Lubomír Král nyní shromažduje historické dokumenty, statistiky a fakta včetně fotografií k připravované knize, jež by se měla dočkat svého vydání v příštím roce, u příležitosti sta let trvání kopané v Písku.

Prý opět pracujete v Komisi historiků a statistiků ČMFS?

Ano, vrátil jsem se na Strahov, kde od září letošního roku opět pracuji v Komisi historiků a statistiků Českomoravského fotbalového svazu, která byla před několika lety původním vedením ČMFS zrušena. Nyní pod vedením nového předsedy svazu Ivana Haška znovu nastartovala tato komise svoji činnost a na svazu se nestačí divit nad aktivitou komise i jejích členů.

V jakém složení pracuje tato komise?

Komise pracuje pod vedením Standy Hraběte, který je nejen velkým znalcem fotbalu, ale i vynikajícím organizátorem v této oblasti. Další jména jsou také zárukou kvality a mluví sama za sebe. Jsou to například pan Boreček, archivář Sparty, Jirka Steibroch z vršovické Bohemky, Míla Jenšík, který má za sebou řadu vynikajících publikací z oblasti fotbalu a hokeje.

Dále jsou tam bratři Šálkové, nestor mezi sportovními novináři, dnes již osmdesátiletý pan Steiner z Lidové demokracie, Radek Bauer z České televize, Honza Tauber jako svazový fotograf, Radek Jelínek a Luboš Jařábek – oba špičkoví statistici v oblasti fotbalu, kteří mají za sebou několik vynikajících publikací, Jarda Beránek, Vojtěch Scheinost z Muzea sportu a tělovýchovy a řada dalších, vesměs fotbalově velmi fundovaných lidí. Takže se mezi nimi cítím jako ryba ve vodě a je to samozřejmě pro mne velká pocta.

Řeší komise v současné době nějaké sporné záležitosti?

V současné době se řeší spor s FIFA. Je to taková kuriozita. V kvalifikačním utkání se San Marinem střílel Václav Svěrkoš na bránu soupeře a míč viditelně tečoval Tomáš Necid. Branka však byla v oficiálních statistikách FIFA i v zápise o utkání připsána Svěrkošovi.

Podle pravidel, která vydala právě FIFA, by však měl být autorem branky Necid. Nejen proto, že střelu Svěrkoše tečoval, ale jednoznačně také změnil její směr. FIFA si však trvá na svém původním zápisu, čímž vlastně popírá svoje fotbalová pravidla.

Je to tak velký problém?

V současné době o nic vlastně nejde, ale časem u historických statistik by to mohlo udělat neplechu v oficiálních statistikách u střelců branek. FIFA není neoblomná, už se nám jednou podařilo změnit přesnost střelce branky. Gól v jednom mezistátním zápase ČSR střílel Nejedlý, byl ale omylem připsán Krčilovi, který v té době byl na opačné straně hřiště. To se opravdu stává.

Zde se to podařilo i po více než sedmdesáti letech prokázat. Je připraven k odeslání na FIFA předmět doličný – televizní záznam o střele Svěrkoše a teči Necida. Aktuálně řešíme oslavy výročí několika klubů v České repuublice. Jsem rád, že se podařilo do zorného úhlu komise a potažmo tedy ČMFS dostat i oslavy 100 let organizované kopané v Písku, na kterých by měla tato komise významně spolupracovat.

Národní muzeum ze své pobočky – Muzea sportu a tělovýchovy je ochotno zapůjčit výstavu ke 100 letům fotbalu v Čechách. Fotbalový svaz také jistě přispěje svým dílem, v jednání je Bohemians 1905, internacionálové ČR a další. Na detailní program oslav je však ještě dostatek času. Příznivci fotbalu v Písku se však dočkají a jistě si přijdou všichni na své.

Jaké další úkoly řeší tato komise?

Dalším úkolem komise je, mimo jiné, zmapovat činnost rozhodčích, na které se tak trochu „zapomínalo“. A to i přesto, že sami měli svůj svaz soudců footballových, později sdružení. Nevedli si žádnou statistiku až do roku 1901. Kdo, co, kdy a kde odřídil, ať již v našich soutěžích, tak i v evropských pohárech a světových soutěžích.

Naše komise pracuje i na mnoha dalších dílčích úkolech v rámci ČMFS jako například zajištění fotografií všech reprezentantů, archivů jednotlivých ligových klubů, spolupráce na Fotbalové síni slávy, pomoc při řešení sporných záležitostí ČMFS, na obsahu internetových stránek a jiné.

A na čem pracujete vy osobně?

Já osobně se specializuji na faleristiku, vexilologii a historii národnostní kopané v Čechách. Nyní jsem dostal na starost zpracování více než stoleté historie fotbalu v Písku. První zmínky o místním fotbale jsou z roku 1905, byť se jednalo o fotbal neorganizovaný. A tak v současné době zpracovávám tabulkové části všech klubů, které v Písku působily.

Procházím denní tisk od roku 1900 až do dnešní doby, povídám si s pamětníky jak civilního, tak i vojenského fotbalu v Písku. Rovněž sbírám data a fotografický materiál, a to nejen v archivech oficiálních, ale především „lovím“ v archivech soukromých, to znamená u bývalých hráčů a funkcionářů. Velmi mně v tomto pomáhá Bohuslav Richter.Ten je nejen neúnavným funkcionářem současného FC Písek, ale především fotbalovým nadšencem a „šéfem“, kronikářem a „tátou“ sekce Starých pánů fotbalového klubu.

Věřím, že nejen s jeho pomocí se podaří celou historiii píseckého fotbalu, která je tak bohatá na slavné i méně slavné hráče, na řadu bezejmenných, kteří tuto historii svým způsobem psali, zmapovat. A nakonec tak postupně složit celou mozaiku zpětně až do roku 1910, kdy se začal fotbal v Písku hrát oficiálně, čili nejen s požehnáním úřadů, ale i následně i soutěžně.

Je těžké skládat dohromady jednotlivé díly historie písecké kopané?

Je. Kroniky, jak civilních klubů, tak i vojenských fotbalistů dnes již neexistují, přestože vím, že jich bylo několik. A tak mapování je velmi těžké a obtížné. Pamět všech fotbalistů, ať mladších či starších, už také až tak spolehlivě nepracuje.

Oficiální kroniky by se opravdu hodily, možná je má někdo založené doma ve svém privátním archivu. A proto bych rád poprosil a požádal všechny fotbalové přízivce a fandy, kteří mají rádi písecký fotbal a mají k němu pozitivní vztah, i těm, kteří třeba, byť pouze jednou, oblékli dres civilního nebo vojenského píseckého týmu nebo na fotbal chodili a mají vlastní archiv, aby nám pomohli v upřesňování veškerých fotbalových dat.

Kam by se případní fotbaloví příznivci s takovými materiály měli obrátit?

Jakékoliv informace, fotografický materiál, kde je pochopitelně žádoucí i datace, je možno zapůjčit píseckému klubu přímo v sekretariátu v areálu stadionu. Tento zapůjčený materiál bude obratem po zpracování vrácen majiteli. Není třeba mít obavy z poškození. Hodně by nám to pomohlo, je přece ku prospěchu věci samé, když bude připravovaná publikace o historii pokud možno co nejpřesnější a co nejkompletnější.

Je to jistě lepší, než po jejím vydání říkat, že ten či onen má materiálů o místním fotbalu více a že má k dispozici takové či onaké fotografie a nikdo ho neoslovil. V tomto směru bych chtěl čtenáře touto cestou požádat o pomoc.

Prý jste před lety vytvořil i znak Českomoravského fotbalového svazu. Je to pravda?

Je. Znak nebo-li logo ČMFS jsem vytvářel v roce 1991, tedy ještě před rozdělením federace. Tenkrát se tento znak používal Českomoravským fotbalovým svazem, který řídil fotbal v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Následně jej převzal ČMFS a používá jej dodnes, a to i přes několikerou snahu tento znak změnit.

Myslím si, že dnes je tento znak již poněkud „přežitý“, a to nejen pro svoji heraldickou chybu, ale především pro svůj „komplikovaný“ text, který nikdo v zahraničí moc nechápe a neakceptuje ho. Proto pro mistrovství světa a mistrovství Evropy byla následně vždy používána „anglická“ verze s nápisem Czech FA.

Jarní valná hromada svazu by mimo jiné měla jednat také o oficiální zjednodušené změně názvu svazu, a následně tak i o změně znaku – loga. Uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne. Já se v současné době bavím i návrhem nového znaku, který by měl být především více dynamický a měl by více vyjadřovat nejen státní symboliku, ale především symboliku českého, ale pochopitelně i moravského a slezského fotbalu, ve vazbě na bohatou historii a úspěchy naší kopané.