Více než pět desítek drahokamů, byzantské zdobné smalty pocházející zřejmě již z 10. století i relikvie v podobě části kříže, na němž zemřel Ježíš Kristus. To vše dělá ze Závišova kříže jeden z nejvzácnějších relikviářů na světě.

Kříž starý osm staletí, který je stejně hodnotný jako české korunovační klenoty, v úterý po necelých 20 letech, kdy byl uložen v trezorech vyšebrodského kláštera, mohli spatřit novináři. Stejnou šanci dostanou již brzy i další lidé.

Závišův kříž, jenž se na počátku komunistické éry po zestátnění klášterního majetku stal součástí chrámového pokladu katedrály svatého Víta na Pražském hradě, totiž bude jedním z hlavních lákadel Zemské výstavy 2013, kterou spolu s Vyšším Brodem hostí také města Český Krumlov, Bad Leonfelden a Freistadt.

Výstava, v jejímž rámci budou moci zájemci kříž poprvé spatřit, se uskuteční od 26. dubna do 3. listopadu. Pracovníci kláštera pod dohledem bezpečnostní služby tak v polovině dubna Závišův kříž přestěhují do pancéřované klenotnice v oratoři, kterou ochrání bezpečnostní rám a dvoje pancéřované dveře.

V oratoři tak nyní panuje čilý stavební ruch. „Místo musíme důkladně zabezpečit," zdůvodnil převor kláštera Jan Justin Berka. Kurátor expozic Jiří Franc podotkl, že kříž bude vystaven ve schránce z pancéřovaného skla, jejíž podstavu obloží řemeslníci žulou. Do komorní Rožmberské oratoře se v době konání výstavy dostanou jen lidé s časovými vstupenkami v malých skupinách.

Závišův kříž však nebude jediným lákadlem, které vyšebrodský klášter návštěvníkům Zemské výstavy 2013 nabídne. Aby vše bylo, jak se patří, začali cisterciáci s přípravami již v roce 2011. Opravit nechali interiér kostela, kde odborníci zároveň zrekonstruovali elektroinstalaci i osvětlení interiéru. Obnovy se dočkal rovněž hlavní oltář. Návštěvníci kláštera uvidí také zrestaurované malby čtyř chórových kaplí kostela či novou výmalbu příčné lodi a presbytáře. „V takovém rozsahu se kostel nyní dočkal oprav poprvé od roku 1927," podotkl Jan Justin Berka.

V rámci Zemské výstavy 2013 se rozšíří prohlídková trasa kláštera o prostory, kam veřejnost dosud nesměla. Lidé se nově podívají třeba do kapitulní síně, v níž je pochován Záviš z Falkenštejna. O historii kláštera se pak každý dozví v nové expozici v gotických sklepeních opatství. Cisterciáci vystaví například deskové obrazy Madony Vyšebrodské, Madony Zlatokorunské, Ukřižování z Vyššího Brodu a další gotické plastiky a deskové malby.

Na Zemskou výstavu 2013 se chystá rovněž samotné město Vyšší Brod. Starosta Milan Zálešák zmínil, že k vodákům, cyklistům či kempařům, kteří se ve městě pohybují každoročně, nyní přibudou další turisté, jež přiláká právě Zemská výstava. „Pod klášterem jsme proto připravili nové záchytné parkoviště a ve dvou etapách jsme obnovili přístupové schodiště do kláštera," vyjmenoval Milan Zálešák.

Větší návštěvnost regionu si od Zemské výstavy 2013 slibuje rovněž jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Vedle tradičně vyhledávaných jihočeských památek, sportovního vyžití či lázeňství nabídne kraj díky Zemské výstavě expozici unikátních uměleckých děl a také pohled do česko-rakouské historie," zrekapituloval Jiří Zimola a doplnil, že i proto se kraj rozhodl pomoci předfinancovat opravu vyšebrodského kláštera. Obdobnou pomoc poskytl také agentuře RERA, která projekt Zemské výstavy 2013 připravuje.

Kříž převezli v kufru po dědovi

Jana Zoufalá.Když v úterý vyšebrodští cisterciáci ukazovali Závišův kříž novinářům, hlídali cenný klenot po zuby ozbrojení policisté v kuklách.

Do kláštera ve Vyšším Brodě přitom kříž v roce 1994 putoval z katedrály svatého Víta na Pražském hradě, kde byl uložen téměř po celou komunistickou éru, ve starém cestovním kufru.

Zavřel ho tam tehdejší správce kláštera Václav Zoufalý, exmanžel starostky obce Mojné na Českokrumlovsku Jany Zoufalé, která v té době pracovala v klášteře coby průvodkyně. Václav Zoufalý se na cestu vydal s Františkem Sípalem, tatínkem Jany Zoufalé, který pro klášter příležitostně pracoval.

Nelehký úkol převézt z Prahy na jih Čech jeden z nejvzácnějších relikviářů na světě cisterciáci překvapivě nesvěřili žádné bezpečnostní službě. „Do poslední chvíle se totiž nevědělo, kdy a zda vůbec se svatovítský poklad, jehož byl Závišův kříž součástí, otevře," zdůvodnila Jana Zoufalá. Představitelé kláštera se ale domluvili s policií na zajištění ozbrojeného doprovodu.

Jednoho dne roku 1994 tak z areálu kláštera vyjel modrý Ford Escort s Václavem Zoufalým, Františkem Sípalem a jedním z noviců, kteří v klášteře pobývali. K nim se pak někde u Kaplice přidal policejní vůz.

Kromě Závišova kříže měli vyslanci kláštera za úkol přivézt také některé obrazy, monstrance a vzácné tisky.

„Taťku tenkrát napadlo, že by bylo rozumné nepřevážet vzácný Závišův kříž v autě jen tak, ale nějak ten klenot maskovat. Vzal tedy starý kufr po svém dědovi, do něhož pak kříž v Praze uložil," vyprávěla Jana Zoufalá, která má ty chvíle dodnes živě před očima.

„O ty své chlapy jsem se bála. Vždyť jsme nikdo nemohli tušit, jestli se do Brodu v pořádku vrátí. Mohl je někdo předem odposlouchávat a po cestě pak přepadnout, bylo tu i riziko dopravní nehody," uvažovala mojenská starostka.

Vše ale dobře dopadlo. „Vašek mi před odjezdem říkal, že když se mu podaří vrátit do kláštera Závišův kříž a originál Vyšebrodské Madony, bude celou cestu městem až do areálu kláštera houkat. To nakonec splnil, až když vezl Madonu," zasmála se Jana Zoufalá.

Zatímco účastníci utajené výpravy po návratu do kláštera doplňovali síly v jídelně, nachystala Jana Zoufalá stůl s bílým plátnem. Na něj pak všichni společně Závišův kříž postavili.

Teprve v té chvíli se členové policejního doprovodu dozvěděli, jakou vzácnost pomáhali převážet. „Doslova jim spadla brada. Říkali, že kdyby to tušili, ozbrojili by se ještě víc," vzpomněla Jana Zoufalá. „Dobrou hodinu jsme tam pak všichni společně stáli a zírali na naši historii."

Kdykoliv pak Jana Zoufalá zamířila do trezorových částí kláštera, kam cisterciáci Závišův kříž schovali, položila k němu růži.

Vzácný klenot spatřila na vlastní oči naposledy roku 1996. „Těším se, že tu krásu teď uvidím znovu," dodala.