V jakém týmu jste se světovou hvězdou Crosbym potkali?
Se Sidneym jsem hrál dva roky v kanadské juniorce. Nastupovali jsme spolu za tým Rimouski Oceanic. Musím říct, že to byly jedny z nejlepších momentů mé kariéry. Dodnes na to velice rád vzpomínám.

Letošní sezonu jste začal v maďarské lize, což nebývá tradiční působení českých hokejistů. 
Jak došlo k tamnímu angažmá?
Tak, že jsem si napsal 
v uvozovkách svůj hokejový životopis, a tím, že umím 
anglicky, tak jsem si vše začal vyjednávat a komunikovat 
s týmy sám.

Dunaújvárosi Acélbikák jste ale nakonec rychle opustil. Proč?
Byl jsem tam na měsíční zkoušce. A po jejím konci mi prezident klubu oznámil, že 
z důvodu snížení rozpočtu by si mě rádi ponechali, ale za horších podmínek. Ty jsem bohužel nemohl akceptovat.

Končilo proto v klubu 
více hráčů?
Spolu se mnou skončil i jeden slovenský hokejista. 
Pak jsme se dozvěděli, že klub zřejmě přijde o hlavního sponzora.

Co jste vůbec říkal na tamní hokej?
Nebyl špatný, když ho nyní mohu porovnat s německou Oberligou, což je třetí liga.

A jaké je konkrétní srovnání?
Myslím, že úroveň v Německu je lepší. I když v Maďarsku to pro mě bylo finančně zajímavější. Ale Maďarsko mě velice mile překvapilo 
a ten jeden měsíc jsem tam byl spokojený.

Z Maďarska jste plynule přešel do Německa?
Ne, mezitím jsem byl tři týdny bez angažmá. Takže tak plynulé to nebylo.

Co jste dělal?
Vrátil jsem se zpět do Prahy, kde máme s rodinou zázemí a malá dcerka tam chodí do školky. Začínal jsem tak vlastně od nuly a hledal nový tým.

Jak jste přišel do kontaktu 
s Peitingem, kde nyní hrajete?
S pomocí mého známého Davida Pauliaka, který předal můj profil do Německa. Tak se mi naskytla možnost jít zkusit Oberligu.

Nyní se vám daří?
Nyní jsem spokojený, ale začátek byl složitější.

V čem?
Hned v prvním zápase jsem se nešťastně zranil a byl jsem měsíc mimo hru. Nyní už je ale vše v pořádku.

Zázemí v Peitingu je na dobré úrovni?
Klub funguje, řekl bych, na úrovni naší první ligy. 
Je o nás postaráno vcelku dobře.

Jaká je úroveň třetí německé ligy?
Přirovnal bych ji k horní polovině české první ligy. 
Ale je těžké to porovnávat. 
V Německu se hraje určitě agresivnějším stylem, než na co jsme zvyklí u nás. Ale hráči zase na druhou stranu nejsou tak vyspělí po hokejové stránce.

Váš tým je profesionální?
Většina spoluhráčů vedle hokeje ještě chodí normálně do práce. Takže trénujeme až večer. Je to podobný systém jako u nás ve druhé lize. 
Ale s lepším zázemím a určitě finančně zajímavější.

Ambice týmu jsou jaké?
Play-off. Momentálně se pohybujeme mezi šestou 
a sedmou příčkou. Měli jsme 
a nebo spíše ještě máme hodně zraněných hráčů. Takže určitě vyhlížíme uzdravení všech hokejistů.

Proč jste vlastně po loňské sezoně skončil v Berouně?
Skončila mi smlouva 
s Mladou Boleslaví, odkud jsem byl v Berouně pouze na hostování právě do konce minulého ročníku. V České republice moje hráčská práva vlastní Mladá Boleslav.

V Berouně jste byl také kapitánem. Jak vám seděla tato role?
Byl jsem zvolen kapitánem jednu sezonu. Myslím, že jsem tam byl jeden z mála těch zkušenějších. Ale nějak extra jsem tuto úlohu neprožíval. Snažil jsem se jít příkladem 
a předat zkušenosti mladším klukům.

Co rozhodlo o tom odejít do zahraničí?
Minulá sezona skončila velice špatně (Beroun sestoupil 
z první ligy a kvůli dluhům letos nehraje nakonec žádnou soutěž – pozn. autora). Rozmýšlel jsem se tak, co dále, 
a nějak jsem toužil po změně. Jelikož jsem momentálně nechtěl pokračovat v české první lize, zvolil jsem zahraniční angažmá.

Pocházíte z Milevska. Navštívil jsem o Vánocích rodné město?
Ano, měl jsem tu možnost se tam na dva dny s rodinou podívat. Přítelkyně pochází z Tábora, takže jsme to vše spojili a objeli celou rodinu.

Udržujete si přehled o milevském hokeji?
Určitě je škoda, že Milevsko neudrželo druhou ligu. Občas mi táta nebo brácha řeknou, co je nového, nebo jak si Milevsko vede v krajském přeboru.

Vzpomenete si na začátky 
v Milevsku?
Ano, velice rád na to vzpomínám. Byly to krásné začátky.


„Uměl se postavit před branku a dát góla," vzpomíná trenér Jiří Rybák

Než vkročil na profesionální scénu, hokejovému řemeslu se Zbyněk Hrdel učil v Milevsku. V rodném klubu jej dlouhou dobu vedl Jiří Rybák, který se výchově mládežnického potěru v Milevsku věnuje dodnes.

Jak vzpomínáte na Zbyňka Hrdela?
Je potřeba říci, že úplně na začátku ho vedl Zdeněk Šťastný, který s ním absolvoval ty první hokejové krůčky. Když se ukázalo, že je lepší, než vrstevníci, tak pak šel teprve o rok výše ke mně.

Jaký byl svěřenec?
Vzpomínám na něj jen v dobrém. Zbyněk byl poctivý v tréninku. Co se řeklo, tak udělal. Navíc byl i perfektní kluk do party. Naprosto bezproblémový.

Věnoval jste se mu nějak individuálně?
To ne. Tehdy jsme měli partu kluků, která šlapala velice dobře. Nějak speciálně jsem se nikomu nevěnoval, jako je tomu třeba v dnešní době.

Vynikal v něčem?
On měl talent na střílení branek. Uměl se postavit před branku a z toho dávat góly.

Sledoval jste pak jeho další kroky?
Určitě. Z Milevska odešel tuším v šesté nebo sedmé třídě do Tábora, pak do Sparty. Hovořil jsem s ním, když hrál v Kanadě. A po návratu do Sparty v ní hrál pod Marianem Jelínkem, se kterým jsem trénoval na hokejové škole Jágr teamu. Takže v kontaktu jsme byli pořád.

Zbyněk Hrdel

Narozen: 19. srpna 1985 v Písku
Pozice: útočník
Výška: 192 cm
Váha: 95 kg
Posledních 5 sezon:
2010-11: Chomutov (CZE2), Ml. Boleslav (CZE1), 2011-12: Ml. Boleslav (CZE1), 2012-13: Ml. Boleslav (CZE2), Beroun (CZE2), 2013-14: Beroun (CZE2), Kladno (CZE1), 2014-15: Dunaújvárosi Acélbikák (HUN1), Peiting (GER3)

Zdroj: eliteprospects.com