Nepočetná židovská komunita, která v Milevsku sídlila již od poloviny 16. století, si starou synagogu zbudovala začátkem 18. století v místě dnešního Husova náměstí, přičemž vlastní budova byla v té době majetkem premonstrátského kláštera.

Budova sice byla v roce 1812 přestavěna, ale přesto koncem 19. století přestala svým účelům vyhovovat a následně byla zcela pohlcena při přestavbě přední budovy, takže s ní splynula a prostory bývalé modlitebny dnes tvoří její zaklenutý sklep (bohužel se dochovalo pouze málo původních prvků stavby). Jediné, co dnes ze staré synagogy můžete zvenčí spatřit, je nad dlažbou průjezdu viditelná horní polovina původního hlavního vchodu – prostý žulový pozdně gotický hrotitý portál.

Proto byla v letech 1914 až 1919 v nynější Sokolovské ulici zbudována synagoga nová. Tato pozoruhodná sakrální stavba spíše připomíná antické chrámy a přes svůj neuvěřitelný stylový “pelmel“ překvapivě působí harmonickým dojmem. Židovská synagoga je označována za stavbu kubistickou a navíc je spojována i s empírem. Jako autor stavby je uváděn pražský architekt František Střílek (nebo Střílka) a též významný funkcionalista Oldřich Tyla. Tím hlavním, co celou k jihu orientovanou budovu charakterizuje, je výrazné průčelí. To tvoří čtyřsloupový portikus s vrcholně kubistickým tympanonem a dvojramen
ným schodištěm. V umělecky hodnotném interiéru (spojení neoempíru s rondokubismem) se dochovala čelní stěna s pískovcovým svatostánkem se schránkou na tóru a symboly Desatera i ženská galerie na kamenných sloupech.

Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války. Během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Druhá světová válka zapříčinila zánik židovské obce v Milevsku, když drtivá většina židovských spoluobčanů nalezla smrt v koncentračních táborech. Od roku 1950 pak budova slouží Církvi československé husitské. V roce 1997 byly na synagogu umístěny dvě pamětní desky připomínající genocidu Židů. Na jedné je v češtině i hebrejštině tento nápis: „Tato budova byla před 2. světovou válkou synagogou Židovské obce v Milevsku. V letech 1939–1945 byli téměř všichni její členové, ženy, muži i děti, povražděni nacisty. Tuto desku věnuje město Milevsko památce židovských spoluobčanů.
Na druhé jsou jména 99 židovských obětí z Milevska a jeho okolí. Na paměť občanů Milevska a okolí, kteří zahynuli důsledkem rasové genocidy v letech 1942 – 1944: Adlerová Leontýna roz. Orlíková 1889, Aschermannová Jindřiška roz. Neumanová 1870, Bloch Julius 1887, Blochová Vilma roz. Vrkočová 1893, Braschová Marta roz. Ritterová 1886, Braschová Hana 1926, Braschová Alice 1928, Bunzlová Olga 1874, Elsnerová Regina roz. Gutmanová 1864, Elsnerová Olga 1887, Ferda František 1895, Ferdová Irma roz. Aschermannová 1903, Ferda Alexandr 1932, Ferda Otto 1893, Grotte Karel 1896, Grottová Marie roz. Ohrensteinová 1905, Kafka Leopold 1861, Kafková Julie roz. Ferdová 1862, Kafková Berta 1894, Kafka Emil 1901, Katz Vilém 1902, Katzová Olga roz. Steindlerová 1903, Katz Karel 1934, Katz Josef 1935, Klein Gustav 1901, Kleinová Regina roz. Rechtová 1905, Kleinová Blanka 1931, Kohn Jiří 1881, Kohnová Emilie roz. Braschová 1886, Kohn Ota 1917, Langendorf Lotar 1889, Lederer Pavel 1902, Ledererová Anna 1905, Mahler Josef 1863, Mahlerová Arnoštka 1870, Metzger František 1913, Metzgerová Anna roz. Wienerová 1920, Nývltová Berta roz. Orlíková 1887, Oppenheimerová Bedřiška roz. Mahlerová 1894, Oppenheimerová Emanuela 1922, Oppenheimerová Eva 1925, Oppenheimerová Žofie roz. Kohnová 1873, Orlík Rudolf 1882, Poláček Alfréd 1915, Poláček Karel 1877, Poláček Ota 1908, Poláček Rudolf 1910, Polák Jan JUDr. 1910, Reichner Arnošt 1899, Reichnerová Františka 1901, Reichner Karel 1908, Reinischová Růžena roz. Gärtnerová 1862, Reinisch Ota 1901, Reinisch Josef 1908, Ritterová Charlota 1884, Roubíček Vilém MUDr. 1905, Roubíčková Františka roz. Hoffmannová 1911, Roubíček Pavel 1937, Sachs Arnošt MUDr. 1888, Sachsová Hedvika roz. Oppenheimerová 1895, Sachsová Ruth 1924, Sedláková Berta-Antonie roz. Krausová 1864, Vrkočová Hermína 1889, Vrkočová Marie 1895, Weiger Emanuel 1871, Weigerová Anna 1866, Weiner Samuel 1869, Weinerová Františka 1901, Weiner Antonín 1903, Weinerová Marta roz. Vodičková 1903, Weinerová Věra 1929, Weinerová Blanka 1932, Weisskopf Josef 1874, Wiener Josef 1881, Wienerová Marie roz. Steinerová 1890, Wiener František 1910, Wiener Karel 1884, Wienerová Kamila roz. Fischlová 1888, Wiener Otto 1912, Wiener Zikmund 1886, Wienerová Berta roz. Katzová 1892, Wiener Zdeněk 1922, Wiener Hanuš 1924, Wienerová Žofie 1872, Windtová Matylda roz. Ferdová 1869, Windt Arnold 1897, Windtová Františka 1894.

Za pozvánku do Milevska děkujeme Karlu Kafkovi