Šestnáctiletá Jihočeška patřila k ústředním postavám českého týmu a k nejlepším brankářkám celého mistrovství.

Svůj cíl však mladé Češky nesplnily a musely se spokojit jen se záchranou, kterou vybojovaly nad domácím družstvem Japonska.

Jaké jste si z japonského Obihira přivezla dojmy?
Byl to jeden z největších zážitků v mém životě. Vůbec jsem nečekala, že bych se tam mohla dostat. Udělala jsem ale všechno pro to, abych tam mohla být a získala jsem tu nejcennější zkušenost.

Díky vašemu nízkému věku máte šanci zahrát si na světovém šampionátu osmnáctiletých hokejistek ještě dvakrát, jestli se nemýlím?
Tento rok ještě hraji také za reprezentační šestnáctku, od příští sezony už budu věkem patřit do osmnáctky.

Jaká byla na zápasech světového šampionátu návštěvnost?
Stadiony v Japonsku nejsou velké. Na zápasech domácích hráček byl vždy plný dům a lidé se na stadionu doslova mačkali.

Jaké jsou v Japonsku zimní stadiony? Dají se srovnávat s těmi u nás v Čechách?
Stadiony jsou v Japonsku jiné než u nás. Hala, ve které jsme hrály, nebyla moderní. Byl to takový průměrný stadion. Hala, ve které se hrála druha skupina, byla o něco lepší. Ze začátku se nám nelíbila naše šatna, pak jsme si ji ale upravily a bylo v pohodě.

Jak jste byly spokojeny s výsledky, kterých jste na mistrovství světa dosáhly?
Určitě jsme čekaly lepší výsledek. Chtěly jsme se probojovat do semifinále a dostat se tak do lepší skupiny. Bohužel se nám nepovedl zápas se Švýcarskem, který jsme smolně prohrály 0:1.

I po prohře se Švýcarkami jste ale ještě měly možnost do play off postoupit…
Finky jsme pak musely porazit v normální hrací době, ale ani to nám nevyšlo. Tím jsme ztratily šanci postoupit do čtvrtfinále. Nakonec jsme byly rády, že jsme se aspoň udržely, protože to byla naše povinnost.

Ve vítězném duelu nad Japonskem ve skupině jste byla vyhlášena nejlepší hráčkou českého týmu. Jak se vám osobně dařilo v dalších utkáních?
Myslím, že jsem odchytala dobré mistrovství, když jsem byla vyhlášena druhou nejlepší brankářkou turnaje. Samozřejmě, že vždycky to může být i lepší, řekla bych ale, že se mi docela dařilo.

Jaké bylo složení českého výběru?
Dost holek hraje především v Americe a ve Švédsku, kde jsou nesrovnatelně lepší podmínky než v Čechách. Necelou polovinu našeho týmu tvořily hráčky hrající v zahraničí, zbytek byl z naší extraligy.

Za jaký tým chytáte vy?
V Příbrami chytám za tým dorostenců. Někdy vypomůžu i příbramským ženám v extralize.

Jak vůbec vypadá struktura ženských soutěží v Čechách?
Existuje krajský přebor, liga a extraliga. Nejvyšší extraligu hrají jen čtyři týmy, nejvíc jich je v lize. Ženské soutěže se teprve rozvíjejí.

Hrajete s příbramskými dorostenci, také ženskou extraligu, a v neposlední řadě jezdíte i na reprezentační akce. Kolik utkání za sezonu zhruba odehrajete?
V sezoně odchytám opravdu hodně zápasů. Teď už jich ale bude o něco méně, protože pro osmnáctku sezona skončila a budu tak chytat už jen za reprezentační šestnáctku.

Jak často trénujete?
Trénuji prakticky každý den. Jednou týdně jezdím domů do Milevska zatrénovat si s mužským áčkem. Volno mám akorát v pondělí, ale to si někdy domluvím individuální trénink v Praze. No a když máme zápas v neděli, tak trénujeme ještě i v sobotu.

Není to pro ženu příliš náročné? Takové dávky by měli problém zvládat i mnozí hokejisté…
V Příbrami dostáváme zabrat, jsem ale za to ráda, protože chci být co nejvíc platná.