V ČLÁNKU NAJDETE:
Pro Pavlínu Cvrčkovou z Liberce bylo nepříjemné, že neměli na zahradě žádné soukromí. Bydlí totiž u nádraží. Provoz je tu velký a lidé někdy prostě zvědaví. „Původně jsme chtěli udělat podezdívku a betonové sloupky. Z toho ale kvůli financím sešlo. Nakonec jsme naši zahradu obehnali pletivem. Oplocení je velmi nákladné, protože jsme potřebovali hodně metrů,“ říká majitelka.
První byly túje
Aby si rodina na zahradě vytvořila soukromí, vysadila podél plotu túje. Na hustý živý plot se ale nějaký ten rok čeká.
„Dnes už stromky mají přes dva metry, ale než vyrostly, tak přes ně bylo pořád vidět. Všichni cestující z vlaku se dívali, co máme na zahradě a co tam zrovna děláme. Bylo vidět na prolézačku, do bazénu i na skleník. To se nám nelíbilo, a tak bylo odstínění zahrady od zvědavých pohledů důležité,“ vysvětluje žena.
Nahrává se anketa ...
Tkanina byla drahá
„Původně jsme si říkali, že pletivo potáhneme klasickou zelenou stínící tkaninou. Po rychlé kalkulaci a krátké diskuzi jsme se drahého a dočasného řešení vzdali. Vycházelo nás to na zhruba osm tisíc. To se nám zdálo příliš, navíc tkanina ani moc dlouho nevydrží,“ vzpomíná žena.
Ve výprodeji se Pavlíně Cvrčkové namanula koupě geotextilií. Nakonec vzala čtyři role. „Vždy nakupuju více, než je potřeba,“ směje se.
„Tři z nich byly klasické tlusté geotextilie, které jsem využila na zahradě. Jedna role byla z mnohem lehčího materiálu. Jsou to vlastně nepovedené kusy, které měly vadu. Nejtenčí má z jedné strany šedočernou, z druhé zase černou barvu, což bylo asi příčinou prodeje za výhodnou cenu. Všechny role jsem tehdy koupila za tisícovku. Bylo to extra laciné,“ usmívá se ještě dnes nad výhodnou koupí Pavlína Cvrčková.
Nápad chtěl čas
Roli tenké geotextilie měla dva nebo tři roky uskladněnou. Přemýšlela proto, jak by ji nejlépe využila. „Napadlo mě, že bychom ji mohli vyzkoušet pověsit na plot. Musela jsem k tomu ale dokoupit stovky stahovacích pásek. Instalaci si tehdy za úkol vzala moje drahá polovička. Musím uznat, že na tom bylo docela dost práce,“ říká.
Přes geotextilii profoukne vítr, je neprůhledná a podle Pavlíny Cvrčkové působí estetičtěji než klasická zelená.
„Černá barva tak nekřičí, zevnitř vidíme zelené stromky a za nimi je troška černé. Zvenku je textilie celá černá. Myslím, že dnes nikoho nenapadne, aby přišel úplně k plotu a aby se přes tkaninu díval,“ pochvaluje si. Zastínění před přímým sluncem prý dokonce pomohlo stromkům v růstu.
Geotextilie je velmi odolná
„Říkali jsme si, že by bylo dobré, kdyby geotextilie na plotě vydržela jednu nebo dvě sezony, než trošku vyrostou túje. Teď už je tam čtvrtým rokem a nic moc jí není. Docela nás překvapilo, že je netknutá. Je ale určená do hlíny, tak musí přece vydržet i na plotě,“ přemýšlí nahlas Pavlína Cvrčková.
K šikovným kutilům patří i Petr Živnůstka. Podívejte se na jeho nápad:
Jediné, co prý geotextilie nepřežila, byl mercedes, který v zimě naboural do plotu. „Na náledí to řidič neukočíroval, vzal jeden sloupek a tři stromky. Geotextilie to v tom úseku taky samozřejmě nevydržela. Jinak je neskutečně odolná. Stromky jsme zachránili, ale jsou z jedné strany oholené,“ popisuje Pavlína Cvrčková nepříjemný incident.