Za Krejcárkem se jí říká proto, že kdysi byl za školními budovami k vidění rybník Krejcárek. Na počátku šedesátých let však byl zavezen a na jeho místě vnikly školní pozemky, kde jsme se s větším, ale častěji s menším úspěchem učili pěstovat různé plodiny.

Zde se mi vybavuje dávná vzpomínka na jednu malou epizodu z pěstování na těchto pozemcích, která docela jasně dokresluje náš přístup k tomuto předmětu. V ní paní (či jak bývalo zvykem soudružka) učitelka, která ten den nad námi měla dozor, udělala fatální chybu. Po příkazu, abychom vypleli záhonky s mrkví (bylo jich asi pět), se bez dalšího vysvětlování vzdálila. My neznaje, jak takový plevel vlastně vypadá, jsme vznesli dotaz na naše spolužačky, které se opodál věnovaly zaštipování rajčat a následně vzali v potaz jejich sdělení, že plevel je to zelené, co roste ze země. A tak jsme (chtějíc paní učitelce udělat radost) pleli, pleli a pleli, až jsme všechen plevel odstranili a musím říct, že jsme na svůj výkon byli řádně pyšní. Nepřejte si však vidět, co se následně dělo po jejím návratu. Napřed jen nevěřícně zírala na záhony, u kterých jsme hrdě stáli čekajíc na pochvalu, a na kterých nebylo naprosto nic (teda nejen žádný plevel, ale bohužel ani ta pěstovaná mrkev), pak chvíli vypadala, že omdlí, aby se následně vzpamatovala a my jen nevěřícně naslouchali přívalu jejích slov, která zde ani po těch letech opravdu nemohu prezentovat.

Milevské branné závody ovládlo "B" družstvo ZŠ Chyšky.
Milevské branné závody ovládlo "B" družstvo ZŠ Chyšky

Asi vás moc nepřekvapí, že známky z pěstování, které jsme si ten den odnášeli, opravdu doma nenašly pražádnou radostnou odezvu – a to nemluvě o poznámkách, které jsme přes veškerou naší snahu vše vysvětlit dostali s požadavkem podepsání ze strany obou rodičů. Jednu výhodu to však přesto nakonec mělo – již nikdy jsme nebyli povoláni k podobné činnosti a hodiny na pozemcích se tím pádem pro nás staly vítanou příležitostí nějak zaujmout ta copatá stvoření, která s námi sdílela školní škamna.

Nicméně i tyto pozemky však v průběhu dalších let vzaly za své a ustoupily sportovnímu hřišti. Pobyt na něm pak bylo veškerým žactvem zcela určitě lépe přijímáno, než z našeho pohledu „otrocké“ práce na dřívějších plantážích. Původní hřiště bylo k radosti školní docházkou obdařené drobotiny v roce 2019 nově upraveno do stávající podoby.

Karel Kafka