Čimelický patriot je velký bojovník a na jaře se zabydlel v základní sestavě mužstva, které okupuje první místo tabulky a je vážným kandidátem na postup do krajského přeboru.

V jarní části I. A třídy podáváte skvělé výkony. Góly nejen střílíte, ale také je připravujete svým spoluhráčům. Co stojí za vaší výbornou formou?

Nevím, zda se dá mluvit o výborné formě, ale na jaře dostávám od trenéra více příležitostí, za což jsem rád a snad je to znát i na mých výkonech. Je pravda, že za jaro jsem již pár kanadských bodů nasbíral, mohlo jich být ale i víc.

Osobně se mi asi nejvíc povedlo utkání na Hradišti, kdy jsem se trefil hned dvakrát. Určitě je to i tím, že po celkem rozpačitém začátku jarní části jsme se do herní pohody dostali i jako mužstvo, takže týmová pohoda se přesouvá i na hráče a daří se nám mnohem lépe. Není pak důležité, kdo z nás góly dává, hlavně, že se vyhrává a fotbal se divákům líbí.

Vaše dosavadní kariéra je velmi stručná, neměl jste někdy příležitost opustit Čimelice?

Máte pravdu, můj fotbalový životopis  je opravdu velmi stručný. Za celou svou kariéru jsem nehrál za jiný tým než právě za Čimelice. A to od úplných začátků až po muže, za které jsem začal nastupovat už v patnácti letech, protože v té době v Čimelicích žádné jiné mužstvo nebylo.

Za tu dobu jsem prožil   v Čimelicích krásná fotbalová léta, okořeněná několika postupy – z okresních soutěží přes I. B třídu až po současný boj o postup do krajského přeboru. Jako příležitost bych snad nazval možnost hrát, ještě v žákovských letech, za Písek či absolvování zimní přípravy v Milevsku již v mužích. Z obojího nakonec z různých důvodů sešlo.

Ještě v roce 2007, kdy béčko Písku postupovalo z I. B třídy, se rýsovala možnost zapojit se s týmem do přípravy. Shodou okolností tam tehdy  působil náš současný trenér Honza Růžička, ale bohužel to přerušilo vážnější zranění kolena. Po více než roční vynucené pauze jsem už v Čimelicích zůstal až doposud.

S vaším týmem máte velikou šanci na postup. Určitě nebude jednoduché udělat poslední krok, přesto, kdy se bude v Čimelicích slavit?

Je to tak, poslední krok bývá většinou nejtěžší. Navíc nás do konce sezony nečekají lehcí soupeři, přesto chceme v těchto utkáních uspět. Jdeme od zápasu k zápasu a soustředíme se na naše výkony a výsledky.

Porazili jsme Katovice, které  jsou jedním z nejlepších celků v soutěži. Je to velice kvalitní soupeř, ale utkání jsme zvládli dobře. Ve hře je pořád ještě šest bodů. Nechceme nic zakřiknout, případné oslavy si určitě užijeme na dokopné.

Kádr máte letos opravdu kvalitní. S kým si na hřišti nejvíce rozumíte?

Jak před sezonou, tak i během zimní přestávky se podařilo kádr doplnit o kvalitní fotbalisty, a hlavně máme výbornou partu. Na hřišti si rozumíme, vyhovíme si, bojujeme jeden za druhého. Já jsem během sezony nastupoval na více postech, těžko mohu vybrat jen jednoho spoluhráče.

I vzhledem k tomu, že jsme spolu odehráli spoustu sezon, jsem si vždy velmi dobře rozuměl s Tomášem Froňkem, který ale jaro tráví na hostování. Aktuálně nastupujeme k zápasům se mnou jako jediným hrotovým útočníkem, takže těžím hlavně z práce krajních záložníků a středových hráčů. A v posledních zápasech se nám docela daří.

Pokud se vám skutečně podaří postoupit, budete mít jistě zájem poprat se o místo v základní sestavě čimelického týmu v krajském přeboru. Je to tak?

Nebudu říkat, že ne. Určitě udělám vše pro to, abych v týmu zůstal. Jestli to bude stačit na lavičku nebo na základní sestavu, to už záleží na mých výkonech, na trenérovi, na případných změnách v kádru a podobně. A pokud se mi podaří probojovat se do základní sestavy, budu jedině rád. Zahrát si totiž krajský přebor za Čimelice, to mě hodně láká.

JAN ŠKRLE