Přitom začátek zápasu nenasvědčoval tomu, že by se Jihočeši měli vracet bez bodového zisku. Přestože za sebou měli úmornou cestu, vstoupili do utkání hodně aktivně a v prvních minutách soupeře přišpendlili k jeho brance. Leč bez gólového efektu. „Start jsme měli dobrý. Ale zápas se hraje na šedesát minut a nemůžeš přestat hrát. První gól jsme dostali z kategorie laciných. O tom jsem si s brankářem Honzou Strmeněm už promluvil. Ví, jaký na tu situaci mám názor,“ připomíná trenér Václav Prospal střelu z větší vzdálenosti, která by asi za gólmanovými zády skončit neměla.

Inkasovaná branka však hostující tým srazila až příliš. „Ani takový gól nás nesmí položit a nemůžeme přestat hrát. Ve druhé třetině jsme si nějaké šance vytvořili, ale když nedáš góly, nemůžeš pomýšlet na výhru. Děláš si tak všechno těžší,“ zlobí se Prospal. „Havířov má velký, silový a rychlý mančaft, který nás na svém ledě porazil letos už jednou. Pokud k takovému zápasu nepřistoupíš jako k utkání play off, protože jinak se to na Moravě ani nedá, tak těžko můžeš chtít uspět. Domácí vyhráli zcela zaslouženě, což je pro mě to nejhorší přiznání,“ posteskne si trenér.

Motor svého soupeře jako už tradičně výrazně přestřílel (41:29), ale na skóre se to bohužel vůbec neprojevilo. „To je pořád jedna a ta samá obehraná písnička. Máme mraky střel a šancí, ale jakmile nedáš góly, nemůžeš pomýšlet na výhru. Domácí dali gól v přesilovce, v oslabení a dva při hře pět na pět. Prohráli jsme na celé čáře a skóre pro nás mohlo být ještě horší,“ nebyl vůbec spokojen s výkonem svých hráčů.

Jsou to jenom kdyby, ale pokud by Motor zužitkoval gólově počáteční nápor, zápas by se asi vyvíjel jinak. „Vždycky je škoda, když se vlastní nemohoucností připravíš o výhodu v zápase. Na začátku utkání jsme měli možná čtyři vyložené šance, ale góly jsme prostě nedali. Začali jsme ztrácet puky a byli horší v osobních soubojích. Jako trenérovi mi nejvíc vadí právě ztráty kotoučů. Po celém hřišti. V útočném i středním pásmu a také při naší rozehrávce. Její provedení nebylo na takové výši, abychom soupeře dokázali přehrát daleko více než jenom nějakých pětadvacet minut za celý zápas,“ analyzuje porážku.

Do českobudějovické sestavy se vrátil útočník Zdeněk Doležal. Na ledě byl vidět, ale také se podepsal ztrátou kotouče pod první inkasovaný gól. „To ale nebyla jenom jeho chyba. Puk tam ztratil i Cody Bradley. A potom přišla střela, která prostě nemůže skončit v bráně. Na jakékoliv úrovni. Když mi něco takového spadne do branky, tak budu naštvaný, i když budu trénovat žáčky. Hlavně jsme se ale odklonili od něčeho, co nám v úvodních dvanácti minutách přinášelo úspěch. I když se to neprojevilo na skóre. Dokázali jsme hrát v útočném pásmu, dobře jsme se pohybovali a doplňovali se. Kotouč létal z hole na hůl a šli jsme do zakončení. Nebyli jsme ale dostatečně důrazní a první gól byla reflexe na to, jak jsme začali potom hrát,“ konstatuje.

Doležal už nyní trénuje zase v Motoru. „Měl udělané hostování do Sparty, která měla problémy se sestavou a projevila o něj zájem. Vzhledem k tomu, jak se pro něj sezona vyvíjí, tak mohlo být plus, aby si tam odskočil a oživil se. I když se nedostal do žádného zápasu, tak měl možnost trénovat s extraligovým týmem. Věříme, že ho to nějakým způsobem nakopne,“ je trenér přesvědčen.

Jako komplikace by se mohlo jevit zranění gólmana Kváči, který hostuje v dresu Třince. „Jedná se o svalové zranění. Jsme s ním v kontaktu. Neměl by to být dlouhodobý problém a v půlce ledna by se k nám měl vrátit,“ informuje Prospal.

Po jednozápasové pauze by proti Ústí měli naskočit útočníci Karabáček a Heřman. „Venca Karabáček měl žaludeční problémy, ale už je fit. Martin Heřman stál kvůli více vyšším trestům. Chyběl nám i Martin Beránek, který je s reprezentační osmnáctkou ve Švýcarsku. V jeho letech ale na něm hodně stavíme. Co se týká forčekinku i hry v oslabení. Naše sestava v Havířově byla improvizovaná. Ale máme tady další kluky, kteří by měli být hladoví, když dostanou šanci. To jsem tam bohužel neviděl. Zápas mi to neindikoval tak, jak bych si to jako trenér představoval,“ jen pokrčí rameny.

V sobotu čeká Motor domácí duel proti poslednímu Ústí. Role favorita je tak jasně daná. „Budeme hrát stejně tak, jako se snažíme hrát každý zápas. Ať je to doma, nebo venku, tak se snažíme hrát pořád stejným stylem. Nenávidím couvání od útočníků a nějaké vyčkávání. Chceme hrát agresivní a aktivní hokej s napadáním a bruslením. S tím, že když nemáme puk, tak se ho budeme snažit honit tak, abychom ho co nejrychleji zase získali. Přirovnal bych to k fotbalovému Liverpoolu. To je pro mě ukazatel, že se to dá,“ nabízí zajímavý příměr.