Zákon na ochranu zvířat proti týrání se týká i mravenců, většina druhů je chráněna zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten zakazuje poškozovat přírodní původní biotopy, kde hmyz žije, a ničit dospělce i jejich vývojová stadia. Ze zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že je zakázáno rozhrabovat mraveniště ve volné přírodě a vybírat mravenčí kukly za účelem získávání krmiva pro exotické ptáky. 
Mraveniště je místo, které slouží jako hnízdo mravencům. Jde o umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k přežití kolonie, a může být obydleno i několik desítek let. Slouží k ochraně před nepříznivým počasím a predátory, k uskladnění potravy a k výchově potomstva, kterému zajišťuje optimální podmínky pro růst díky důmyslnému systému s termoregulační schopností. Podoba a materiál, ze kterého je mraveniště postaveno, závisejí na daném druhu mravence a na prostředí, ve kterém mravenci žijí – typově v rozmezí od primitivních hnízd až po vysoce dokonalé a propracované stavby. Existují tak mraveniště z jehličí, zeminy, kartónové hmoty, listí, v zemi, dutinách stromů, v rostlinách atd.
Hlavní funkcí mraveniště je pro tento teplomilný a suchomilný hmyz zajistit termoregulaci nutnou ke správnému růstu potomstva a k udržení správné vlhkosti. Uvnitř mraveniště se nacházejí zásobárny s potravou, propojovací chodby a chodbičky, komora s královnou a komůrky, kde se líhnou nové generace mravenců. Mravenčí larvy nebo kukly jsou vždy pečlivě srovnány v různých komůrkách, tak aby měly optimální podmínky pro růst v jednotlivých vývojových fázích. Převážná část hnízda je skryta v podzemí, kde mravenci nacházejí útočiště před predátory a chladem v zimě. Často do okolí vede síť cest a cestiček, po kterých mravenci putují za potravou.

Josef Fuka, Milevsko