Jamajka, Semafor, Velká koalice, Rudo, rudo zelená. To jsou možné vlády, které může mít po nedělních volbách Německo. Jedna varianta složitější a divočejší, než druhá.

Kancléřské kandidáty sociálního demokrata Olafa Scholze a demokrata křesťanského Armina Lascheta čekala dlouhé volební noc. I malý posun v hlasech, nebo ve složitém přepočtu na mandáty, mohl jednoho z nich udělat vítěze voleb a toho druhého poraženým.

Parlamentní volby v Německu
Sociální demokraté asi vyhráli německé volby. Kancléře však mít nemusí

To však ještě nic neříká o tom, kdo bude nakonec kancléřem. Protože tím může být i ten z nich, kdo nakonec bude v přepočtu na počet mandátů druhý. A o tom, kdo z nich nakonec kancléřem bude, rozhodnou nikoli jejich strany oni sami, ale ty strany, které se umístily na dalších místech ve volebním peletonu. Především Zelení a liberálové z FDP. Protože vše ukazuje na to, že právě s těmi to stranami buď Laschet, nebo Scholz vytvoří novou většinovou vládu. 

Jsou tu sice ještě teoretické varianty s extrémně pravicovou Alternativou pro Německo, které všechny ostatní demokratické strany nyní vylučují, nebo s Levicí. Tam sice Scholz a jeho SPD připouští jednání, ale pokud se výsledky voleb oproti prognózám zásadně nezmění, nebude mít tato „rudo-zelená“ varianta dost hlasů na většinu v parlamentu a tím ani k vládnutí.

Dohoda ve třech

Německo proto čeká velmi složité vyjednávání, kde se pro vytvoření vlády budou muset mezi sebou Zelení a liberálové z FDP. Ano, možná si ještě vzpomenete, jsou to stejné dvě strany, které se před čtyřmi roky nedohodly s CDU/CSU v čele s Angelou Merkelovou. A po měsících vyjednávání, která skončila krachem, musela přijít ke slovu velká koalice CDU/CSU a SPD. Koalice, kterou původně nikdo nechtěl.

Luboš Palata
Angela Merkelová, poslední „naše“ východní Němka

Po těchto volbách stojí Německo před podobným problémem, ale bez zkušené kancléřky v čele vítězné strany. Pokud vyloučíme opětovné obnovení velké koalice, čeká Německo nějaký nový politický experiment, minimálně v tom, že budou ve vládě tři strany, jejich programy jsou od sebe velmi odlišné. Bude to vlastně pokračování „velké koalice“, jen ve třech a tedy výrazně složitější. 

Německo přitom čeká obrovská výzva, jak skloubit snahy o „klimaticky neutrální hospodářství“ s udržením zaměstnanosti, vysoké životní úrovně a posílením moderní špičkové ekonomiky.

Jako v Německu. Ne české AfD

Nebude to jednoduché a my Češi, kteří jsme na Německu hospodářsky zásadně závislí, bychom měli doufat, že má Berlín dost schopných a dohody ochotných politiků, aby to dokázali. 

Z Německa bychom si mohli vzít i jeden příklad pro české parlamentní volby a vyjednání po nich. Ten, že s extrémisty podobnými AfD se v Německu o vládě, nebo její podpoře nejen nevyjednává, ale ani na vteřinu neuvažuje.

Jeden ze dvou předsedů Alternativy pro Německo Jörg Meuthen
Východní Němci volí jinak než ti západní. V oblibě mají extrémy

Pokud chceme někdy žít jako v Německu, což je pořád z pohledu Česka nedostižný sen, bylo by dobré volit v českých volbách ty strany, které se chovají podobně civilizovaně a zásadově, jako ty demokratické německé. Tedy volit jen ty, kteří povolební spolupráci s českou AfD, Svobodou a přímou demokracií, jasně, zcela jasně vylučují.