Kolik je vám let, jste svobodný či ženatý?

Je mi 26 let a jsem svobodný.

V Milevsku máte trvalé bydliště? Odkud pocházíte, co vás přivedlo do Milevska?

Ano, pocházím ale z Chyšek. Do Milevska jsem se přestěhoval z několika důvodů. Jednak jsem tam od šesti let dojížděl na fotbal a v mých patnácti letech se moji rodiče rozvedli, což byl další důvod, proč se přestěhovat.

Kde jste absolvoval základní a kde střední vzdělání? Jak na tyto školy vzpomínáte, které byly vaše oblíbené předměty? Co vám daly pro život, čím jste chtěl jednou být, popřípadě pro vaši současnou profesi?

Na základní školu jsem chodil v Chyškách. Pokračoval jsem na COP v Sezimově Ústí, obor Ekonomika a podnikání a maturitu jsem dokončil na střední škole stejného oboru v Milevsku. Nejsem ale moc studijní typ, škola mě nikdy moc nebavila, vždycky jsem tíhl spíš ke sportu. Mým nejoblíbenějším předmětem byl tedy logicky tělocvik. S tím souvisí i moje vytoužená profese, od malička jsem si přál být profesionálním fotbalistou nebo sportovním komentátorem.

Jaké jsou vaše koníčky či zájmová činnost, jakých úspěchů jste v nich dosáhl?

Od malička je mým největším koníčkem fotbal. Začínal jsem v přípravce v Milevsku, kde jsem nakonec strávil pěkných 16 let. Za největší úspěch považuji své působení v juniorské lize za FC MAS Táborsko. Nyní hraji v týmu FC Chýnov.

Jaká je vaše současná profese, jak dlouho v ní působíte, proč jste se pro ni rozhodl a co jste všechno musel absolvovat, aby jste byl přijat?

Už třetím rokem jsem vojákem z povolání a pracuji u Hradní stráže. Po škole jsem se snažil najít zaměstnání, které mě bude bavit a bude zajímavé, a jelikož mám díky fotbalu dobrou fyzičku a pohyb mě baví, napadlo mě přihlásit se k Armádě České republiky. Nejprve mě čekaly psychologické a zdravotní testy ve Vojenské nemocnici v Praze. Následovaly fyzické testy a nakonec jsem musel absolvovat tříměsíční vojenský výcvik ve Vyškově, který byl velmi náročný, ale hodně mi dal. Během výcviku jsme se učili zacházet se zbraněmi, házet granátem, jak přežít v přírodě, ale například i základy zdravovědy a topografie.

Jak jste sdělil, jste členem Hradní stráže, která je zvláštní součást ozbrojených sil České republiky a je podřízena náčelníku Vojenské kanceláře prezidenta republiky, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky. Její příslušníci jsou vybíráni a doplňováni z řad Armády ČR i přímým náborem podle specifických kritérií. Na základě čeho jste byl vybrán k Hradní stráži, jak dlouho u ní působíte?

Abyste byl přijat k Hradní stráži, musíte splňovat určitá kritéria, kterými jsou výška 178-188 cm, vyšší úroveň výsledku psychotestů a nejvyšší zdravotní způsobilost. Jelikož jsem splňoval výborně všechna kritéria, mohl jsem si vybrat z více vojenských útvarů. Nejvíc mě lákala právě Hradní stráž, kde už tři roky působím.

Hradní stráž je vojenským útvarem brigádního typu s celkovým počtem 653 osob a člení se na na dva prapory, které mají tři strážní roty. Kam jste byl začleněn vy, popřípadě jaká je vaše hodnost?

Nyní jsem desátník u prvního praporu první strážní roty. Rád bych se časem dostal na vyšší hodnost, ale kariérní postup u nás je velmi pomalý.

Mezi úkoly Hradní stráže patří vnější ostraha areálu Pražského hradu, zabezpečení jeho obrany a vnější ostraha a obrana objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, např. letní sídlo prezidenta - zámek Lány. V čem konkrétně spočívá vaše činnost, už jste kromě Pražského Hradu strážil i zámek Lány?

Když se řekne Hradní stráž, většina lidí si myslí, že jsou to jen ti vojáci stojící v budkách před hradem. Naše činnost je ale širší, do budky se naopak dostaneme jen jednou za čas. Většinu služeb působíme jako běžní vojáci strážící hrad, zahrady hradu nebo Lánský zámek. Každou službu je mi přiděleno jiné stanoviště, takže sloužím i v Lánech. Směna je 27 hodinová a každý voják má na danou službu své přidělené strážní stanoviště. Celá směna se skládá ze tří částí, buď strážím dané stanoviště nebo mám takzvanou hotovost, kdy musím být připraven zasáhnout, kdyby nastal nějaký problém. Poslední částí mého pracovního dne je odpočinek. Mezi jednotlivými službami máme 3 - 6 dní volna, ale jednou za čas máme v tomto volnu celodenní výcviky, kde se například učíme lépe zacházet se zbraněmi.

K úkolům Hradní stráže patří i organizace a zajišťování vojenských poct, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta, už jste se na nějakých těchto událostech podílel, popř. jakých?

Měl jsem možnost se několikrát podílet na audienci na prvním nádvoří Pražského hradu, účastnil jsem se přivítání prezidenta Francie Emmanuela Macrona na Letišti Václava Havla v Praze, při příležitosti výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka jsem pokládal věnec na jeho hrob, účastnil jsem se také předávání státních vyznamenání prezidentem republiky.

Hradní stráž používá specifické typy uniforem a v některých případech i stejnokroj shodný s Armádou ČR. Můžete nám je více přiblížit, jak vypadají, jak se v nich cítíte…?

Uniformy Hradní stráže navrhl Theodor Pištěk. V létě nosíme světle modrou uniformu, na jaro a podzim máme tmavě modrou uniformu a na zimu máme kabát s beranicí. V těchto uniformách se ukazujeme pouze při službě v budce, slavnostním střídání nebo při slavnostních příležitostech, které jsem zmínil výše. Při stráži na hradě, v zahradách nebo v Lánech pak nosíme právě stejnokroj shodný s Armádou ČR a ten je pro mě nejpohodlnější. V příštích letech je ale v plánu změna, "maskáče" budou nahrazeny novými uniformami v barvách Hradní stráže.

Každá stráž je jistě také vyzbrojena, jak to vypadá u Hradní stráže, jaké typy zbraní máte?

Vyzbrojení jsme pistolí CZ 75 Phantom a samopalem CZ Scorpion EVO 3. Obě tyto zbraně jsou ráže 9 mm. Se zbraněmi jezdíme každého čtvrt roku na střelby, kde se zdokonalujeme v manipulaci a střelbě. Dále máme teleskopický obušek, pepřový sprej a v plánu je také paralyzér.

Mezi aktivity Hradní stráže je také každoroční podíl v květnu a říjnu na zabezpečení dnů otevřených dveří Pražského hradu, kde si mohou naši i zahraniční návštěvníci prohlédnout reprezentační prostory, které nejsou běžně veřejnosti přístupné. Jak se podílíte na této akci vy, popř. v čem spočívá vaše činnost?

Na dni otevřených dveří musí být navýšená stráž, protože je na hradě větší množství lidí, což znamená samozřejmě větší riziko nebezpečí. Moje pracovní náplň se ale neliší od běžných služeb. Hlavním úkolem je hlídat, aby návštěvníci nechodili na pro ně nepřístupná místa.

Hradní stráž se podílí na výstavách Českých korunovačních klenotů na Pražském hradě. Už jste tyto klenoty naší státnosti viděl na vlastní oči?

Ano, klenoty jsem už měl možnost vidět. Když se koná jejich výstava, která trvá týden, přijedou na hrad tisíce lidí. Každý návštěvník má pouze několik málo sekund na jejich prohlédnutí, aby se všichni stihli vystřídat.

V čem spočívá činnost Hradní stráže v době krizových stavů vyvolaných nevojenskými krizovými situace, např. teroristické akce, závažné narušování veřejného pořádku, ekologické a průmyslové havárie, živelní pohromy,…?

O tyto informace se s vámi bohužel podělit nemohu.

Můžete nám sdělit nějakou úsměvnou, či na druhé straně, zase smutnou událost ve strážní službě?

Na rotě máme dobrý kolektiv, takže legrace v práci nechybí. Konkrétně si ale nějakou opravdu vtipnou nebo naopak smutnou situaci nevybavuji.

Jak se k vám chovají návštěvníci Pražského hradu, když stojíte na stráži? Můžete s nimi hovořit?

Když stojím v budce, někteří návštěvníci (hlavně děti) se mě snaží rozesmát, ale ještě to nikdy nepřekročilo hranice. Pokud by mě někdo opravdu hodně obtěžoval, můžu ho napomenout, jinak s nimi ale hovořit nesmím. Když mám službu v "maskáčích", tak bych také neměl s návštěvníky hovořit. Pokud se ale zeptají například na cestu, můžu je navigovat.

Bylo období vánočních svátků, jak to vypadá v této době u Hradní stráže?

Pražský hrad, zahrady i zámek v Lánech jsou střeženy nepřetržitě, takže i o svátcích chodíme do služeb. Letošní rok jsem například sloužil na Silvestra.

Jste členem Hradní stráže, zároveň se podílíte i na ochraně prezidentských prostor a samotného prezidenta republiky. Viděl jste ho na vlastní oči, popř. hovořil jste s ním a o čem?

Prezident má svou vlastní ochranku, my hlídáme hlavně objekty zvenku. S prezidentem už jsem se několikrát setkal, například při různých slavnostních událostech nebo jsem ho viděl, když se procházel v zahradách v Lánech. Nikdy jsem s ním ale nemluvil.

Jak byste hodnotil svou dosavadní působnost v Hradní stráži, popř. jak dlouho chcete tuto profesi vykonávat?

U Hradní stráže jsem zatím spokojený, nemám v plánu svou práci měnit, naopak budu tento rok žádat o prodloužení závazku o dalších šest let.

Jak se na tuto vaši profesi dívají vaše rodiče, nemají o vás strach, přece jenom je to strážní služba?

Rodiče ze začátku strach měli, říkali, že jsem se zbláznil a vůbec z toho nebyli nadšení. Teď jsou na mě ale pyšní a už se na mě byli i podívat, když jsem měl službu v budce.

Josef Fuka