Celý proces dává smysl, jen pokud je palivo levné a jeho spalování nezpůsobuje žádné škody. Tak tomu ale bohužel není: škody spojené s těžbou a spalováním fosilních paliv přesahují naši představivost. Uhelné velkolomy často stahují vodu z širokého okolí. Voda mizí ze studní i z řek. Prašnost a hluk zkracují život lidem, zvířatům i rostlinám. Kvůli hnědouhelným lomům už zmizela celá města, a statika domů, které na jejich kraji zůstaly, je narušená.

Autor je vedoucím katedry chemie liberecké Technické univerzity

Skutečný průšvih ale začíná ve chvíli, kdy uhlí spálíme. Oxidací miliony let staré organické hmoty uvolníme skleníkové plyny, kterými zas o něco víc ohřejeme naší Zemi. Oteplující se atmosféra vede k výkyvům počasí a častějším extrémům. Naše lesy napadá kůrovec nebo rovnou hoří. Změna klimatu poškozuje i naše zdraví: přicházejí nové nemoci, alergici trpí během stále delší a intenzivnější pylové sezóny, během vln veder umírají tisíce lidí, zejména seniorů a dětí. Netýká se vás to? Jednou bude, stárneme všichni.

Aktuálně se jedná o evropských cílech pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o tom, jak Česko využije mimořádných evropských fondů – fondu obnovy a fondu pro spravedlivou transformaci. Náš národní zájem je podpořit co nejvyšší cíle a obnovu ekonomiky postavit na přechodu na obnovitelné zdroje. Jiná reálná alternativa totiž neexistuje.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Technologicky i ekonomicky je přechod na obnovitelnou energetiku možný, to nejlépe potvrzují tržní rozhodnutí. Tři čtvrtiny nových kapacit na výrobu elektřiny ve světě v loňském roce představovaly solární a větrné elektrárny a jejich budování je v řadě případů výsledkem aukcí, kde vyšly jako nejlacinější nové zdroje.

Kdybychom měli dost času a trh v energetice fungoval, stačilo by věcem dát volný průběh. Ani jedno z toho ale neplatí. Přesvědčivé důkazy vlivu spalování fosilních paliv na rozvrat klimatu máme už tři desetiletí. Tuto dobu jsme v podstatě promrhali. A energetický trh je příkladem tržního selhání, protože v něm dominují monopoly a neplatí se za škody, které fosilní paliva působí na životním prostředí. Nedobrovolně je platíme všichni prostřednictvím daní, snížené kvality života a zhoršených vyhlídek do budoucna.

Náhrada fosilních paliv je pomalá jednoduše proto, že vlastníkům dolů, elektráren, tepláren a dalším velkým hráčům se vyplatí vymačkat co nejvíc z toho, co už mají. Nikdo už nepostaví třeba novou elektrárnu na uhlí, ale tu padesát let starou chce udržet při životě co nejdéle a k tomu potřebuje, aby se nerozvíjela alternativa a zároveň se neplatila reálná cena za spalování uhlí, včetně dopadů na životní prostředí. Je to vlastně stejné jako obchod s chudobou. Byty v polorozpadlém domě se dají pronajímat za nehorázné ceny, když nájemníci nemají na výběr a nájemné za ně doplácí stát, tedy my všichni.

Odvahy pustit se do proměny energetiky hned a ve velkém se nám přitom vyplatí. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Německo dnes ze slunce a větru vyrábí více než polovinu elektřiny, je jejím čistým vývozcem, rozvodná síť je stabilní a cena elektřiny standardní. Zvládneme to i my!

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.