Stále jsou to smutná čísla: zhruba půl milionu dětí žije v neúplných rodinách. A přes sto tisíc rodičů jim čas od času nepošle výživné.

Zdroj: Redakce

Přesto se ale ve statistikách dají najít pozitivní trendy. Tak kupříkladu: počet neplatičů alimentů, jejichž prohřešky řeší policie, klesal loni už několikátým rokem v řadě. Celkový dluh na výživném se snížil ke hranici 10 miliard, což znamená pokles o tři miliardy za poslední tři roky.

Důvod? Pomohla šlapající česká ekonomika i větší dostupnost asistenčních programů, které zdarma pomáhají řešit dlužné výživné.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

V interaktivní podobě si data můžete proklikat rok po roce zde:

Smutné prvenství Ústecka

Přesto ale policisté loni řešili 8351 případů trestného činu zanedbání povinné péče.

Nejvíc jich bylo v Ústeckém kraji, a to 1177. Severočeský region je na tom nejhůř i v podílu neplatičů k počtu tamních neúplných rodin s nezaopatřenými dětmi.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

Podle odhadů Asociace neúplných rodin se ale na policii dostaví jen každý druhý rodič, který nedostává soudem předepsané alimenty.

„Návštěva policie by přitom měla být vždy jedním z prvních kroků, pokud druhý z partnerů přestane hradit zákonné výživné,“ říká Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který provozuje zmíněná asociace. „Souběžně s tím však není problém zahájit spolupráci například s asistenčním programem a dlužné částky se zdarma domáhat.“

Pomohl Ústavní soud

Průměrná částka dlužných alimentů se loni pohybovala kolem 92 tisíc korun, nasčítávala se dlouhé roky. Takzvaný medián alimentů (tedy prostřední hodnota) totiž činí dva tisíce korun měsíčně.

Nejvyšší průměrné výživné dostávají děti v Praze (skoro tři tisíce), nejnižší na Ústecku (necelých 1800 korun).

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

V interaktivní podobě si data můžete proklikat kraj po kraji zde:

Jedná se o relativně nízké částky. A to proto, že alimenty bývají soudem nezřídka vyměřeny na základě účelově zkreslené životní situace jednoho z partnerů.

Této praxi se minulý týden postavil Ústavní soud v konkrétním případu muže, který přepsal zámečnickou firmu na svého zaměstnance a navíc hrál automaty.

„Že někdo vynakládá peníze na hazard, nevypovídá o jeho špatných majetkových poměrech, ale přesně naopak, o jeho dobrých majetkových poměrech,“ uvedl soudce Jaromír Jirsa.

Po verdiktu bude podle expertů mnohem těžší uvádět nepravdivé informace o příjmech a „odklánět“ majetek.