Minulou sobotu vyhrál se svým týmem nad Semicemi 5:0 a tímto výsledkem si „Smetanka" s předstihem zajistila postup do krajské I. B třídy. Ještě před zápasem však Jan Koller poskytl Píseckému deníku exkluzivní rozhovor, který je zaměřen k již započatému mistrovství Evropy 2012.

Viděl jste generálku českého národního týmu na Euro s Maďarskem?

Neviděl, v době konání zápasu jsem byl v Praze na letišti.

Co říkáte výsledku tohoto utkání?

Co na to říct, prohráli jsme, ale to není až tak důležité. Já doufám, že se naši hráči poučí z chyb, kterých se dopustili a vyladí svou formu na zápasy, které jsou nyní před nimi.

Říká se: Špatná generálka, dobrá premiéra. Dolehne tato porážka na naše hráče nebo se z tohoto výsledku otřepou a ve skupině sehrají vydařené zápasy?

Kluci mají několik dní na to, aby na zápas s Maďarskem rychle zapomněli a začali se již připravovat na své soupeře ve skupině. Výkon týmu stoupá i padá s hrou Tomáše Rosického. Hlavní tedy bude, aby byl Tomáš v pohodě a dostal se do skvělé formy, jakou měl v Arsenalu.

Co se týká zápasu s Maďarskem, byla hodně kritizována naše hra v útočné fázi, kde chyběla finální přihrávka i střelba. A bylo zmiňováno i vaše jméno. Chybí vám národní tým?

Ne, to už ne. Já už jsem s profesionálním fotbalem skončil. Na zápasy národního týmu se rád podívám, fandím klukům a věřím, že nějaké góly na šampionátu vstřelí.

Síla záložní řady, kterou jsme měli v týmu, byla excelentní. Před takovou hrát v útoku, byla pro nás čest. Pavel Nedvěd, Karel Poborský, Tomáš Galásek, Vladimír Šmicer, Tomáš Rosický, co jméno, to skvělý fotbalista.

Nyní je Vladimír Šmicer ve funkci manažera české reprezentace. To je pro něho docela jiná situace, než když byl hráčem národního týmu, ne?

To určitě. A vůbec mu to nezávidím!  Když mužstvo uspěje, budou ho lidi plácat po ramenou, ale když  tým nesplní očekávání, zřejmě se dočká velké kritiky. S tím musí počítat.

Vídáte se s některými ze svých bývalých spoluhráčů z reprezentace?

Shodou okolností jsem se před třemi dny setkal v Monaku s Pavlem Nedvědem, který tam hrál exhibiční zápas. Zašli jsme spolu na kávu a popovídali spolu, jak se daří.

A dneska odpoledne (sobota 2. června – pozn. autora) jedu hrát exhibiční utkání do Sušice, kde mají stoleté výročí fotbalu. Jedu tam se stříbrnou partou hráčů z roku 1996. Už se na to moc těším.

Jak se daří Pavlu Nedvědovi?

(Smích) Dobře. Juventus Turín získal v Itálii mistrovský titul, takže je Pavel spokojený. Má čestnou funkci v dozorčí radě Juventusu, s klubem doslova žije. Chodí na každé tréninky mužstva, které je skvělé. Líbí se mu tam.

Na kolika evropských šampionátech jste hrál za českou reprezentaci?

Hrál jsem na třech šampionátech: v roce 2000 v Belgii a Nizozemsku, v roce 2004 v Portugalsku a v roce 2008 v Rakousku a ve Švýcarsku.

Který z vašich gólů vstřelených na mistrovství Evropy byl podle vás nejdůležitější?

Asi to byl gól ve čtvrtfinále proti Dánsku na šampionátu v Portugalku před osmi roky, kde jsem otevřel skóre na 1:0 v době, kdy se utkání lámalo. A Milan Baroš pak Dány dorazil dalšími dvěma brankami. To byl asi můj nejdůležitější gól.

A na které Euro vzpomínáte nejraději?

Určitě na šampionát z roku 2004, kde jsme se probojovali až do semifinále. Byla tam skvělá parta, předváděli jsme pohledný fotbal a nakonec jsme dosáhli výborného výsledku.

S takovými zkušenostmi si jistě dokážete představit, co nyní prožívají naši hráči. Jaká je nálada v týmu před prvním zápasem ve skupině?

Ty úvodní dny, které mužstvo prožívá v dějišti mistrovství, jsou plné očekávání a studování hry prvního soupeře. Každý už se těší, až to všechno začne.

S tím, jak se blíží den prvního zápasu, začne mírně stoupat i nervozita. Všechno na vás dýchne,  prakticky na každém kroku je vidět, že svátek fotbalu začíná. A hraje se o hodně.

Jak se podle vás zhostí tohoto šampionátu obě pořadatelské země, Polsko a Ukrajina?

Těžko říct, to se teprve ukáže, jak je turnaj připraven. Nemám žádné zprávy o tom, jak by to v dějišti šampionátu mělo vypadat, ale já doufám, že mistrovství bude dobře připravené.

Asi to nebude na takové úrovni, jako když se před šesti lety konalo mistrovství světa v Německu, ale já věřím, že to bude kvalitní Euro po všech stránkách.

Pojedete se podívat na některý ze zápasů českého týmu?

Ještě nevím, ale zvažuji, že bych se jel podívat na druhý zápas ve skupině, který hrajeme s Řeckem.

Jak vnímáte nominaci českých hráčů, kteří odjeli na Euro?

Dalo se očekávat, že složení týmu bude takové, jaké je, i když u některých jednotlivců se diskutovalo, jestli místo nich neměl jet někdo jiný. Mně osobně je líto Jirky Štajnera, který se nakonec do nominace trenéra Bílka nevešel.

Tento hráč měl v Liberci skvělou sezonu, dotáhl  tým k mistrovskému titulu a jistě si za své výkony v celé sezoně účast na Euru zasloužil. Ale nominace je věcí trenéra, který se rozhodl jinak.

Naším prvním soupeřem na šampionátu je tým Ruska. Co byste k němu řekl?

Rusko znám, stejně jako jeho ligu, neboť jsem tam hrál za Samaru. A znám také  mentalitu hráčů, jsou hodně náladoví, dokáží kohokoliv porazit, ale také s kýmkoliv prohrát.

Je to nevyzpytatelné mužstvo. Samozřejmě, že by bylo dobré, kdyby naši kluci nad nimi zvítězili. Je to první zápas a výhra by nás psychicky hodně zvedla.

Druhým soupeřem je Řecko…

Řekové budou hrát svůj tradiční styl, hlavně ten obranný, takže utkání s nimi bude velice těžké. Navíc na ně nemáme z minulosti moc  dobré vzpomínky. No, snad tohoto soupeře porazíme.

A posledním naším soupeřem ve skupině budou domácí Poláci. Co na ně vymyslet?

Poláci se budou chtít doma ukázat. V týmu mají kvalitní hráče, hlavně z německého Dortmundu, kteří jsou plni sebevědomí a hodně nažhavení. Postoupit z těchto mužstev může kdokoliv. Já si myslím, že to bude hodně vyrovnaná skupina.

Dokážete si tipnout pořadí mužstev na prvních třech místech?

Moc nevěřím Španělům, naopak si myslím, že se bude dařit tradičním týmům, jako je Německo, Nizozemsko a Itálie. Je ale také možné, že se na Euru dočkáme nějakého překvapení.

Zmínil jste Dortmund, který získal mistrovský titul. Za tento klub jste v minulosti odehrál několik sezon. Máte tam ještě nějaké známé?

Právě, že už ne. Lidi, co jsem znal, jsou už pryč. Moc známých už tam nemám. Ale samozřejmě, že jsem sledoval, jak se situace v Bundeslize vyvíjí a držel jsem Dortmundu palce. Mužstvo i skvělí diváci si mistrovský titul zasloužili.

Žijete v Monaku, pracujete ve fotbale?

Stále se doučuji francouzštinu a věnuji se sportu. Možná, že od příštího roku  budu v Monaku trenérem útočníků amatérské sekce klubu.

Chodil jste se dívat na druholigové zápasy AS Monako?

Pokud jsem měl čas, tak jsem na zápasy chodil, ale všechny jsem neviděl.

Jak si vlastně Monako v soutěži vedlo?

Nakonec skončilo osmé. Dost dlouho to vypadalo na sestup, ale dostali se z toho. Přišel tam nový sponzor, Rus, a také trenér Ranieri z Interu Milán, takže v příští sezoně bude Monako usilovat o postup do nejvyšší soutěže.

Co byste popřál našim fotbalistům do nadcházejícího evropského šampionátu?

Hlavně bych klukům přál postup ze skupiny. A když se to podaří, bude to výborné. Potom už bude záležet na dalším soupeři. Hlavně všem přeji, aby si mistrovství náležitě užili.