Základní školu absolvoval v Horním Záhoří a po jejím ukončení začal studovat na gymnáziu v Písku, které zakončil s vyznamenáním v roce 1901. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu na bohoslovecké fakultě UK a po jejím dokončení byl v roce 1905 vysvěcen na kněze. Poté působil na několika místech v duchovní správě.

V roce 1911 se stal vysokoškolským profesorem a vyučoval na školách v Praze. Jeho život zasáhla i první světová válka běhen níž působil jako kurátor v Srbsku. Po skončení první světové války začal v letech 1921 – 1925 studovat na filozofické fakultě UK v Praze v oboru staroslověnského jazyka a písemnictví. Fakultu úspěšně dokončil a na základě dizertační práce dosáhl v roce 1933 doktorátu filozofie. Byl autorem významných prací o staroslověnštině a o svém oboru psal do časopisu Slavie. Jeho badatelská činnost byla pochvalně zhodnocena profesorem Josefem Kurzem v nekrologu v časopise Naše věda z roku 1939.

Je potřeba si připomenout práci i jeho sourozenců, kteří také zasáhli do jeho života. Jeho bratr Jan absolvoval bohosloveckou fakultu, byl vysvěcen na kněze a po léta působil jako děkan v kostele sv. Prokopa v Jarošově nad Nežárkou.

Bratr Josef byl nejen dobrým zemědělcem na své usedlosti, kterou zdědil po rodičích. Při pracích v zemědělství vykonával po řadu let funkci kostelníka v kostele sv. Michaela v Záhoří, prakticky až do své smrti. Na sklonku svého života byl postižen zákeřnou chorobou v podobě Bürgrovo nemoci a po amputaci nohy v červnu 1951 zemřel ve věku 77 let.

Synovec profesora Pechušky, Josefův syn Vojtěch měl výborné hudební nadání, které po léta zúročil hraním na varhany v záhořském kostele. Otec se synem zpívali nejen při svatebních obřadech, ale také i při pohřbech.

Profesor PhDr. František Pechuška jako oddaný slovanista těžce nesl zábor Sudet německými fašisty.  Okupace celé naší republiky se už nedočkal, zemřel na zápal plic 5. února 1939 ve věku 57 let. Současně se svou matkou Marií, které bylo 89 let byli pohřbeni na záhořském hřbitově. V rodinném hrobě s PhDr. Františkem Pechuškou odpočívají další rodinní příslušníci.

Život a dílo profesora Pechušky v rámci jeho badatelské práce o staroslověnštině i v oboru písemnictví je třeba místním občanům připomínat, aby si alespoň částečně udělali obrázek o činnosti záhořského rodáka. Tak takto činím při příležitosti jeho nedožitých 135 narozenin.

Václav Karas, Záhoří