Jako nováček se dokonce stali podzimním vicemistrem, po jarních odvetách  nakonec obsadili pěkné osmé místo. Řada hráčů z dorosteneckého týmu se začíná uplatňovat i v seniorské kategorii, třeba útočník Voráček odešel do pražské Slavie a gólman Satrapa právě ukončil své testování v Ústí nad Labem, týmu, který letos vyhrál 2. celostátní ligu.

Také letos se snažili dorostenci svými výkony a výsledky navázat na předešlé úspěchy. Jak se jim to nakonec podařilo, na to jsme se zeptali trenéra mužstva Rostislava Grossmanna.

Start do nového ročníku byl ze strany týmu poněkud rozpačitý, proč?

Ano, skutečně  jsme nezachytili začátek soutěže. Měli jsme poměrně těžký los. Navíc si musíme uvědomit, že jsme v létě museli přebudovat celý tým. Základ mužstva tvořili hráči ročníku 1994, z kádru zbyli prakticky jen Klíma, Motejzík a Čadek.

Nehráli jsme špatný fotbal, ale nebodovali jsme a tým složený z řady velmi mladých fotbalistů některé zápasy nezvládal, a to spíše po psychické stránce.

Nedělali jsme z toho tragédii a nadále klukům věřili, ale potřebovali jsme nějaký impulz –  někde překvapit, prostě udělat výsledek. Již utkání v Plzni na Doubravce naznačilo, že jdeme nahoru a začínají nám některé věci fungovat.

Vstup do jarních odvet také nebyl špatný, že?

Hned v prvním kole jsme po velmi dobrém výkonu porazili MAS Táborsko. Po celé jaro jsme ale podávali nevyrovnané výkony, sestava se často měnila z důvodu zranění  hráčů, do toho přišly také maturity, přijímačky na vysoké školy a tím i následné výpadky v tréninku.

Také kádr se začal již v průběhu jara podstatně měnit, posunuli jsme hráče ročníku 1993 do mužů a začali zkoušet některé hráče z týmu U17. Po zranění gólmana Marušky nám musel přijít pomoci i Jakub Formánek z U16.

Některé prohry ale zaváněly debaklem, proč?

Pravda je, že jsme některá utkání nezvládli. Bylo to v Sokolově, na Dukle, na Spartě, ale také doma s Roudnicí. Přestože výsledek byl vždy jednoznačný ve prospěch soupeře, herně byla většina utkání prakticky vyrovnaná.

Pouze na Spartě jsme byli po první půli skutečně „na ručník", dostávali jsme velmi  laciné branky, které jsme vlastními chybami soupeři prakticky darovali. Mě osobně nejvíc na jaře nadzvedla a dlouho mrzela porážka v Berouně, kde jsme zcela lajdácky body velmi slabému soupeři přímo odevzdali.

Zjednodušeně řečeno, v činnostech, které rozhodují o výsledku zápasu, což je zejména v šestnáctce před oběma brankami, jsme byli v některých utkáních horší než náš soupeř. Těch divokých výsledků byla v dorostenecké lize celá řada, a to i dvouciferných, svědčí to pouze o velkých rozdílech v kvalitě jednotlivých týmů.

Znamená to, že na některé týmy jste prostě neměli?

Musíme si uvědomit, v jaké fotbalové „společnosti" se pohybujeme. Hrajeme s některými mužstvy, která mají své „A"  týmy dospělých v Gambrinus lize, a od toho se odvíjí celá strategie klubu. To znamená od výběru talentů až po tréninkový program.

Pak jsou kluby, fungující na podobné bázi, jako my. To znamená, že vychovávají vlastní hráče nebo tým doplňují přespolními hráči z blízkého okolí, případně talentovanými kluky z jiných klubů, kteří v Písku studují.

Chceme se dlouhodobě pohybovat ve slušném středu tabulky ve všech dorosteneckých kategoriích, ne pouze u týmu U19. A to vyžaduje spoustu práce pro všechny trenéry mládeže.

Zaujali vás někteří hráči v týmech soupeřů?

V ligové soutěži nastupuje řada talentovaných hráčů, kteří se chtějí fotbalem živit, a na jejich hře i celkovému přístupu k fotbalu je to vidět. Hrají zde  hráči z mládežnických reprezentací  U17 až U19, kteří jsou již v hledáčku agentů a manažerů evropských velkoklubů.

Pro zajímavost příbramský hráč Mašek byl vyhlášen talentem ČR v anketě Fotbalista roku 2011. Byl na zkoušce v Chelsea a dnes již hraje v německém SV Hamburk. V těchto klubech je mládeži věnována velká pozornost. Třeba hrajete na Spartě, zápas sleduje trenér Martin Frýdek a manažer Kára, na Dukle nechybí Günter Bittengel a manažer Šrámek.


Kteří hráči vás svými výkony uspokojili a naopak zklamali?

Na jaře jsme velký důraz kladli na kolektivní pojetí hry a na týmového ducha, jinak to prostě nejde. Z jednotlivců musím vyzdvihnout hráče, kteří si udrželi stabilní výkonnost, a to zejména brankáře Marušku, kapitána mužstva Motejzíka a talentovaného Pohnána.

Velmi dobré zápasy sehráli také Klíma, Markvart a Čadek, výkonnostní posun ukázali v průběhu sezony zejména Káňa, Motyka, Kůra, Řehoř a Adam Rakovan, stejně jako mladíci z U17 Filip Rakovan a Vojta Zeman. Samozřejmě, že u všech hráčů je co zlepšovat, mají celou řadu nedostatků, ale nikdo vyloženě nepropadl a nezklamal.

Takže jste byl s uplynulou sezonou spokojen?

Ano, jsem vcelku spokojen. I když se celá řada věcí nepovedla podle našich představ, pozitiva  převažují. Konečné dvanácté místo v tabulce se ziskem třiceti  bodů odpovídá možnostem týmu. 

Jako důležitější  však vidíme fakt, že se nám podařilo již v průběhu jarní části předat do dospělé kategorie další hráče a ti již své možnosti naznačili. A toto je převážně úkolem naší kategorie, vychovávat hráče a dobře je připravit pro mužský fotbal.

Je pouze na nich, jak s nabízenou šancí naloží. Skutečnost, že v Písku dostávají šanci mladí hráči,  je dobré pro ně samotné a motivující pro ty, kteří to myslí s fotbalem vážně.

Velká spokojenost byla z mé strany také s činností celého realizačního týmu –  asistent Vlasta Klusoň, vedoucí týmu Láďa Čadek, hlavní pořadatel Karel Laur nebo kustod Stanislav Rejlek jsou všichni chlapi na svých místech a patří jim za celou sezonu velké poděkování.

Jaké máte další plány a co příprava týmu na další ročník?

Hráči si v přechodném období odpočinou, zregenerují se fyzicky i psychicky. Znovu se sejdeme v pondělí 16. července. Ještě předtím však všichni musí splnit týdenní individuální tréninkový plán. Pak už nás znovu čeká obrovský kus práce, který je rozdělen do pěti týdnů přípravy.

Hned v sobotu 21. července sehrajeme kvalitně obsazený 3. ročník Prácheňského poháru a nadále budeme pravidelně čtyřikrát týdně trénovat. Máme v plánu i krátké herní soustředění v domácím areálu s dvoufázovým tréninkem.

Sehrajeme sedm přípravných zápasů, a to převážně s týmy dospělých. Kádr musíme samozřejmě opět doplnit, řada hráčů přijde z kategorie U17. Některé cizí hráče jsme již oslovili, o dalších se jedná, konkurence bude určitě dobrá.

Ligový los nám vůbec nebyl milosrdný, začínáme 18. srpna doma s Baníkem Most. Jedna věc je úvodní los soutěže, druhá je náš dlouhodobý cíl a sportovní vize.

Naším cílem je pracovat tak, abychom byli o několik  příček v ligové tabulce úspěšnější než v uplynulém ročníku. Navíc chceme připravovat další šikovné hráče pro kategorii mužů.

Proslýchá se, že při obsazování postu nového trenéra třetiligového áčka se skloňovalo také vaše jméno. Je to pravda?

Po ukončení činnosti Zbyňka Busty u A-týmu řešilo vedení klubu, zda oslovit nového trenéra z jiného klubu nebo dát  šanci někomu z místních trenérů. Výkonný výbor se po zvážení některých variant nakonec rozhodl pro písecké trenéry, a to Jardu Kostku a Honzu Zušťáka.

Nemám s touto nominací žádný problém a přeji oběma i celému týmu úspěšný ročník v České fotbalové lize. Já zůstávám u staršího dorostu U19, a navíc jsme se dohodli s předsedou klubu Leošem Gornickým na spolupráci u družstva přípravek kategorie U9.

Co říkáte na propojení a spolupráci FC Písek s ligovým klubem 1. FK Příbram?

Je to velmi dobrý krok. Musí se ale v každém případě nastavit hned od začátku jasná pravidla. Na příkladu Strakonic je jasně vidět, jak taková farma nemá vypadat. Není tam ani jeden místní hráč, všechny vedení klubu prodalo nebo oni sami odešli hrát jinam.

Klub je jednoznačně závislý  na hráčích českobudějovického Dynama, navíc zde působí trenér z Českých Budějovic. A pro koho se pak fotbal hraje, když na „atraktivní" zápasy Strakonic o postup do třetí ligy chodilo šedesát diváků? Tudy cesta opravdu nevede a je to poučení pro další kluby.

Pokud se ale bude FC Písek nadále držet své koncepce výchovy vlastních hráčů a v áčku budou nastupovat dva až tři  fotbalisté ligového kádru Příbrami, budou herně přínosem a v Písku absolvují svoji zápasovou praxi.

V tom nevidím problém, ba naopak. A proč by některý talentovaný fotbalista z Písku nemohl zkusit své štěstí právě v Příbrami, která mladým hráčům dává hodně prostoru?