Bohéma Přádu z Trnovan zničil démon alkohol. Svůj talent v něm utopil

Ladislav Přáda. Kolik fanoušků ze současné generace to jméno zná? Nevídaný talent, muž, který svou technikou vyčníval. Měl ale slabost pro alkohol, v něm své nadání doslova utopil. Nebýt osudové přitažlivosti k flašce kořalky, možná by byl muž, který s fotbalem začínal v Trnovanech, ve stříbrné partě okolo Josefa Masopusta z Chile 1962.

Přáda za ni začal hrát poté, co se z Prahy přesunul na sever Čech k babičce. Pocházel z Přeštic. Když však oblast zabrali Němci, přestěhovala se rodina do hlavního města. V Trnovanech, které tehdy ještě nepatřily pod Teplice, Ladislav hrál fotbal, zároveň dělal pokrývače. Rodiče v srdci příliš neměl, nehlásili se k němu. A tak na ně zanevřel, citově byl deprivovaný. Tatínek se k němu hlásil, až když byl slavný. Štvalo ho to. To si mě nemohl všímat dřív? myslel si.Hvězda Trnovany je na fotbalové mapě už od roku 1919. Je tak nejstarším českým klubem na Teplicku, náležitě se tímto titulem pyšní. Její současnost růžová není, pachtí se v nejnižší okresní soutěži. Ne vždy tomu ale tak bylo, po válce se v Trnovanech dlouhá léta hrál velmi kvalitní fotbal, Hvězda měla zvuk.

Když fotbal v Přerově přejel i hokej. Je to už 25 let, premiéra byla triumfální

Není divu, že hoch, který neměl to pravé citové zázemí, lehce sklouzával k partám z „mokré čtvrti“ Oslava výhry, zapíjení porážky – to i to k fotbalu patří, získal přesvědčení. A navíc neuměl říkat ne. Čím víc jeho věhlas rostl, tím víc měl kolem sebe příživníků, kteří se v jeho společnosti cítili povznešení. Jenže alkoholem posilněný sportovec vyváděl, tropil hlouposti.

Fotbalista byl Ladislav Přáda náramný. Technicky vytříbený, parádní žonglér, mistr kličky. Uměl předvídat, číst hru. A brankáře uměl zaskočit tvrdou střelou. Jen si to představte. Čekáte další kličku, další technickou parádu. A najednou bum. A míč máte v šibenici. Prostě talent od Boha, bez diskuze.

Přáda s kytarou. Zleva hráči Slovanu Liberec a jeho kamarádi Josef Myslivec, Jaromír Pasecký, Václav Suchánek a Karel Prášil.Zdroj: Deník / Miloslav Cihlář

V Trnovanech dlouho nevydržel, v roce 1953 odešel do Liberce, kde hrál za Slavii a pak za Slavoj. V přípravném derby obou libereckých týmů prý zesměšnil gólmana, dostal za to od něj facku. To byl prostě Přáda. Asi nepřekvapí, že historka tohoto charakteru není jediná.

Ta nejvěhlasnější je ze začátku reprezentační kariéry. Mladého hráče povolali do výběru nejlepších fotbalistů země už v roce, kdy se ocitl pod Ještědem. A to Slavoj hrál 2. ligu! Československo se tehdy v Moskvě utkalo s Dynamem Moskva, Přáda obešel obránce, dokonce i brankáře Jašina. Místo toho, aby pohodlně vsítil gól, ještě zaťukal na tyč branky. Jaká drzost! Pravdivost příběhu ale není stoprocentní, sám jeho hrdina prý kdysi tuto verzi odmítl.

Pohár trpělivosti přetekl po třech letech

Brzy narukoval do ÚDA Praha. Ano, Ústřední dům armády – později Dukla. Přicházel s pověstí kanonýra, už se ale vědělo o jeho slabosti pro alkohol. Trenér Karel Kolský s ním měl svatou trpělivost tři sezony. Během nich dal 34 ligových branek. V roce 1956 slavil Přáda s Duklou Praha mistrovský titul. A pak? Kolský ho z klubu vyhodil, pohár trpělivosti přetekl. Do té doby mu posílal peníze na knížku, aby vše nepropil. Dostával jen kapesné. Jenže všechno bylo marné. Flámy, přetáhnutá večerka, pozdní příchody a navíc nemístné protistátní žertíky.

Senzace slaví čtyři desetiletí. Jízda fotbalistů Hlinska pohárem byla památná

Výčet dalších angažmá zlobivého fotbalisty je bohatý. RH Brno, Česká Lípa, Liberec, Hradec Králové, Příbram, Kutná Hora a nakonec Podřipan Rovné. Nikde nevydržel dlouho, všude měl problémy. Kvůli příživnictví dokonce musel do uranových dolů.

Následný osud Ladislava Přády je smutný, přesmutný. V Praze vedl život bezdomovce, zápasil s tuberkulózou, postihla ho i rakovina, které nakonec v roce 1995 podlehl. Posledních 17 let života strávil v opatrovnictví ženy, se kterou se seznámil v plicním sanatoriu. Měla na něj dobrý vliv, alespoň závěr života tak měl kdysi velký fotbalový talent trošku příjemný.