„Ani mi to nepřipomínej holka. To že zapomněl na Valentýna jsem mu již odpustila, ale že takhle odfláknul i MDŽ mě hodně naštvalo. Vždyť já mu již pár dnů naznačuji, jak bych si to jako představovala, těším se na to jako sáňky na zimu, a co myslíš že on vymyslel. Přilítnul domu jako pometlo, vrazil mi do ruky kytku, řekl že mě má rád, políbil mě a odešel si klukama zahrát fotbálek a ani se neptej, kdy se vrátil domu. Já mám na něj takový vztek, že bych ho mameluka nejraději přetrhla.“

Řeknu vám drazí čtenáři, že vzhledem ke skutečnosti, že ještě venku barvitě popisovala, co by mu nejraději udělala a co mu určitě dělat nebude, jsem toho (pro mě neznámého) muže opravdu litoval. A věřte mi, že kdybych neměl strach o své zdraví, tak bych se venku na chvilku zastavil a té mladé paní vysvětlil, kde asi tak udělala fatální chybu, rovnající se chybě, kterou kdysi udělali soudruzi z NDR u výroby plastových lžiček.

A to bych se opravdu nechtěl zastávat nás, trochu nedovyvinutých mužských individuí a vymlouvat se na nějakou divnou DNA plnou jakýchsi chromozomů - i když na druhou stranu nelze opominout skutečnost, že oproti ženskému uspořádání XX je mužské uspořádání XY, a přesně tomuto rozdílu odpovídá i počet genů, které jsou na nich umístěny. Na ženském X chromozomu je jich asi 1 500, kdežto náš mužský chromozom Y jich nese s bídou 78. Muži se tak od žen liší právě těmito 78 geny, z nichž se některé podílejí na z našeho pohledu veledůležité práci (tvorbě spermií) a ten zbytek sehrává nám dosud neznámou úlohu (a možná je to tak lepší).

Takže milé dámy, uvědomte si, že my vás, díky vrozené galantnosti, všechny (manželky, milenky, partnerky, sousedky či kolegyně) máme opravdu upřímně rádi a chtěli bychom vám všechna přání splnit. Vy byste si však měly uvědomit, že jakékoli naznačování co se od nás vlastně očekává, se v drtivé většině nesetká s naší představivostí, protože my opravdu nejsme nadáni žádnou nadpřirozenou schopností, která by nám ta vaše naznačování jakkoli pomohla rozluštit, protože my je totiž většinou ani nezaregistrujeme.

Takže prosím, přestaňte předpokládat, že my víme, co si myslíte a co chcete – my to opravdu nevíme, i když občas máme dojem, že to vlastně nevíte ani vy. A přitom je to milé dámy všechno tak hrozně jednoduché. Pokud od nás totiž cokoli očekáváte, tak nám proboha řekněte přímo, co chcete, jak to chcete, kdy to chcete a kde to chcete a jak to má celé vypadat. My to většinou navzdory naší mentální omezenosti a naivitě víceméně dokážeme pochopit, požadované v rámci našich možností splnit a s radostí od vás následně přijmout námi očekávané projevy lásky a zasloužená slova díků. No asi tak nějak – že jo !!!

Karel Kafka, Milevsko