Sedm let dřiny. Propojením dvou chátrajících domů vzniklo bydlení snů

Bydlení na malém městě má v očích Jiřího Weinzettla, který v Trhových Svinech vyrůstal, pro rodinu s dětmi spoustu výhod. „Vedle travnatého plácku na Kozinově náměstí jsme skryti před ruchem okolní dopravy, přitom nás jen pár kroků dělí od centra s obchody, službami a úřady, od škol, kina, divadla i nádraží,“ popisuje skvělou polohu ulice, kde se svou rodinou žije.

Nový domov vznikl rekonstrukcí a propojením dvou sousedících domků. Když je Weinzettlovi před osmi lety kupovali, jeden už byl v havarijním stavu. Druhý sice prošel před zhruba dvaceti lety výraznou stavební úpravou, nevhodné novodobé prvky, především velký vikýř s balkonem a plastová okna, však původnímu objektu spíš ublížily.

Oáza pro vytíženou ženu: Ze starého bytu vznikl domov plný slunce

Náročná rekonstrukce si tedy vyžádala čas. Než se vylouplo bydlení v dnešní podobě, uběhlo sedm let. Kdyby si Jiří a Barbora opatřili pozemek někde na okraji města, postavili by nový dům jistě mnohem rychleji. Náročnější cestu však zvolili vědomě.

„Rekonstruovaný dům vnímáme jako alternativu k vilám v předměstí, ke stavebním záměrům, které leckdy neúměrně odkrajují z naší krajiny,“ vysvětlují. Na výrazně menší ploše se jim opravdu podařilo umístit všechno, co potřebují k pohodlnému bydlení. K dispozici mají tři sta metrů čtverečních. Nechybí dostatečně velký obytný prostor s navazující venkovní terasou, dvě garážová stání, velká dílna se zdviží i zahrádka s ovocnými stromy.

Pozůstatky necitlivých úprav

Na začátku rekonstrukce museli původní objekty zbavit nánosů letitých necitlivých úprav, zmizel proto například vikýř s balkonem. Za přizdívkami objevili drobné historické fragmenty a původní kamenné zdivo.

„Základní tvar, měřítko a materialitu původních hmot jsme respektovali,“ zdůrazňuje Jiří. Vnitřní členění přizpůsobili snaze objekt zpřístupnit ze dvou protějších ulic – pro pěší od náměstí a pro přijíždějící ze strany protilehlé. První zrekonstruovaný dům proto nabízí dvě garážová stání s průjezdem do dvora, součástí objektu se stala také prostorná dílna se zdviží.

Unikát v lesích u Krumlova. S tímto domem se můžete cenám energií smát

Ve druhém objektu, který je vyhrazen potřebám rodiny, je vstupní část s knihovnou a tolik potřebnými šatními skříněmi propojena schodištěm s prvním patrem. Vstup na dvorek s vnitřní zahradou odděluje od haly skleněná stěna, za kterou je ještě kamenná fasáda domu. Díky ní proniká do interiéru dostatek světla.

Zatímco v přízemí se nacházejí společenské místnosti, zábavě a soukromí především dětí patří podkroví. K dispozici tam kromě svých pokojíků mají také hernu, rodiče zase pracovnu. Velké okno ve štítové dvorní fasádě nabízí jedinečný výhled na kostelní věž.

Oblíbená útulna u okna 

Rodina společně tráví nejvíc času v přízemí, kde je velká místnost s pohodlným posezením, kuchyně a jídelna. Zázemí tu našli rodiče, jejichž ložnice je propojena s koupelnou. Oblíbeným prvkem malých i větších obyvatel domu je oblý dřevěný tunel s matrací, chcete-li útulna u okna. Báječně se v ní lenoší a taky máte přehled, kdo vás přichází navštívit.

V domě je takových atypických průhledů do přiléhajícího dvorku a zahrady více. „Obohacují celkové vnímání prostoru,“ říkají Weinzettlovi a nelze než s nimi souhlasit.

Zájemci o byt mají nové priority. Už nechtějí to, co dříve

Minimalistické pojetí nově proražených otvorů, velkých bezrámových oken, však záměrně ponechávali v kontrastu s původními, tradičně dělenými okny. Interiér s klenutými stropy připomíná původní jihočeské statky. Pocit vlídnosti a čistoty vyvolává netradiční obložení klenby smrkovými palubkami.

Příjemně působí místy obnažené a jen na bílo natřené kamenné zdivo, které doplňuje hladký povrch dřevěného obložení na nových stěnách. V interiéru dominují světlé barvy a převládá smrková dýha. Vestavěný atypický nábytek Weinzettelovi doplnili běžně dostupným vybavením, jakým jsou třeba židle z bystřického TONu.

Autor: (ml)