A jak už bývá zvykem, každý z hráčů vítězného týmu má právo oslavit tento úspěch celý jeden den s mistrovským pohárem. Pavel Kašpařík, Jan Kovář a Marek Mazanec si tyto okamžiky nenechali samozřejmě ujít. V sobotu v poledne se před SOHO CAFÉ v Písku uskutečnilo předání poháru mezi dvěma hráči: Pavel Kašpařík, jenž v Plzni nadále zůstává, předal cennou trofej brankáři Marku Mazancovi, který ve svých dvaadvaceti letech bude od nové sezony působit v týmu zámořské NHL Nashville Predators.

Kašpaříkovo loučení s pohárem nebylo nijak dramatické, neboť pro tohoto čtyřiatřicetiletého útočníka už to byl čtvrtý extraligový titul v jeho kariéře. Tři tituly získal se Spartou (sezony 1999 2000, 2001 2002 a 2005 2006) a letos s Plzní. To Marek Mazanec, který byl hrdinou finálové série se Zlínem, si oslavy měl teprve užít doma u rodičů v Černovicích.

„Oslavy titulu po skončení posledního finálového zápasu i nyní doma odpovídaly tomu, co se nám letos v Plzni povedlo. Celá Plzeň se na zisk titulu moc těšila, a když se nám to povedlo, tak si to naši příznivci náležitě užívali. Byly to krásné okamžiky," říká Pavel Kašpařík a hned pokračuje: „Oslavy takového úspěchu jsou krásné a člověk na ně bude vzpomínat hodně dlouho. I pro takové chvíle člověk hokej hraje, aby udělal radost sobě i fanouškům. Když pak z člověka všechno spadne, hlavně velká nervozita a najednou si uvědomí, že se to povedlo, to se ani nedá popsat."

A jaká bude pro zkušeného hráče příští sezona v Plzni? „Znám to z předchozích sezon, kdy jsem se Spartou vyhrál třikrát titul, takže vím, že nová sezona bývá hrozně těžká. Sezona, ve které získáte titul, je dost náročná a stojí vás spoustu fyzických i psychických sil. Play off se hraje nadoraz, celé období je dlouhé, člověk je dobitej, hraje s různými šrámy a zraněními, takže následné léto je velice krátké na to, aby se člověk dal po všech stránkách znovu do pořádku. Je jasné, že obhájit titul bude hodně složité," dodal Pavel Kašpařík.

„Zisk mistrovského titulu a jeho následné oslavy, to jsou momenty, které nelze zapomenout. Když si na ně kolikrát vzpomenu, vidím to znovu všechno před sebou," vrací se k radostným událostem na plzeňském ledě Marek Mazanec. „Pořád cítím ty velké nervy a napětí, které jsme prožívali celou finálovou sérii a hlavně pak sedmý zápas, který jsme rozhodli až ve druhém prodloužení. Oslavy byly dlouhé a slaví se vlastně pořád. Předáváme si vítězný pohár, takže ještě nic neskončilo."

A jak mladý brankář prožíval samotné play off, ve kterém na něm ležela velká zodpovědnost?

„Moc jsem si to nepřipouštěl a soustřeďoval jsem se na každý zápas, který byl právě před námi. Věděl jsem, že není kam uhnout, že prostě neexistuje jiná možnost, že zápasy musím odchytat. Věřil jsem, že když všichni hráči dáme do zápasů sto procent, tak se to musí podařit. Myslím si, že každý z hráčů odvedl to, co musel a ono se to povedlo," řekl na závěr Marek Mazanec.

Poté už oba hráči zvedli těžký pohár a opatrně ho uložili do kufru Mazancova auta. Ten odjel za dalšími oslavami…