Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Cenu Českého klubu Fair play při ČOV si vysloužil za své gesto ještě z minulé sezony, kdy v ligovém duelu Dynama s Ústím zakopl balon v situaci, kdy mohl jít sám na bránu, jenže v tu dobu na zemi ležel zraněný spoluhráč.

Šlo vám o záchranu v lize a vy jste mohl dát gól. Nebylo vám pak líto, že jste míč zakopl?
Vůbec ne. Já si myslím, že to je normální. Udělal bych to kdykoli znovu. Myslím, že by to udělal každý.

Co pro vás ta cena znamená? Považujete si toho?
Samozřejmě, že si toho vážím. Znovu ale mohu jen opakovat, že něco takového považuji za docela normální věc. Tím spíš, že když hrajeme spolu v týmu, jsme taky snad kamarádi, ne? Ve sportu je to zdraví nejdůležitější a já, když si na ten zákrok vzpomenu, si uvědomím, jak velká to byla rána. V tu chvíli vůbec neuvažujete o tom, zda jste mohl dát gól, nebo ne.

Ale přece jenom, zakopnout balon někde na prostředku hřiště, anebo v situaci, v jaké jste byl vy, je trochu rozdíl, ne? Věděl jste v tu chvíli, že kdybyste míč nezakopl, že byste zřejmě šel sám na bránu?
Ale jistě, že jsem to věděl. Taky jsem si pak z hlavní tribuny vyslechl své. Ale Tomáš Stráský poté, co se s tím klukem srazil, padl jako podťatý. Ta rána byla hrozná, on snad má otřes mozku ještě teď…

Vy jste v elitní desítce jihočeských sportovců byl i loni, že byste se mohl na vyhlášení dostat i letos, když jste byl prakticky celý rok v Norsku, s tím jste asi nepočítal?
To mě vůbec nenapadlo, vždyť já jsem v Norsku už od března. Je hezké, že na mně lidi nezapomněli. Navíc jsem hodně rád, že se letos do desítky dostal Roman Lengyel, to je takový můj fotbalový taťka… A taky mě těší, že on byl devátý a já loni šestý. Je vidět, že mě něco naučil…

Z Norska o vás jdou dobré reference, splnilo to angažmá to, co jste se od toho sliboval?
Hlavní je to – a já už to řekl mockrát do různých médií – že život mi dal druhou šanci a já si uvědomil, že další by už nemusela přijít. Já v Norsku novinářům na rovinu řekl, že jsem v Budějovicích měl problémy s automaty a kouřil jsem. A že v Norsku začínám novou kapitolu svého života. Jsem za tuhle šanci hrozně rád. Já měl obrovské štěstí hned ve svém prvním zápase tam, to bylo něco neuvěřitelného, já byl tři minuty na hřišti a dal jsem gól. Pak už to šlo nahoru. Výborné je, že Norové jsou takoví pozitivní. I když se prohraje. My prohráli třeba s předposledním v tabulce a oni se o tom chvilku baví, ale za třicet minut se začnou bavit o něčem jiném a hned mají pozitivní náladu a neřeší, že předtím prohráli. Ta pozitivní nálada na člověka padne a pak se ten fotbal i všechno ostatní řeší úplně jinak.

Takže v Norsku jen samé klady?
Akorát ta jejich řeč je děsná, norsky se učit rozhodně nebudu. Naštěstí tam každý umí anglicky a taky má angličtina se lepší. Když jsem do Norska přijel, uměl jsem anglicky jen dvě slova: hallo a ještě jedno, ale to neřeknu, ještě totiž není po desáté hodině večer…

Norská liga se hraje v jiném formátu než jinde v Evropě, kde jsou soutěže podzim – jaro, zatímco v Norsku jaro – podzim. Vy tudíž vlastně máte už po sezoně, ne?
Přesně tak. Nám skončila sezona a skončili jsme v ní čtvrtí. Což nás mrzelo, protože jsme se nedostali do Ligy mistrů. Mohli jsme ale jít do Evropské ligy z poháru, protože jsme se v něm dostali až do finále a v něm byli jasnými favority, protože jsme hráli s Höddem, který byl ve druhé lize dvanáctý. Jenže pohár má svá specifika a je jedno, kdo jak na tom v soutěži je. My měli spoustu šancí, i já mohl dát gól, ale pálil jsem nad bránu. Gól jsme ale nedali a zápas jsme prostě nezvládli. Ale to je fotbal.

Vy jste si ale Evropskou ligu za Tromsö stejně zahrál.
To ano, Tromsö si postup do Evropské ligy vybojovalo už předtím, než já tam přišel, a v létě jsme v ní hráli proti Lublani a Metallurgu Doněck. Vypadli jsme až s Partizanem Bělehrad. Myslím, že nám nikdo nevěřil už ve druhém kole proti Doněcku, se kterým jsme hráli doma 1:1 a měli jsme i štěstí. Doněck totiž v tom zápase hrál moc dobře. Jenže my v Doněcku vyhráli 1:0, a to bylo něco nádherného.

A na Bělehrad nebylo?
Ale bylo, my s ním doma odehráli super utkání, kdy jsme vedli 2:0 a 3:1, ale pět minut před koncem jsme dostali gól, který nakonec rozhodl. V odvetě v Bělehradě jsme totiž dvacet minut před koncem dostali gól a nepostoupili jsme. Byly to z naší strany ale v Evropské lize dobré zápasy a všichni, jak vedení, tak fanoušci sezonu hodnotili kladně.

Pokud agenturní zprávy byly přesné, vy jste v Norsku nastřílel čtrnáct branek a hned ve své první sezoně tam se stal i králem střelců. S tím jste možná nepočítal ani ve snu…
Já těch gólů mohl dát ještě daleko víc, i tak ale jsem samozřejmě spokojen. Obhájit to v příští sezoně nebude snadné.

Pokud se nemýlím, o korunu krále kanonýrů jste se dělil?
Je to tak, čtrnáct gólů dal i Kovács ze Strömsgodsetu.

Nemrzelo vás, že jste na trůn neusedl sám?
Fakt je, že lidi z klubu mi gratulovali k prvenství už před posledním kolem, kdy já na Kovácse měl k dobru dva góly. Jenže oni ale hráli doma s úplně posledním týmem tabulky, který už měl sestup jasný. Já věděl, že když budu chtít být nejlepší střelec sám, budu muset dát v posledním kole ještě nějaký gól. Kovács je fakt dobrý útočník, hrál moc dobře a jak jsem říkal, měli doma nejhorší tým celé sezony. Já věděl, že dva góly klidně může dát.

A zřejmě je taky opravdu dal...
No právě… Teď už mě to ani tak moc nemrzí, protože první sezonu nemůžu chtít všechno. Když si ale vzpomenu na 91. minutu toho posledního zápasu, kdy jsem měl šanci jako bejk, ale já bohužel z malého vápna hlavou trefil jen ruku gólmana, trošku mi to líto je. Já ale hned po zápase řekl, že bych titul krále střelců vyměnil za vítězství v Norském poháru. Že jsme v tom finále neuspěli, nás všechny, mě tedy určitě, hrozně zklamalo.

Co dovolená v Česku? Jak si ji užíváte?
Hned jak jsem přijel, jsem se byl podívat na Dynamu za klukama v kabině. Mám tady plno kamarádů a s nimi si to volno užívám. A taky po krásných čtyřech letech bez řidičáku si dělám řidičák. Taky se teď se chystám domů, kde jsem byl po příjezdu z Norska jen pět dní. Těším se na Vánoce, ty budu prožívat s rodinou.

A co Dynamo? Jak jste sledoval výsledky svého bývalého týmu?
Zpočátku jsem jejich zápasy viděl živě na internetu, pak mi ale nějak zablokovali stránky, takže už jsem sledoval jen onlajny. Mrzí mě, že se klukům moc nedařilo, ale já vím, že tu ligu stejně zachrání. Akorát to udělali trošku napínavé, dopadne to však dobře.