestižně ne. To určitě ne. Hlavně jsem se na ten zápas hrozně těšil. Byl to takový hokejový svátek. Den předtím to navíc vypadalo, že se hrát vůbec nebude, protože byly problémy s ledovou plochou. To by byla velká škoda, kdyby se nehrálo. Prestižně jsem to rozhodně nebral. Byla nádhera zahrát si proti klukům, se kterými jsem předtím odehrál celou sezonu.

Přišlo hodně diváků. Líbila se vám atmosféra zápasu?
Určitě. Atmosféra byla opravdu pěkná. Přijelo plno fanoušků Motoru, kteří se o ni umí postarat. Táborští se ale nenechali zahanbit. Hnali nás slušně. Zápas odpovídal té kulise, všichni jsme na ledě nechali všechno. A hlavně v utkání nebyly žádné zákeřnosti, což je v této fázi sezony také moc důležité.

Už jste mluvili o tom, co očekáváte v Táboře od letošní sezony?
Loni se tady hrála baráž o první ligu. Pokud by se podařilo tento výsledek zopakovat, tak by to bylo považováno za úspěch. O tom se ale zatím jenom tak mluví. Na konkrétní cíle je ještě brzy.