Jeho příchod vyztužil zadní řady čimelického klubu. Zkušenosti z divizních bojů se hodí. Stoper Miloslav Bednařík dal v sobotu navíc svou první branku. Pro obránce zcela typicky. Po rohu, hlavou.

Po devadesáti minutách mohl slavit se spoluhráči vysoké vítězství 4:1.

Utkání se zdálo pro Čimelice velice jednoduché. Jak byste ho viděl vy?

První poločas byl vyrovnaný. Hodně nám pomohl gól, který jsme dali brzy po rohu. Byl to jednoduchý gól. Martin Nekl to hezky kopl před branku, nezbývalo mi nic jiného, než zavěsit. Hosté se pak museli tlačit dopředu, my jsme mohli hrát na brejky. Ty se nám dařily hlavně po pravé straně, kde skvěle tahal útoky Vence Hegenbart. Škoda, že jsme nějakou další šanci na vstřelení gólu v prvním poločasu nevyužili, třeba Venca Nosek měl dvě.

Byl to váš premiérový gól v Čimelicích…

Budu ho muset klukům potvrdit ještě do kasy, ale udělám to rád. To už je taková příjemná starost.

Ale ve druhém poločasu jste si vše střelecky vynahradili, ne?

Zdálo se mi, že hosté trochu odpadli fyzicky. Dorazil je pravděpodobně druhý gól, po něm podle mě rezignovali. Přidali jsme ještě dva góly a utkání se jen dohrávalo. Škoda té chybky v závěru, gólmanovi jsme moc nepomohli, zkazili jsme mu zbytečně čisté konto.

Vypadá to, že se vám v Čimelicích hodně líbí.

Líbí. Je tady skvělá parta, trenéři fotbalu rozumí. Pro fotbal se tu dělá hodně. I když jsem šel o soutěž níž, tak to nebyl krok špatným směrem. V Čížové ta situace nebyla růžová, tak jsem se rozhodl, že půl rok strávím tady a myslím, že to nebyla špatná volba.

Je to minimálně půlrok?

Zatím ano. V zimě se uvidí, co dál. Teď bych nebyl proti, abych tu dohrál sezonu, ale nechci předbíhat. Uvidíme v zimě, jaká bude situace.

Bylo popudem jenom to, že se v Čížové skládá mužstvo vždycky až na poslední chvíli?

Já jsem byl v Čížové tři roky. Konce sezony tam byly vždycky hodně zajímavé, protože docházelo k nebývale velké obměně hráčů. Ale letos tam byla situace ještě horší. Bylo tak nejisté, co se bude dít, že jsem vzal skoro bez váhání nabídku Čimelic. V Čížové se tým skládá dosud, za pochodu. To je špatně. Mělo by se složení kádru řešit před sezonou, ne až během ní.

Přitom jste na jaře patřil k základním kamenům sestavy trenéra Feča…

Myslím, že po třech letech jsem tam byl dokonce služebně nejstarší. Přitom tři roky nejsou žádná dlouhá doba. Neměl jsem důvod odcházet, byl jsem v Čížové spokojený, ale ta nejistota před letošní sezonou byla opravdu veliká. Proto jsem změnil působiště.

Odkud jste přišel do Čížové?

Původem jsem z Moravy. Z pracovních důvodů jsem se přestěhoval ze Slušovic do Písku. Ve Slušovicích jsem byl v podstatě celou kariéru. Po příchodu do Písku jsem chvilku trénoval na Hradišti, ale to jsem o víkendu jezdil hrát domů, na Moravu. Pak už toho cestování bylo moc, takže jsem hledal působiště u Písku. Povedlo se angažmá v Čížové, byl jsem za něj rád. Těch třech let nelituji. Poznal jsem za tu dobu hodně dobrých fotbalistů.

Zůstanete v Písku i v budoucnosti?

Zatím jsem tu spokojený. Takže v brzké době návrat neplánuji.

Proč jste šel do Čimelic jen na půl roku?

Já jsem pořád hráč Slušovic, odkud vždycky chodím do ostatních klubů na půl roku na hostování. Jsem pořád svým pánem. Můžu jít do klubu, do kterého chci. Nemusím se s nikým handrkovat, jestli mě pustí nebo ne.

Čimelice odstartovaly letošní sezonu v krajském přeboru dobře. Jakou máte představu o jejich působení v krajském přeboru?

Určitě bychom chtěli hrát v lepším středu. Na to manšaft v Čimelicích určitě má. Byla by škoda potenciálu týmu nevyužít a plácat se někde vzadu v tabulce. Určitě budeme dělat všechno proto, abychom minimálně lepší střed hráli. Když se bude dařit, tak proč ne i lépe?