„Na místě, kde archeologové pracovali, jsem se byl podívat. Musím připomenout, že se jednalo o součást mezinárodního projektu zaměřeného na válečné tábory. Důvodem zkoumání rozhodně nebyla otázka prodeje vepřína,“ konstatoval místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech. Dodal, že s vládou naposledy jednali 10. července, ale zatím se jen připravují varianty, jak dospět k návrhu. Žádná konkrétní nabídka nezazněla. Padnout by však měla během léta.

Návštěva ministra financí Andreje Babiše, ministra kultury Daniela Hermana a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána v památníku romského holocaustu v Letech.Zdroj: Deník/Stanislava KoblihováTábor v Letech stál dva kilometry východně od obce Lety. Od 8. 8. 1940 sloužil jako pracovní tábor, od 1. 1. 1942 byl sběrným táborem a od 2. 8. 1942 se stal cikánským táborem. Oplocená část měla rozlohu 66 arů. V 70. letech minulého století byl na části území vybudován vepřín, který teď patří spol. AGPI.

Výzkum tu dělala Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni zastoupená archeologem Pavlem Vařekou, která se v rámci mezinárodního projektu soustředí na mapování pozůstatků táborů v krajině.

Sondy dělali v přístupné severozápadní části areálu tábora na pozemcích obce Lety vně vepřína. „Jsem ráda, že výzkum pomůže některé dohady kolem tábora upřesnit,“ dodala Blanka Hlavínová, která dala ke zkoumání souhlas. Dodala, že archeologové už uvedli místo do původního stavu. Všechny artefakty, které se tam našly, dostane Romské muzeum v Brně.

Hlavním cílem výzkumu bylo ověřit lokalizaci tábora, zjistit charakter a rozsah jeho archeologických pozůstatků a získat artefakty, které by svědčily o životě v táboře.

Na pozemek vepřína se ale archeologové nedostali kvůli bezpečnostním veterinárním opatřením. Jejich důvodem je výskyt afrického moru prasat a riziko jeho přenosu.