Jakoby stále nechápal, co se ke konci utkání na hřišti událo. „Co se stalo? Z první střely na bránu jsme dostali gól, neuhlídali jsme roh, to by se nám stávat určitě nemělo. Pak jsme v první půli měli nějaké šance, pološance, ale nebylo to nic moc," připouští.

To druhá pětačtyřicetiminutovka byla z domácí strany o poznání jiná. „Ve druhé půli se naše hra zlepšila, ale když už dáme gól a můžeme zápas rozhodnout ve svůj prospěch, tak už míč do branky nedotlačíme. Dali jsme tyč – Kuchťa, pak další Kuchťova šance, kdy dobře utekl obráncům, ale minul. To měly být góly," vrací se ke zlomovým okamžikům zápasu.

A u toho nejdůležitějšího momentu chvilku před koncem byl. „Když chceme zápas rozhodnout, máme tlak, tak si do branky sklepnu střílený centr. Byl to zmar. Připomíná mi to loňský podzim. Jejich hráč to zahrál dobře, tak se to má dělat. Střílený míč před kasu, hodně ostře, pro obránce je to pak těžké. Byl jsem ve skluzu, měl jsem míč na dlouhou nohu, trefil mi špičku a obloukem přelétl i brankáře," kroutil chvilku po utkání nevěřícně hlavou.

Rozhodně to nebyl první vlastní gól milevského stopera. Ale tenhle bolel víc. „Jasně, že se to obráncům stává, že si dají vlastence, ale když je to rozhodující gól, tak to mrzí hodně," řekl.
Kdyby Milevští hráli na tutovku, mohli mít asi minimálně bod. A druhý z penalt. „Mohli jsme mít bod, možná bodík navíc za penalty, ale myslím si, že diváci viděli, že jsme chtěli vyhrát za tři body.

Možná jsme za to byli potrestaní, že nakonec nemáme nic, ale my jsme prostě chtěli vyhrát," zdůrazňuje Fiala.

Třetí zápas, třetí hratelný soupeř, ale FC ZVVZ je stále bez bodu. „Určitě nás budou čekat těžší soupeři. Potřebovali bychom příště udělat alespoň bod, abychom se nedostali do srabu," míní kapitán Milevska.

Třeba to vyjde příště. Milevští ale jedou k utkání čtvrtého kola do Prahy, tam to jednoduché nebývá nikdy. Proti Zličínu se postaví v sobotu dopoledne. „Je nová sezona, nevíme, kdo tam přišel, kdo odešel. Nám odešli kluci, máme slabší kádr," upozorňuje milevský stoper.