Každých deset let tak v zemi ubylo v průměru skoro pět dní v roce, během kterých alespoň na chvíli mrzlo, vyplývá to z dat klimatologů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

A podobné je to i s ledovými dny, tedy s takovými, během kterých se udrží teplota v záporných hodnotách po celý den. Ve zmíněných šedesátých letech jich bylo ročně v průměru 47, v minulé dekádě tento počet klesl skoro na polovinu, konkrétně na 24 dní za rok.

Životní prostředí. Ilustrační snímek
Předpověď počasí na následující pětiletku? Už se bude jen oteplovat

Přitom největší propad je vidět na číslech z posledních let. „Obzvláště výrazný byl pokles v poslední hodnocené dekádě 2011 až 2020,“ uvádějí experti Akademie věd na svém webu. „Všech pět roků s nejvyšším průměrným počtem mrazových dní se vyskytlo před rokem 2000. Naopak všech pět let s nejnižším průměrným počtem mrazových dní se vyskytlo po roce 2000.“

A nevypadá to, že by se v následujících desítkách let situace obrátila. Naopak. Klimatologové spočítali různé scénáře budoucího vývoje až do roku 2100. Pokud se budou emise oxidu uhličitého regulovat (ale nikoli striktně omezovat), podle středního scénáře vývoje bude v poslední dekádě tohoto století v Česku průměrně 77 mrazových dní ročně. Pokud by se emise neomezovaly vůbec, jejich počet by mohl klesnout na pouhých 40 za rok.

Proč na počtu mrazových a ledových dnů záleží? Nedostatek sněhu, který s nimi bezprostředně souvisí, může mít negativní vliv na stav podzemních vod, vegetaci a přírodu jako celek.

„Mrazové a ledové dny dávají větší šanci na sněžení, a tím i udržení sněhové pokrývky. Česká republika je na celkem tenké hraně mezi tím jestli u nás bude sněžit, či pršet, jelikož v zimě se teploty často pohybují kolem bodu mrazu,“ řekl Deníku klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Velmi důležitý faktor 

Sníh je přitom velmi důležitým faktorem pro doplnění podzemních vod. Rozpouští se totiž postupně a vlhkost z něj prostupuje do spodních vrstev půdy. Naproti tomu voda z dešťových srážek z krajiny rychleji odteče.

Sněhová pokrývka také pomáhá rostlinám lépe přezimovat a regenerovat, neničí je holomrazy.

Důsledkem globálního oteplování jsou horká léta a nedostatek vláhy. V uplynulých letech trápilo sucho i Českou republiku
O změně klimatu kolují fámy i nepodložené argumenty. Proti vědě ale neobstojí

A co se týče byznysu, teplejší zimy pociťují už nyní například provozovatelé zimních areálů. „Na tuzemských horách sice sníh vždycky bude, ale už teď se sezona zkracuje, jelikož začíná později a končí dříve, než bylo zvykem,“ podotkl Zahradníček. „Ale lyžařská střediska ve středních a vyšších polohách od šesti set do devíti set metrů nad mořem mají problém vůbec zasněžovat a sníh udržet.“