Výtvarnice jsou představitelkami dvou generací žen, které se nepotkaly náhodou. Jejich počáteční přátelská setkávání se v průběhu času měnila na tvůrčí dialog. Ten, doplněn o duše obou autorek, se také stal názvem pro právě probíhající výstavu - Dialog duší. Protože obě autorky žijí a tvoří v Písku, bylo nasnadě, že společná výstava jejich obrazů musí být v Jihočeském kraji.

Komunitní centrum Zámeček, s jeho ředitelkou Janou Vilánkovou, nabídlo pro prezentaci děl ideální prostorové podmínky. Výhodou místa je také velmi dobrá dostupnost z krajského města. Autobusem MHD číslo 7 nebo vlakem, je to Boršova kousek. A návštěva stojí opravdu za to!

Kateřina Murová se věnuje tvorbě podstatně delší čas a své práce vystavuje téměř po celé republice. Kromě Prahy, Brna a Písku, kde pravidelně vystavuje, zaměřila pozornost také na vinařskou oblast Jižní Moravy, kam se se svými obrazy ráda vrací a v tamním regionu má řadu svých přátel a fanoušku. Když vypráví o svých začátcích, často mluví o náhodě, díky které se k vlastní tvorbě dostala.

Pravdou je, že pochází z múzické rodiny, zaměřené na vážnou hudbu a operní zpěv. Jak sama říká, hudba je jí věrnou partnerkou právě při tvorbě. Je dokonalým podporovatelem emoce a její věrnou souputnicí. Kromě vlastní autorské produkce, ve které se odrážejí její momentální nálady a vnímání situací, tvoři Kateřina v poslední době také na zakázku. Tato práce se pro ni stala velkou výzvou a říká, že ji baví čím dál více. Hovoří o jakémsi prolnutí vlastní vize s představou jejího zákazníka. Ty se, dle ní, musí v konečném výsledku odrazit v díle ztvárněném tu na plátně, jindy na netradiční ploše. Dle přání zadavatele, třeba na starých dveřích, okenicích, stolcích a podobně. Její tvorba působí harmonicky, maluje bez štětců, převážně rukama a tím, co má po ruce. Tvrdí, že žádnou malířskou techniku nemá. Přesto její celá kolekce působí velmi kompaktním dojmem.

Jana Zmrzlá je rodačkou z Rudolfova u Českých Budějovic a svůj profesní život zasvětila společně se svým mužem prací na zrození a následném provozu rodinného butikového hotelu v centru Písku. Je tedy ženou manažerkou a podnikatelkou. Jednoho dne zjistila, že přetlak v jejím těle musí vyrovnat alternativním způsobem a začala malovat. Její obrazy byly veřejností z počátku vnímány spíš jako dekorace hotelových chodeb a pokojů. Příjemným překvapením pro ni byly čím dál častější dotazy hostů, zdali není právě ona jejich autorkou. A tak se, z nočních meditací a jak sama říká „sebepsychoanalýz“, u kterých se v tichu a v soustředění zaměřuje na podstatu sebe sama, stalo tvoření.

Bez každodenních nočních seancí s plátnem a barvami, si už svůj život neumí představit. Její první obraz vytvořila konečky prstů a nazvala jej: Žena v pasti. Za čas k němu v nočním ateliéru přibyla díla další. Změnila techniku a změnila styl. Její obrazy jsou odvážné. Některé patří do našeho přirozeného světa vnímání, jiné jako by k nám přišly z jiných dimenzí, některé křičí a jiné oko diváka chlácholí a hladí. Výstava na Zámečku Poříčí je jedním neotřelým, moderním, ale především výtvarným Dialogem duší dvou žen, dvou zajímavých a inspirujících ženských životů a dvou talentovaných bytostí. Výstava je prodejní.

Pavel Klicpera