Jediným důvodem, proč se stávky nezúčastníme, je naše ohleduplnost vůči našim studentům a jejich rodičům. Za sebe a myslím i za většinu svých kolegů musím říct, že je nám smutno z nedůstojného handrkování kvůli jednomu procentu a nesmiřitelného chování ministra školství vůči požadavkům školských odborů a vlastně všech učitelů. Politici něco slíbí a do roka a dne je vše zapomenuto a překrouceno.

Přestože naše škola odbory nemá, patří jim velký dík za to, jak bojují rok co rok o trochu peněz pro učitele. Veřejnost z medií neustále slyší, jak rostou platy učitelů a jak to učitelům nestačí a chtějí víc. Samozřejmě to u veřejnosti způsobuje averzi a špatný obraz učitele jako chamtivce, kterému jde jen o peníze.

Proč ale veřejnost neslyší od politiků také písmeno „A“ a to je výše platů vysokoškolsky vzdělaných úředníků státní správy, což je relevantní porovnávací vzorek pro platy učitelů. O jejich platech, ale i dalších výhodách v podobě odměn, příplatků, levných stravenek, placených dnů za nemoc, přídělů luxusních kancelářských potřeb, příspěvků na kdeco se učiteli může jenom zdát. Většina z nás je na holém tarifu bez jakýchkoliv dalších výhod. Vřele bych doporučila nejen politikům, aby se na chvíli vzdali svých postů a platů a šli si zkusit učit za naše peníze a nejenom připravit mládež na zkoušky, ale motivovat je k soutěžím a dalším mimoškolským aktivitám.

Věřte mi, že 99 % z nich si pro sebe řekne nikdy více, tak jako jeden můj vynikající bývalý student, který dva měsíce ve třetím ročníku učil v rámci vysokoškolské praxe. Po dvou měsících došel k závěru, že už učit nechce. Co k tomu dodat. Snad jen to, že pokud politici chtějí konkurenceschopnou, vzdělanou mladou generaci, která má dobře léčit, učit, pracovat v náročných oborech, důstojně obstát ve vědě a výzkumu, pak by se měli nad svým chováním zamyslet.

Eva Kopřivová, učitelka odborných předmětů Obchodní akademie a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Písek