Kromě vítězství v soutěži a postupu má Boston Kluky ještě jeden primát, ve svém týmu má nejlepšího střelce celé III. třídy. Je jím Miroslav Nedvěd.

Jak byste zhodnotil letošní sezonu třetí třídy, i z pohledu postupu Bostonu do vyšší soutěže?

Byla to vydařená sezona, ve které se ná dařilo úplně všem. Už v loňském roce, kdy jsme postupovali ze čtvrté třídy, jsme si řekli, že to zkusíme i ve vyšší soutěži, a když se nám bude dařit, tak znovu zkusíme hrát o postup. A ono to vyšlo.

Vytvořili jsme pěkný rekord, když jsme neprohráli jedenašedesát zápasů v řadě. Tato série skončila nedávno na hřišti v Milenovicích.

Nebyla škoda, že jste přerušili tak pěknou sérii?

Byla, ale už jsme se potřebovali znovu vrátit na zem, naše sebevědomí bylo moc nahoře.

Počítáte si vstřelené góly?

Zatím jsem nastřílel šestadvacet gólů a mám k dobru ještě utkání s béčkem Čimelic, tak uvidíme, jestli tento počet ještě navýším nebo zda u něho zůstanu.

Máte nějaký recept na střílení gólů nebo je dáváte podle situace?

Nejvíce gólů jsem vstřelil z rohových kopů a po centrech z trestných kopů, tedy ze standardních situací. Výšku na to mám, dokázal jsem se prosadit přes bránící hráče.

Série Bostonu jedenašedesáti utkání bez porážky je úctyhodná. Hráli jste pod tlakem nebo jste si říkali, půjdeme od zápasu k zápasu a ono to nějak dopadne?

Kdepak, do každého zápasu jsme šli vyhecovaní, řekli jsme, že pokud to půjde, tak chceme vyhrávat. Dařilo se nám to dlouho, ale jednou série skončit musela. Nemůžeme stále vyhrávat (smích).

Byl v tomto zápase soupeř lepší, nebo lze říci, že jste tento zápas trochu podcenili?

Zápas v Milenovicích jsme určitě podcenilil. Hráči Blaníku předváděli skvělý fotbal, zatímco my jsme nebyli tak dobří, jako tomu bylo v předchozích zápasech. Měli jsme i smůlu, neboť se nám zranil Miroslav Štěpán, který je tahounem naší zálohy. Jeho odstoupení ze hry bylo hodně znát.

V této úspěšné sérii vás podporovali skvělí fanoušci týmu. Byli pro vás tím pověstným dvanáctým hráčem na hřišti?

Určitě, fanoušci nám hrozně pomohli, bez jejich skvělé podpory bychom takové série nedosáhli. Za jejich přízeň doma i v zápasech na hřištích soupeřů jim patří velké poděkování.

Který zápas jarní sezony patřil ze strany Bostonu k těm nejvydařenějším?

Určitě to byl zápas s Oslovem na jeho hřišti, kam se přišlo podívat několik stovek diváků. Byl to docela vyhecovaný zápas, do kterého jsme šli s tím, že ho potřebujeme vyhrát. To se nám po dobrém výkonu podařilo, i když je nutné uznat, že soupeř rovněž předvedl kvalitní výkon. Nám to tam ale padalo a vyhráli jsme zaslouženě 3:1.

Boston postoupil do nejvyšší okresní soutěže. Jak se mu v ní povede?

Já myslím, že se nic nezmění. Naším cílem bude i nadále vyhrávat a umístit se v tabulce co nejvýše. Chceme mužstvo posílit o několik hráčů a já doufám, že se nám bude v přeboru dařit.