Neoficiálně se most jmenuje Jelení, a to podle středověké legendy, podle které bylo rozhodnuto, že ponese jméno toho, kdo přes něj přejde na druhý břeh jako první. K překvapení všech jej jako první přešel jelen z blízkých lesů a tak proto byl po něm pojmenován.

O oficiálním názvu „Kamenný most“ bylo rozhodnuto v r. 2007, i když pro rodilé písečáky to stále bude „starý most“. Most byl ostaven před koncem 13. století, a tvořil důležitý komunikační prvek na Zlaté solné stezce, která právě v Písku překračovala řeku Otavu. Na příkaz krále Přemysla Otakara II. ho postavila Královská písecko-zvíkovská stavební huť.

Stavbu, dlouhou 110 a širokou 6,25 metru tvoří sedm oblouků. Šest je původních, sedmý je z roku 1768 a má asi dvojnásobnou šířku. Šest mostních pilířů vyzdili středověcí stavitelé na suchu, v tzv. stavebních jímkách, kdy okolo staveniště vytvořili ochrannou hráz a řeku nechali proudit vedlejším korytem. Je škoda, že se do současnosti nedochovaly dvě věže, které z obou stran chránily vstup na most.

První z nich padla za oběť velké povodni v roce 1768 (spolu s věží prý zmizel ve vlnách i nebohý hlásný), druhá zase nevyhovovala rostoucím dopravním požadavkům a byla roku 1825 nemilosrdně zbourána.

Sochy na mostě

Na mostě můžeme obdivovat barokní výzdobu, i když původně byl most bez výzdoby. Socha sv. Jana Nepomuckého, na jejímž podstavci je znak města, pochází z první poloviny 18. století stejně jako dva andělé stojící po jejích stranách a držící štíty s nápisy Čas k mluvení a Čas k mlčení. Kalvárii se sochami Panny Marie, sv. Jana a sv. Maří Magdalény vytvořil v roce 1757 čimelický sochař Jan Karel Hammer. Kříž s litým korpusem Krista, dílo píseckého cínaře Václava Hanzla, nahradil roku 1791 starší krucifix ze 17. stol. Plastiky na protější straně věnoval roku 1770 městu královský podkomoří Jan Filip Běšín z Běšin, jehož erb lze vidět na podstavci sv. Antonína Paduánského. Druhou sochou je sv. Anna Samotřetí. Sochy byly ve 20. a 21. století restaurovány a na mostě jsou umístěny jejich repliky.

Tak pokud někdy drahý čtenáři půjdeš po tomto mostě, tak se zastav, pohlédni do vln řeky Otavy a vzpomeň na mnohých, kteří po tomto mostě též procházeli (a že jich nebylo málo). Tak například Přemysl Otakar II, Jan Lucemburský, Karel IV, Václav IV. Tomáš Garrique Masaryk, Emil Hácha, Jaroslav Ježek, Mikoláš Aleš, Fráňa Šrámek, Adolf Heyduk, František Roman Dragoun, Petr Brukner, Vladimír Dvořák, Václav Krška, Iva Kubelková, Kateřina Neumannová, Radek Pilař, Tomáš Verner, Dana Morávková, moje maličkost a mnozí další. No asi tak nějak – že jo!!!

Karel Kafka