Pokud vyrazíte z Husova náměstí vzhůru kolem polikliniky k Základní škole T.G. Masaryka, tak vězte, že kráčíte ulicí pojmenovanou po jednom z „nebeských jezdců“ věčně usměvavého rotného Jana Jeřábka AFM (dříve ul. K. Gottwalda).

Jan Jeřábek se narodil 8. února 1919 v budově radnice, na Wilsonově náměstí (dnes náměstí E. Beneše) do rodiny městského strážníka. Po vychození základní školy v Milevsku zahájil studium na reálném gymnáziu v Táboře (to však nedokončil). Absolvuje roční obchodní kurz, po kterém odchází do Prahy. Tam pracuje jako úředník v ČMZ, ale v té době ho to již táhlo k letadlům a létání. Dne 14. dubna 1938 tak získává první leteckou licenci, s níž v témže roce nastupuje službu u 1. leteckého pluku v H. Králové.

Po obsazení Československa německým vojskem je v březnu 1939 demobilizován. Je však odhodlán bojovat a proto v červenci 1939 přes Polsko odchází do Francie. V době bylo jedinou možností, jak se dostat do francouzské armády vstoupit do Cizinecké legie. Během čekání na přijetí však začíná 2. světová válka a tak v říjnu nastupuje k leteckému výcviku.

Je povýšen na desátníka a začíná létat. Po pádu Francie se přeplavuje do Anglie, kde hledá nové uplatnění. To nachází již 2. srpna 1940, kdy je přijat do RAF, ve které se stává úspěšným leteckým instruktorem u 9. Service Flight Training Scholl, kde vyučoval nové piloty na cvičných letounech Miles Master a Hawker Hurricane. Získává hodnost četaře a je vyznamenán záslužnou leteckou medailí Air Force Medal (tu získali pouze tři českoslovenští letci).

Chce se však přímo podílet na bojích za osvobození vlasti a proto se na vlastní žádost přeškoluje na letouny Spitfire u 52 O.T.U.. Po přeškolení je v dubnu 1942 již jako rotný přidělen k 501 peruti v Osbley. V ní absolvoval několik bojových misí a je mu přiznán první sestřel (Focke Wulf FW-190). 15 června 1942 je převelen k legendární 313. československé stíhací peruti RAF.

Osudným se mu však již po měsíci stává let ze dne 15. července 1942 nad kanál La Manche, při kterém měl spolu s Václavem Rabou za rádiového ticha vyhledávat nízko letící německé letouny. Podle posledního hlášení objevili německý bombardér Junkers JU-88. V následném boji byl jeho Spitfire Mk.V palubními střelci Junkersu těžce poškozen. Jan Jeřábek se pokouší nouzově přistát na hladinu moře. Přistání se však nepovedlo a letoun se po tvrdém nárazu na mořskou hladinu kolem 19-té hodiny potápí. Tělo mrtvého pilota je nalezeno až v srpnu 1942 u břehů Francie.

Ostatky Jana Jeřábka jsou uloženy na hřbitově v St. Brieuc, hrob č. H-A-13. Jan Jeřábek je v roce 1945 in memoriam povýšen do hodnosti štábního rotmistra a je mu udělen Československý válečný kříž. K uctění jeho památky je 14. července 1946 na budově radnice odhalena pamětní deska. Dalšího povýšení se pak Jan dočkává až po roce 1990, kdy získává hodnost plukovníka a je po něm pojmenována právě tato ulice.

Jan Jeřábek je milevský rodák, na kterého bychom neměli zapomenout a na kterého můžeme být skutečně hrdí. No asi tak nějak – že jo!