Kliknutím zvětšíteVáš otec hokej hrával a poté v roli kondičního trenéra připravoval celou řadu výborných hráčů. Byl pro vás tento sport jasnou volbou?
Určitě. Jako malý jsem hrával i fotbal, ale hokej to u mě vyhrál.
Kdy jste s hokejem začínal?
Hodně brzy. Byly mi nějaké čtyři roky.
V Motoru jste působil až do mladšího dorostu, ale před minulou sezonou jste se rozhodl k odchodu do Liberce. Co vás přimělo k tomuto kroku?
Chtěl jsem udělat nějaký posun v mé hokejové kariéře a cítil jsem, že Liberec by pro mě byl z tohoto pohledu nejlepší.
Doma v Budějovicích jste neměl pocit, že byste se posouval?
To rozhodně říct nemohu. Ale cítil jsem to tak, že by mi změna prospěla.
Přestup proběhl ze strany Motoru v pohodě, i když byl váš otec v té době kondičním trenérem prvního týmu?
Podpora ze strany rodičů byla velká. Jednání s klubem ale zdlouhavější. Nakonec jsem rád, že se vše vyřešilo a mohl jsem do Liberce odejít.
Splnil tento krok to, co jste si od něj sliboval?
Jednoznačně. Odehrál jsem pět zápasů za dorost a pak jsem nastupoval v první lize dospělých za Benátky nad Jizerou.
Byl to velký skok naskočit rovnou do dospělého hokeje?
Skok to byl. Ale snad jsem to zvládl. I po silové stránce říkali trenéři, že jsem zapadl dobře.
Benátky jsou farmou Liberce a kabinu mají přímo na libereckém stadionu?
Ano. Je to výborné. Vídali jsme se s klukama, kteří hrají za Bílé Tygry extraligu. Ladislav Šmíd, Michal Birner a další, to jsou velcí hráči.
Dostal jste šanci alespoň na jednom tréninku prvního týmu Liberce?
To ne.
Proslavil jste se proměněným nájezdem v první lize v Jihlavě, kde jste doslova vymíchal domácího gólmana. Jedná se o rodinný klenot?
Rodinný klenot ne (úsměv). Zkusil jsem to už v dorostu proti Kometě, vyšlo to a věřil jsem si právě na tohle provedení.
V zámořském juniorském draftu si vás vybral jako čtyřiačtyřicátého v pořadí tým Val-d'Or Foreurs. Tím bylo dané že zamíříte za oceán, nebo jste zvažoval možnost zůstat v Liberci?
Byl jsem rozhodnutý, že když se z Kanady neozve nějaký úplně top tým, tak tam zůstanu. Kanadu už jsem v té chvíli hodil za hlavu a byli jsme domluveni, že bych tam šel až další rok. Ale pak se ozval Val-d'Or. Nic proti Liberci, po hokejové stránce mě posunul neskutečně, ale tohle byla šance, za kterou jsem chtěl jít.
Co o svém novém týmu víte?
Nachází se ve francouzské části Kanady. Je to menší městečko, ale žijí tam prý velice příjemní lidé.
Budete bydlet v rodině?
Ano. Ještě nevím, která rodina to bude. Ale měl bych to vědět dříve, než odletím.
Anglicky umíte?
Myslím, že se domluvím.
Ve vašem novém působišti se mluví anglicky, nebo francouzsky?
Anglicky i francouzsky.
A francouzštinu máte také v plánu?
Ano mám.
V zámoří jsou tři prestižní juniorské soutěže. Vy budete hrát QMJHL. Jaká je její úroveň v porovnání s ostatními?
Quebec Major Junior Hockey League je z nich nejvíce útočná a není ani tak tvrdá jako ostatní dvě.
Váš otec je dlouholetý kondiční trenér, takže s fyzičkou byste mít problém neměl?
Věřím, že ne. Po fyzické stránce se cítím dobře. Trénoval jsem s taťkou a na letní přípravě jsem byl i v Liberci s juniorkou.
Reprezentoval jste v dresu naší osmnáctky na prestižním Hlinka Gretzky Cupu, na kterém jste obsadili šesté místo. Jaký to pro vás byl turnaj?
Určitě to nebyl úspěch a víme, na čem máme pracovat. Byl to zatím největší turnaj, jakého jsem se zúčastnil.
Láká vás účast na světovém šampionátu osmnáctek příští rok?
Láká hodně. Chtěl bych si tam zahrát.
A jaký je váš dlouhodobý hokejový cíl?
Bylo by hezké zahrát si NHL, ale vím, že je to hrozně daleko a stojí za tím strašně moc práce. Ale do Kanady odcházím s tím, abych se tam uchytil.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
