Stará tovární okna nikdo nechtěl. Posloužila k výstavbě unikátního skleníku

Nechtěli jsme přistoupit na prefabrikované řešení skleníku, zkrátka se nám nelíbí malinkaté stavby, kde se člověk plazí a hrbí. Naopak se nám líbily skleníky ve stylu zimních zahrad, které mohou v deštivém počasí nebo v chladnu fungovat také jako pohodlný úkryt. Jenže cena jen za stavebnici oken a střechy se pohybovala kolem 70 tisíc korun.

Inspirace pro stavbu skleníku:

Jednoho dne mi při brouzdání po internetu do očí padla stará tovární okna. Jeden kus o rozměrech 2x2 metry včetně skel stál 400 korun.

Přišla naše příležitost.

Manželka mé nadšení nesdílela

Neváhal jsem ani chvíli. Manželka sice pochybovačně kroutila hlavou a k rezivému odpadu byla skeptická. Zabrala ale jednoduchá kalkulace: stěny skleníku za 2000 korun, střešní konstrukce z jeklů ve výprodeji a polykarbonátová střešní krytina za zhruba 10 tisíc korun. K tomu také ztracené bednění, hromady písku a cementu, štípané tvarovky, montážní materiál, barvy, hory tmelu a mnoho hodin práce.

K prostokořenným sazenicím musíte být brutální. Jinak nemají šanci na přežití

Skleník s novou pergolou jsme umístili na jižní stranu k plotu. Zároveň částečně odděluje zahrady a vytváří soukromí jak nám, tak i našim sousedům. Poslouží zároveň jako protipovětrnostní i protihluková bariéra a navíc je z místa výhled na celý pozemek.

Čekala nás hromada práce

O umístění skleníku bylo rozhodnuto, pustili jsme se tedy do práce. Vykopání základů do nezámrzné hloubky 80 cm, vysypání hrubou frakcí štěrku a vylití základových pásů doma namíchaným betonem zabralo pár dní.

Ze zbytků plotu udělali luxusní záhony. Sklízejí a nemusí se o nic starat

Do ještě vlhkého základu jsme zapíchali roxorové tyče pro výstuhu stěn. Uprostřed jsme zvolili bezmála metr širokou zahloubenou uličku, aby péče o rostliny byla pohodlná.

V nedaleké betonárce kromě použitého ztraceného bednění vyrábějí také štípané plotové tvarovky, proto jsme na stěny skleníku použili jednostranně štípané, na sloupy pergoly štípané ze všech čtyř stran. Postavili pár řad a vylili betonem.

Ze střešní konstrukce jsme spustili řetízky, na které jsme vyrobili dřevěná korýtka, která nesou květináčeZdroj: Deník/Denis Drahoš

Mezitím jsem flexou s brusným kotučem očistil starý nátěr, rez i pozůstatky tmelu na okenních rámech a vzal je základovkou a finální bílou barvou.

Tmelení okenních tabulí nám dalo zabrat

Na tovární okna jsme navařili kousky železné pásoviny, které posloužily k fixaci oken do betonového základu. Nejvíce času ale zabralo tmelení okenních tabulí. Starou technikou jsem si totiž významně přidal práci.

Neudělal jsem si předem jednoduchou kalkulaci: jedno okno vychází na 18 běžných metrů tmelení. Použito je pět oken a dveře, jež jsme vyrobili přesně na míru z jednoho z oken. Tmelení tedy bylo něco přes 100 metrů. Už nikdy! Příště raději silikonem.

Zahradničení bez půdy? Jde to. Vypěstovat tak lze rajčata, papriky i jahody

Na střešní konstrukci jsme použili jekly z výprodeje. Přivařili jsme je k již postaveným oknům a na konstrukci jsme umístili polykarbonátovou střešní krytinu. Pro větší akumulaci tepla jsme vnitřní betonové stěny natřeli černou barvou a milimetrové spáry mezi okny a betonovými stěnami vyplnili silikonem.

Místo vápna rákosové rohože

Nezapomněli jsme ani na stínění a větrání. Typickou obtíží při využití skla ve skleníku je totiž přehřívání v létě, kdy hrozí spálení rostlin. Proto se skla obvykle barví vápnem. To se nám ale nelíbilo, a tak jsme stínění na jižní a západní straně vyřešili rákosovými rohožemi, které jsem pro delší životnost natřel bezbarvým lakem.

V jednom z továrních oken již bylo uděláno okno a do střešní konstrukce jsme, sice velmi pracně, ale nakonec s úspěchem, použili automatický otvírač oken.

Pro posezení uvnitř jsme ve skleníku vybudovali malou plochu, akorát pro dvě židle a stůl. Natáhli jsme rozvody elektřiny jak ven do pergoly, tak také dovnitř skleníku a část bambusové rohože použili na zakrytí elektroinstalace.

Novinka v boji proti slimákům: Škůdce vyžene měděná páska

Trámy již dosluhující pergoly ještě odvedly svoji práci při stavbě pergoly nové. A protože je skleník poměrně vysoký, vymysleli jsme i bylinkové patro. Ze střešní konstrukce jsme spustili řetízky, na které jsme vyrobili dřevěná korýtka, která nesou květináče.

Vše jsme zvládli ve dvou lidech a se základními znalostmi z betonování a svařování. Před terasu jsme umístili starý litý plot, který jsem koupil za pár stovek na internetu, obrousil a natřel základovou a finální barvou.

Podařilo se nám za velmi nízkou cenu vybudovat velkorysý skleník o rozměrech 4,5x2,5 metru s výškou v nejvyšším bodě zhruba 3 metry a s navazující terasou o výměře 3x3,5 metru. Ještě bychom měli položit dlažbu a hurá na pěstování a grilování.