Město Paestum bylo založeno na konci 7. století př, n.l. osadníky z řeckého města Sybaris pod původním názvem Poseidonia. Během Hannibalovy invaze do Itálie zachovalo město věrnost Římu což následně vedlo k jeho rozkvětu. V období mezi 4 až 7 stoletím však jeho význam pomalu upadal a ve středověku již bylo město zcela opuštěno. Jeho zkázu dokonalo poničení Saracény (9. stol) a Normany (11. stol.) Zbytky města byly znovu objeveny až v 18. století, spolu s Pompejemi a Herculaneuem. Nyní jsou v něm k vidění zbytky tří chrámů v dórském stylu z 6 až 5 století př. n. l.: Héřin chrám zvaný Bazilika, druhý Héřin chrám zvaný Poseidónův a chrám Athény zvaný Demétřin.

Já však pokračuji do města, které se stalo metropolí Toskánska a je úzce spjato s rodem di Medici. FLORENCIE (italsky Firenze), se rozkládá na řece Arno a byla založena v roce 59 př. n. l. vojenskými veterány Julia Caesara pod názvem Colonia Florentia. Ekonomický rozvoj byl dán jeho polohou na silnici Via Cassia vedoucí z Říma do severní Itálie.

V 3. století do města přinesli obchodníci z východu křesťanství, které se plně rozvinulo po roce 393 příchodem sv. Ambrože (biskup vyhnaný z Milána). Po pádu Západořímské říše severní Itálii obsadili germánští nájezdníci Langobardi, kteří zpustošily nejen Florencii, ale i celé Toskánsko. Město i kraj se začalo znova vzmáhat poté, co Langobardskou říši v roce 774 dobyl Karel Veliký. V raném středověku se Florencie stává městským státem.

Zastavení v Pitiglianu.
Toulky Itálií: Zastavení osmé v Pitiglianu

13. a 14. století bylo pro město dobou vrcholného rozkvětu. Vládu nad Florencií tehdy získala mocná bankéřská rodina Medicejů. Jméno této rodiny napovídá, že se původně jednalo o lékárníky nebo lékaře. Členové tohoto rodu se stávali papeži ( Lev X., Kliment VIII., Lev XI.), královnami (Kateřina Medicejská, manželkou francouzského krále Jindřicha II., Marie Medicejská, manželkou francouzského krále Jindřicha IV.), mnozí se pak stali vévody Florenstkými (Alexandr a Cosimo) nebo vévody Toskánskými (František I., Ferdinand I., Cosimo II., Ferdinand II., Cosimo III., Gian Gastone). Jejich zásluhou rostla vzdělanost a Florencie se stala kosmopolitním a kultivovaným evropským městem.

V 15. století se Florencie proměnila v pokladnici renesančního umění a kulturním centrem celé severní Itálie. Z hlavních náměstích města (Piazza della Signora a Piazza del Duomo) se po vydatném občerstvení můžete pokusit o nemožné. Zkusit si projít až neskutečné množství památek (jen namátkou Cattedrale di Santa Maria del Fiore, Battisterio di San Giovanni, Campanile di Giotto, Museo dell’Opera del Duomo, Bazilika San Lorenzo, Palazzo Medici Riccardi, Galleria dell´Accademia (s Michelangelovou sochou Davida), Museo Leonarda da Vinciho, Piazza della Repubblica, Fontana del Porcellino, palazzo Vecchio, Galleria degli Uffizi) a mnohé další. Mimo rodu di Medici, který se nejvíce zasloužil o rozkvět a bohatství nejen Florencie, ale i Toskánska a celé severní Itálie, je město spjato s význačnými jmény malířů, sochařů, spisovatelů a vědců. Sandro Botticelli (zrození Venuše), Leonardo da Vinci (Mona Lisa a Poslední večeře), Tiziano Vecellio (oltář Pesarů), Caravaggio vl. ménem Michelangelo Merisi(Extáze sv. Františka), Giotto di Bondone (fresky v Cappela degli Scrovegni) , Raphael vl. Jm. Raffaello Santi (Madona della Sedia), Michelangelo di Lodovico Buonarroti (socha Davida), Galileo Galilei (s jeho větou: a přece se točí), Niccoló Machiavelli (Florentské letopisy), Donatello vl. jm. Donato di Niccolo di Betto Bardi, Filippo Lipi (sochy evangelistů), Giovanni Boccacio (Dekameron) a Dante Alighieri (Božská komedie).

Ps: Krásné zážitky v městě plném historických památek trošku pokazila skutečnost, že se mi „šikulkovi“ někam vytratila většina fotek jak z Florencie, tak i Paesta. Tak se tam asi budu muset zase někdy vrátit a fota doplnit. No asi tak nějak – že jo.