Jde o nově vyšlechtěné odrůdy, které jsou odolné vůči houbovým chorobám. Odborně se jim říká PIWI odrůdy a tuzemští vinaři o ně mají čím dál větší zájem. Potvrzují to i poslední data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Zatímco celková plocha vinic se v Česku dlouhodobě příliš nemění (loni zhruba17,5 tisíce hektaru, meziročně šlo o pokles, viz grafika), výsadba zmíněných PIWI odrůd je na vzestupu. Činí skoro pětinu nových sazenic. „Vidíme v nich velkou příležitost do budoucna, díky spojení ekonomického (vyšší výnos) a zároveň ekologického přístupu pěstování vinné révy,“ uvedl Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR a zároveň šéf společnosti Bohemia Sekt.

Zdroj: Jan Klička, Michal Janko

Skoro bez chemie

To potvrzuje i vinař Roman Zapletal z Valtic na Břeclavsku. Ve svých vinicích má hned devět nových PIWI odrůd. S manželkou první vysadili před čtyřmi lety a dnes tvoří necelou polovinu keřů ze čtyř hektarů vinohradů, které malé rodinné vinařství obhospodařuje.

Podle vinaře a včelaře budou PIWI odrůdy důležité. „Je to spojeno s ochranou vinic, kvůli utužování předpisů a zákazu používání některých přípravků bude problém s aplikací postřiků na konvenční vinici,“ řekl Zapletal.U PIWI odrůd totiž podle něj stačí maximálně polovina ochranných látek než u běžných odrůd. Jsou tak vhodné i pro BIO produkci.

Tomáš Šupa, jeden z největších producentů vína v ČR
Vinař Tomáš Šupa: Situace na Ukrajině ovlivní i moravské víno

Hodit se ale vinařům bude i zmíněný vyšší výnos nových odrůd. V této disciplíně totiž pokulhávají. Naši producenti dokáží pokrýt zhruba třetinu spotřeby vína v Česku, zbytek se dováží. Nejvíce z Itálie, Maďarska a Španělska. Přitom u našich sousedů dokáží s hrozny hospodařit účelněji.

„Obecně nízké či průměrné výnosy jsou dlouhodobým problémem tuzemské vinné produkce. Například v sousedním Německu je výnos hroznů dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 procent vyšší než u nás. U ostatních, jižněji situovaných zemí, jsou rozdíly ještě patrnější,“ dodal Beránek.