Je všeobecně známo, že med je dokonale sladká přírodní potravina, navíc chutná a je zdraví prospěšná. Jak se k tomuto lahodnému produktu dopracovat není opravdu jednoduché. V daleké Indonésii žijí pralesní národy, které dobře ví, jak je med důležitou složkou jejich potravy. Ve své pralesní domovině vyhledají strom se včelím společenstvem a propracovanou metodou jim seberou medově sladké potěšení. Věřte, že tak jednoduché to opravdu nemají a mnohdy jde i o život. A jak je tomu se včelami u nás? Nemáte to daleko. Odpoví vám a včelím světem provedou v Apicentru v Protivíně.

V našich končinách naštěstí nemusíme vyhledávat včelstva v lese a lézt za nimi po stromech. My máme včelaře a jejich včelí hospodářství, jakési řízené farmy včelích společenstev. A věřte, že je to nadmíru prospěšná činnost. Věděli jste, že med a další včelí produkty jsou pro náš život vedlejšími produkty? Je prokázáno, že bez opylovačů a zejména včel by život na zemi v krátké době zanikl.

A jak se včely mají? Tak to jim není co závidět. Pokud přežijí zimu, přečkají pro ně zákeřná onemocnění včetně parazitů, pak od jara do podzimu pracují, pracují a pracují, proto i brzy umírají.

Od pana Jiřího jsme se o včelách a jejich společenství dozvěděli řadu zajímavostí.

Tak například včelí královna. Včelí vajíčko jako každé jiné, ale jen díky odlišnému a výživnému krmení mateří kašičkou dospěje zárodek ve včelí královnu. Když královna v krátké době dospěje, vydá se na svatební let a spáří se postupně s několika včelími samečky. Pak je schopna po dobu i několika let ve svém mateřském úlu naklást do připravených plástů stovky vajíček každý den.

Další obyvatelky úlu jsou včelky dělnice, neplodné samičky. Krátce po vylíhnutí se z nich stávají „včelky čističky“. Mají za úkol vyčistit buňky pro kladení vajíček. Asi po čtyřech dnech se stávají „krmičkami“, krmí plod v buňkách výživným nektarem. Ve 12. dnu se jim vytvoří voskotvorné žlázky a začínají stavět v úlu nové buňky. V následujícím stádiu se stanou „strážkyně česna“, stráží úl před vetřelci a škůdci. Poslední stádium 21. den po vylíhnutí jsou včely létavky a zapojují se do opatřování potravy a vody pro včelstvo. Tato činnost tělíčko včely natolik vysílí, že do 8. týdnů hynou. Včelka uhyne i tehdy, bodne-li žihadlo a tím si vytrhne jedový váček ze zadečku. Na zimní období se líhnou dlouhověké včelky, které mají za úkol přežít dlouhé zimní období a udržovat teplotu v úlu.

A k čemu jsou trubci? Včelí sameček a důležitý budižkničemu. Při snubním letu zajistí oplodnění královny. K tomuto aktu se dostanou pouze jedinci a mohou být i z jiného úlu, než je královna. Trubci se líhnou z neoplozených vajíček a ve včelstvu je jich kolem 500 jedinců. Od jary do podzimu jejich počet v úlu klesá a před zimou je dělnice z úlu vymetou.

A jak je to s naším oblíbeným medem. Včelky dělnice – létavky sbírají z květů nektar, z listů a jehličí medovici, kterou ukládají do svého zažívacího ústrojí. Pyl z květů ukládají do košíčků na holeni článku třetího páru nohou. V úlu je předávají mladším včelkám k dalšímu zpracování pro výživu včelího plodu.

Zpracováním přineseného pylu vzniká v úlu bílkovinná složka potravy včel. Zpracováním nektaru vznikne cukerná složka a právě z té postupnou přeměnou v úlu vznikne náš med. Med je určen především k výživě včelstva. Pokud jim med odebereme, musíme jej včelám nahradit našim známým cukrem.

Dalším produktem včel je propolis. Je to lepkavá pryskyřičná substance, která brání rozvoji nežádoucích mikroorganismů v úlu.

V neposlední řadě je včelí vosk. Mladé včelky jej produkují jako výpotek na spodní straně zadečku. Včelky jej smísí se slinami a vzniklá hmota jim slouží k výstavbě díla v úlu.

Potud jen základní informace toho, co se o včelách a jejich životě můžete dozvědět v Apicentru v Protivíně. Mimo jiné jsme se poučili, jak funguje medomet, co je to rámeček, kolik má včela očí, kolik včela váží i jak velký náklad cestou do úlu unese a další zajímavé informace.

Nejen to. Zhlédli jsme kreslený, komentovaný videoprogram ze života včel. Soutěžili jsme v rozpoznání květů ovocných stromů i keřů, bylin, lučních květin, lesních keřů a stromů.

A pro dospělé návštěvníky třešnička na dortu. Rozmanité množství lahvované medoviny s příjemnými 15% alkoholu.

Účastníci besedy, 28 členů Protivínského vlastivědného klubu (PVK) doporučují. Jděte, nejlépe se svými dětmi, případně vnoučaty na zimní procházku a poté zavítejte do Apicentra v Protivíně. Odměnou vám bude poučení i zábava.

Za PVK Jan Lažanský