Dnešní pozvánku na výlet si dovoluji začít slovy pokračovatele Kosmovy kroniky a prvního opata milevského kláštera: „Téhož léta co se to stalo, tj. Leta Páně 1187, já Jarloch přijal jsem místo toto a název opata, v němž po dnes pracuji v mnohých protivenstvích a téměř žádnému zdaru smilování Boží očekávaje“.

Právě ve spolupráci s Jarlochem a jeho řeholníky z komunity synů sv. Norberta kteří do Milevska přišli ze Želiva klášter založil velmož Jiří z Milevska mezi lety 1184 až 1187 čímž se začínají psát dějiny premonstrátského kláštera v Milevsku. Nedlouho po dostavbě klášter v roce 1191 vyhořel, ale byl znovu obnoven a 1. řijna 1201 vysvěcen.

V klášteře během let sídlilo až 30 řeholníků, kteří se kromě duchovní správy věnovali i hospodářským činnostem. Pěstovali obilí, víno a chmel, z něhož vařili výborné pivo. Opat Jarloch pak roku 1228 umírá, přičemž o Jiřím z Milevska se datum jeho úmrtí nedochovalo. Klášter pak mnohokrát změnil svého majitele.

V 15. století jej vlastnili Rožmberkové, Švamberkové a Hodějovští. Po Bílé Hoře byl klášter Hodějovským zkonfiskován a císařským rozhodnutím byl přidělen premonstrátskému klášteru na Strahově. Během Církevních reforem císaře Josefa II však byl strahovským odebrán. O jeho znovu navrácení se po reformách přičinil opat Strahovského kláštera Václav Josef Mayer. Čas plynul a milevští se s klášterem plně sžili.

Pak však přišla padesátá léta 20. století, která na čas ochromila premonstrátský život v Milevsku. Přes veškeré pronásledování se však v průběhu sedmdesátých let klášter stává centrem duchovní formace nových povolání pro strahovskou kanonii. I když vše bylo tajné, tak během probíhající normalizace po srpnu 1968 bylo vše prozrazeno a následně zmrazeno. Komunita premonstrátů se v Milevsku znovu obnovuje až po listopadu 1989 a klášter se stává závislým domem Královské kanonie premonstrátů na Strahově.

Do areálu kláštera se vchází hlavní branou z roku 1885. Prvnímu nádvoří vévodí klášterní bazilika Navštívení Panny Marie, která vznikla v místě, kde původně stával nevelký románský kostel z roku 1187. Bazilika se dvěma věžemi byla ve 13. století goticky přestavěna se zachovaným románským vstupem. Poslední rekonstrukce se bazilika dočkala v letech 2004 až 2006, kdy jí byla vrácena původní středověká podoba. Jižní strana je napojena na budovy původního románského konventu, který má čtvercový půdorys a v jehož středu se nachází Rajská zahrada.

Konventní budovy spolu s bazilikou a rajskou zahradou tvořily srdce kláštera. Řeholníci v těchto prostorách prožívali většinu ze svých každodenních radostí i strastí. Konvent byl jejich domovem, bazilika místem modliteb a rajská zahrada místem odpočinku ale i zbožného rozjímání. V druhé polovině 13 století byla k bazilice přistavěna gotická kaple sv. Markéty – ta je dnes zasvěcena Panně Marii Bolestné.

Uprostřed nádvoří se nachází kašna, která původně stála na milevském náměstí. Po pravé straně je budova latinské školy. Jedná se pozůstatky nejstarší školy v kraji o které jsou zmínky již v roce 1543. Dnes se ve spodní části nachází kavárna a v patře pak najdeme trvalou expozici barokní knihovny a přednáškový sál. V budově po levé straně sídlí řeholníci a Charita Písek. Kolem Klášterní lípy malolisté staré cca 250 let projdeme průchodem na druhé nádvoří. Zde do roku 1907 fungoval pivovar z roku 1691. Mimo pivovar zde býval cukrovar a hospodářské budovy.

Nyní na něm můžete navštívit Milevské muzeum, které sídlí v budově z roku 1768, kde kdysi bývaly byty úředníků klášterní správy. V přízemí muzea je expozice zaměřená na dějiny města a kláštera. V prvním patře pak najdeme sbírky které zaujmou celou rodinu a ve druhém patře pak výstavní sál. Na nádvoří se nachází i Lesní správa Lesů královské kanonie premonstrátů.

Přes třetí nádvoří se dostaneme na místní hřbitov, uprostřed kterého stojí původně románský kostel sv. Jiljí z konce 12. století. Kostel do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska . Na počátku 15. století byl goticky přestaven s architektonicky cennou síťovou klenbou tzv. milevského typu. Z původní románské stavby se zachovala věž ze žulových kvádrů se zvonicí a dřevěnou střechou.

V tomto kostele byla v roce 2020 objevena tajná chodba s trezorem. V trezoru byly nalezeny zbytky zlaceného relikviáře a s údajným hřebem z Kristova kříže. Lze předpokládat, že relikvie byla ukryta řeholníky před husitskými válkami ze stejného důvodu, jako byly pozůstatky opata Jarlocha převezeny na hrad Zvíkov, kde byly opětovně pohřbeny na neznámém místě. Klášter byl totiž 23. dubna 1420 husity přepaden a následně zpustošen.

Prohlídkové trasy zahrnují Sakrální stavby (románská bazilika Navštívení Panny Marie s opatskou kaplí, rajská zahrada, kostel sv. Jiljí) a život bratří premonstrátů (barokní prelatura s expozicí opatských pokojů a latinská škola s klášterní knihovnou). Tak zkuste přijet a nechat se unést jedinečným Genius loci, které je zde ukryto. No asi tak nějak – že jo.