Oživení dráhy na Vídeň? Trať na Znojemsku zpřetrhala železná opona

Aktuálně je možné oživení železniční dopravy zdůvodňováno silný nárůstem v osobní i nákladní dopravě na evropsky významné tepně přes Břeclav. „Cílem projektu je předpokládat kapacitu tratě v následujících letech a učinit opatření pro umožnění rychlé a bezproblémové přepravy,“ uvedl Kevin Pyrek z rakouského Institutu Carl Ritter von Ghega.

Nebezpečný jez ve Frýdlantu. Zpětné proudy stahují vše, kradou se záchranná lana

Zatímco na rakouské straně je roku 2030 místními drahami plánována modernizace severní dráhy s tím, že vlaky poté dosáhnou až dvousetkilometrové rychlosti, v příhraničí koleje chybí. U varianty alternativní západní trasy vedoucí přes lázeňské Laa an der Thaya a Hevlín je nutné obnovit dvoukilometrový úsek, který chátral od konce druhé světové války.

Jan Perůtka z Centra dopravního výzkumu připomněl, že sítě sousedních zemí jsou nyní propojené čtyřmi železničními hraničními přechody: od východu jsou to Břeclav, Retz, Gmünd a Summerau.

Transregio zohledňuje pouze přechody u jihomoravské hranice. „Po jednáních účastníků projektu byly českou stranou stanoveny čtyři varianty: aktuální trasou po severní dráze, přes Laa a Břeclav, přes Laa a Moravský Krumlov, přes Znojmo a Moravský Krumlov,“ informoval Perůtka jako vedoucí manažer projektu za českou stranu.

Trasa přes Laa do Krumlova

Za nejlepší považují trasu právě přes Laa a dál na Moravský Krumlov. Je se 156 kilometry kratší, nevyžaduje jízdu do úvrati. Nevýhodou je podle Perůtky komplikovanější terén s mnoha zatáčkami, doposud umožněná maximální pouze osmdesátikilometrová rychlost, trať také z velké části není elektrizovaná.

Potenciál však podle něj má i tak, třeba pro tamní průmysl. „Rozvoj této tratě by zlepšil spojení vlečkou do devíti podniků včetně jaderné elektrárny, lomu a největšího cukrovaru v České republice,“ doplnil Perůtka. Především by pak ulevila evropskému koridoru Vídeň – Břeclav – Znojmo.

Vlaky by opět projížděly přes Hevlín, kde v roce 2010 přestala existovat i osobní doprava. Tamní jednokolejku koupila loni obec od Správy železnic a řeší nové využití.

OBRAZEM: Aprílové počasí v akci. Rozkvetlé sakury ve Zlíně zasypal sníh

Otevření nové příhraniční trati je mnohaletým snem turistů i železničních nadšenců. Někteří však připomněli neúspěšné dřívější snahy o obnovu tohoto historického spojení. „Můžeme vyjadřovat pochybnosti o tom, zda to v současné době, při všech škrtech, má šanci na úspěch, ale myšlenku bychom zahazovat neměli. Je dobře, že díky Centru dopravního výzkumu Brno zůstává tato idea naživu,“ komentoval na sociální síti historik a znojemský zastupitel Jiří Kacetl.

Pro rozvoj železniční dopravy v regionu bude klíčová i modernizace stávajících tratí. Jak už Deník informoval, Správa železnic dopracovává studii proveditelnosti k výstavbě rychlostní tratě mezi Znojmem a Brnem a plánuje i modernizaci úseku do Břeclavi.