Před několika dny Petr Zajíček poskytl Deníku následující rozhovor.

Stal jste se nejlepším střelcem první poloviny okresních soutěží. Co to pro vás znamená?

Nedívám se na osobní úspěch, jsem ale velice rád, že jsem svými góly pomohl mužstvu Oslova k pěknému druhému místu po podzimu v okresní třetí třídě. Doufám, že to takhle půjde dál i na jaře.

Jak se těch vašich sedmnáct gólů zrodilo?

Většinu z nich jsem vstřelil levou nohou, ta je přesnější než pravá. A jestli jsem dal nějaké hlavou? To asi ne, a pokud ano, tak jich bylo málo.

Máte nějaký recept na střílení gólů nebo se rodí tak, jak se právě vyvíjí situace na hřišti?

Recept na střílení gólů nemám žádný. Kdyby nebyli kolem mně v týmu další hráči, tak bych jich nikdy tolik nedal. Kluci v mužstvu mi hodně pomáhají. Lidé o mně říkají, že si dokáži přikrýt a udržet balon u nohy a pak ho dopravím do soupeřovy branky. Něco na tom asi bude pravda, v tom čerpám velké zkušenosti z futsalových zápasů. Ty hraji už dlouho, takže mám trochu jiný herní styl, než při velkém fotbale. Tím to asi bude, že hraji jinak, než ostatní.

Se kterými spoluhráči si na hřišti nejvíce rozumíte?

Na to je těžké odpovědět, protože v našem týmu se sestava dost často mění. Ale když hraje Zdeněk Starý ve středu zálohy, tak asi s ním. A také si dobře rozumím s Jirkou Opavou, který mě svými přihrávkami často nachází v dobrých střeleckých pozicích.

Kde se vám, kromě domácího hřiště, dobře hraje?

Mně se hraje dobře všude tam, kde je kvalitní trávník. Takže kromě domácího hřiště ještě v Čížové a v Kestřanech.

Mohl byste se vrátit k vašim fotbalovým začátkům? Jaké byly?

Já jsem začal hrát fotbal za dospělé docela pozdě, teprve před třemi roky, za mužstvo Sokola Záhoří B. To mi bylo dvaatřicet let. Po dvou letech jsem přestoupil do Oslova, kde jsem dodnes. V Záhoří jsem hrál už za žáky a dorost, ale pak jsem s fotbalem přestal, hlavně kvůli pracovnímu zaneprázdnění. Závodně jsem ho nehrál několik let.

Mužstvo Oslova skončilo po podzimu v tabulce třetí třídy na druhém místě. Jak vidíte jeho šance v jarních odvetách?

V oddíle se hodně hovoří o možném postupu do okresního přeboru, ale já osobně si nejsem až tak jistý, jestli by to bylo dobře. Přece jenom, přebor už je o dost kvalitnější soutěž. Hlavně v domácím prostředí jsme hodně silní, ale body jsme vozili i ze hřišť soupeřů. Uvidíme, jestli nám forma vydrží i na jaře. V zimě musíme hodně potrénovat a dobře se připravit na druhou polovinu sezony.

Jak se vám líbí prostředí v Oslově?

Musím říci, že moc. Kromě domácích diváků tam jezdí na zápasy i příznivci ze Zvíkovského Podhradí, z Vlastce, ale i z jiných obcí, a všichni nám moc fandí. V průběhu zápasů vždy vládne skvělá atmosféra, o občerstvení diváků je dobře postaráno, pochvalují si i fanoušci hostujících týmů, kterých jezdí na zápasy do Oslova poměrně dost.

Je ve vašem týmu dobrá parta?

Parta je tam výborná, všechno je v pohodě. Akorát by to chtělo, aby nás chodilo víc na tréninky i na zápasy. Stačí, aby vypadli dva nebo tři hráči kvůli zranění a už lepíme sestavu, jak se dá. Mladí kluci zapadli mezi nás starší výborně, na hřišti si dobře vyhovíme a máme radost z každé vydařené akce i ze vstřeleného gólu. Pohoda ze hřiště se přenáší i do hlediště, odkud často slýcháme pochvalná slova i různé úsměvné hlášky na naši adresu. Třeba když „zazdíme“ nějakou stoprocentní šanci. Ale to k fotbalu patří a my se tomu rádi zasmějeme.

Myslíte si, že v případě, že by vaše mužstvo trénovalo alespoň dvakrát týdně, by výsledky oslovského týmu v soutěži byly ještě lepší?

To určitě. Vzhledem ke studijním a pracovním povinnostem hráčů týmu se k tréninku scházíme prakticky až na konci týdne, před víkendovými zápasy, a to je málo. To se pak projevilo na naší fyzické kondici, hlavně v průběhu druhých poločasů v úvodních zápasech sezony. V jejím závěru to už bylo mnohem lepší.

Které z podzimních zápasů, z pohledu vašeho týmu, patřily k nejvydařenějším?

Určitě to byl hned první zápas doma s albrechtickou rezervou a pak ještě utkání s „béčkem“ Čimelic. A nesmím zapomenout ani na dva poslední podzimní zápasy v Kovářově a v Králově Lhotě, které nám skvěle vyšly. Oba jsme vyhráli.

Mohl byste krátce zhodnotit úroveň podzimní části okresní třetí třídy?

Řekl bych, že v této soutěži je hodně znát, když si B–týmy v zápasech vypomůžou hráči z „áčka“. Pak utkání bývají dost rozdílná. Myslím si, že soutěž má dobrou úroveň i vzhledem k tomu, že v ní hraje osm „béčkových“ týmů.“

Dokážete svoji střeleckou produktivitu zopakovat i na jaře?

Já doufám, že ano, i když vstřelit sedmnáct branek, je docela dost. Hlavně, aby ty moje góly pomohly Oslovu k co nejlepšímu umístění v tabulce.

Řekněte na závěr, jaké je vaše přání do druhé poloviny soutěže?

Přál bych si, aby se našemu týmu dařilo alespoň tak, jako dosud.