Po první polovině soutěže jsou fotbalisté Písku pátí, když získali 28 bodů (skóre 28:24). Čelo tabulky zcela jasně ovládlo mužstvo Bohemians Praha (46 bodů), na druhé Ovčáry má písecký tým ztrátu pouze jednoho bodu.

O tom, jaký byl podzim, co se podařilo více a co méně, ale i o dalších věcech, jsme hovořili s trenérem mužstva Karlem Musilem (roč. nar. 1966).

Po skončení minulé sezony jste hovořil o tom, že v té následující se chcete více zaměřit na zlepšení obranné činnosti, neboť jste inkasovali hodně branek. Přesto při pohledu na podzimní tabulku je patrné, že jste z první pětice týmů dostali nejvíce gólů. Proč tomu tak je?

Obdržené branky jsou výsledkem něčeho. Do nové sezony jsme šli s určitými cíli, a jedním z nich bylo zlepšit obrannou činnost. Já bych tuto záležitost hodnotil dvěma pohledy. Tím prvním jsou výsledky, druhý pohled je celkový dojem. Řekl bych, že jsme měli vynikající vstup do soutěže, v prvních šesti kolech jsme dostali jenom pět branek.

V utkání Ondrášovka Cupu jsme postoupili přes prvoligovou Příbram, kde jsme udrželi čisté konto, ale pak přišel první výpadek. Přesto jsme se vrátili na vítěznou vlnu. Po třináctém kole jsme měli dvacet sedm bodů a v tabulce soutěže jsme byli suverénně druzí. Bohužel v té době jsme postupovali dál v pohárové soutěži, a to s sebou přineslo takový závěr sezony, jaký byl. To se týkalo i změny v obranné činnosti.

Musím říci, že postup v poháru, velký počet ligových zápasů a úzký hráčský kádr se na tom všem podepsaly. My jsme v poslední třetině soutěže, včetně poháru, inkasovali čtrnáct branek. Navíc jsme chtěli vytipovat brankářskou jedničku, což se nám ale příchodem Miroslava Hrdiny moc nepovedlo. To se pak vyřešilo až během sezony angažováním Petera Bartalského.

A druhý pohled, o kterém jste hovořil?

Fotbal se hraje pro lidi. A já si myslím, že jsme naším fotbalem oslovili spoustu fotbalových příznivců, kteří si našli cestu na písecký stadion. A určitě toho nelitovali. A byly i zápasy, včetně tohoto pohárového s Olomoucí, které naši fotbalisté odehráli nejen na výsledek, ale pamatovali i na herní kvalitu. A ta v domácích zápasech na podzim určitě byla.

Jak vás, coby trenéra, potěšil herní projev mužstva a jeho výsledky v pohárových zápasech s Příbramí, Třincem a v neposlední řadě s Olomoucí?

Myslím, že to, o čem hovoříte, netěšilo jenom mě, ale i mnohé diváky. Ukázalo se, že jsme schopni hrát vyrovnaná utkání i s prvoligovými týmy. Proto jsme do předsezonní přípravy zařadili těžké zápasy s prvoligovými Teplicemi a s druholigovým Kladnem. A na tyto zápasy jsme pak navázali v Ondrášovka Cupu.

Do pohárových zápasů jsme šli dobře připraveni po taktické stránce a dneska jsem rád, že jsme v těchto duelech nehráli takzvané druhé housle, ale naopak. Soupeři z nás nakonec měli respekt. A museli ho mít, protože jsme je v některých fázích zápasu jasně přehrávali. Někdy při nás stálo štěstí, ale to k tomu také patří. I taková Olomouc se přesvědčila, že hrát pohárovou soutěž dvoukolově, není jednoduché. Hanáci pak sami uznali, když nás ani v jednom utkání neporazili, že to s námi neměli vůbec jednoduché.

Vždycky hrajete to, co vám soupeř dovolí. My jsme se na ty zápasy připravili velice zodpovědně a vyplatilo se nám to. Na druhou stranu si myslím, že úspěšné tažení v pohárové soutěži nás připravilo o několik bodů v lize. Když se to tak vezme, pohled na tabulku třetí ligy určitě není špatný, ale co se týká výsledků, měli jsme představu, že získáme o několik bodů více a že budeme v tabulce o nějaký stupínek výše.

V tabulce jste nyní pátí se ztrátou jednoho bodu na druhé Ovčáry. Jak moc vás mrzí prohry ze závěru podzimní sezony a domácí remíza s béčkem Plzně v posledním utkání sezony?

Bodové ztráty mrzí každého z nás. Závěr sezony jsme nezvládli, to každopádně, a hledáme příčiny, proč se to stalo. Pro nás je to další zkušenost a zároveň i ponaučení. V té době nebylo všechno optimální. Vyloučen byl Tomáš Linhart, zranil se Jiří Pravda, téměř po celou sezonu laboroval se zraněním Roman Pivoňka, zdravotní problémy měl i Jirka Hrbáč.

Zároveň si musíme uvědomit, že hráči nejsou schopni udržet dobrou formu po celou sezonu, to znamená čtyři měsíce v kuse. Vždyť začnete v srpnu a skončíte téměř na konci listopadu, to je dlouhé období. Na konci soutěže toho má organismus každého hráče až dost.

Některé zápasy jste prohráli i s trochou smůly. Je to tak?

Je, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Třeba v Hlavici jsme prohráli dost nešťastně 0:1. Sice jsme tam nepředvedli žádný super fotbal, domácí taktéž, ale měli štěstí v tom, že ten jeden gól dali. Stejným výsledkem jsme zbytečně prohráli na Žižkově. Myslím si, že nám hlavně nevyšlo předposlední utkání v Mladé Boleslavi, ve kterém jsme prohráli 0:2. Závěr sezony se na nás hodně podepsal.

Jak brali samotní hráči náročnost třetiligové soutěže včetně úspěšného pohárového tažení?

Pro ně byly pohárové zápasy hodně atraktivní, mohli se v nich ukázat v co nejlepším světle. Vždyť málokdo z nich se mohl potkat s tak zvučnými soupeři, takže je to těšilo. V kabině neustále hovořili o tom, že postoupí do dalšího kola, měli předsevzetí fotbalově něco ukázat. A oni to ukázali, především v domácích zápasech. Hlavně svojí hrou, bojovností, nadšením dosáhnout co nejlepšího výsledku a ukázat divákům atraktivní fotbal. A to se jim podařilo.

Myslím si, že oproti minulé sezoně se náš tým svojí kvalitou posunul o další stupínek nahoru. Kluci takové úspěchy přivítali, ale pak zase přišla soutěž, přestalo se dařit a každý z hráčů to snášel jinak. Nebylo to pro ně jednoduché. Některé ligové zápasy jsme měli odehrát s jiným výsledkem.

V průběhu sezony jste se několikrát museli vyrovnat s náročnými „anglickými týdny,“ ve kterých jste sehráli vložené ligové či pohárové zápasy. Měnil jste v těchto týdnech přípravu mužstva?

Jistě, ale všechno záleží na složení mužstva. Sice máme zkušený tým, ale někteří hráči mají už svůj věk, takže v takovém případě můžeme hovořit více o regeneraci sil. A někdy upustit od tréninku. My jsme se to snažili maximálně dodržovat, ale i přesto jsme v závěru mleli z posledního. Nejvíce se to na nás projevilo při zápase s Bohemians.

Měli jsme týden na to, abychom se na utkání podzimu připravili co nejlépe, bohužel to dopadlo jinak. Měli jsme ho odehrát docela jiným stylem, a stejně tak i utkání v Mladé Boleslavi. V posledním střetnutí s béčkem Plzně se některé momenty k nám obrátily zády. My jsme celý zápas dotahovali náskok soupeře, což pro nás nebylo jednoduché. Hráče tento zápas stál hodně sil.

Kluci znovu ukázali, už poněkolikáté v sezoně, že dokáží nepříznivý výsledek nejen vyrovnat, ale i otočit. Dvoubrankový náskok Plzně dokázali alespoň srovnat na 3:3. Tam se ukázala velká síla mužstva.

Takže se dá říci, že jste závěr sezony všichni přivítali?

Pokud budu mluvit za sebe i za hráče, tak určitě. Nebyla to jednoduchá sezona, ale zažili jsme v ní i velice příjemné okamžiky. Laťku jsme si položili hodně vysoko a já věřím, že na podzimní dobré výsledky navážeme i v jarní sezoně. Ale nebude to pro nás vůbec jednoduché.

Už jste podzimní sezonu hodnotili s vedením klubu?

Globálně ještě ne. Spíše jsme hodnotili výkony jednotltivých hráčů. Řekli jsme si, jak to bude dál ve druhé polovině sezony. Mluvili jsme o určitých variantách, o kterých je v tuto chvíli předčasné hovořit. To je spíše otázka na předsedu klubu Milana Nouska.

Kdy zahájíte zimní přípravu?

Zimní příprava je už známá. Začneme 3. ledna příštího roku, když týden před tím se budou hráči připravovat podle individuálního plánu. Především budou nabírat fyzičku a také posilovat.

Příprava bude trvat devět týdnů. Na programu je i několik přátelských zápasů s velice kvalitními soupeři. Budeme hrát s podzimním lídrem první ligy Viktorií Plzeň, s rezervou pražské Sparty, ale i s dalšími druholigovými týmy jako jsou Čáslav, Jihlava, Vlašim, Viktoria Žižkov, Dukla Praha a Sezimovo Ústí. Na závěr přípravy se střetneme s divizními Voticemi.

Určitě v těchto zápasech vyzkoušíte nové hráče, kteří by mohli mužstvo do jarní sezony posílit.

To je věc, kterou v těchto dnech řešíme. Určitě se budeme snažit v zimním období hráčský kádr zkvalitnit. A možná i omladit. Každou řadu doplníme minimálně o jednoho hráče, aby se konkurence v týmu zvýšila.

Na jaře vás čeká o něco těžší los než jste měli na podzim. Jak se s ním mužstvo vyrovná?

Na podzim jsme hráli devětkrát doma a osmkrát venku, na jaře se to otočí. Navíc v úvodních čtyřech kolech jedeme třikrát na hřiště soupeře. Tam se bude rozhodovat, jak to bude dál. Já věřím, že se s tím dobře popereme a i nadále budeme bojovat o přední příčky tabulky.