Návrh Ministerstva dopravy, aby zmíněný 32 kilometrů dlouhý úsek zainvestoval soukromý subjekt a poté jej i provozoval, schválila ve středu vláda. Podle tiskového mluvčího Ministerstva dopravy Zdeňka Neusara se jedná o využití takzvaného PPP projektu (Public Private Partnership). Úsek mezi Novou Hospodou a Příbramí  bude úplně prvním projektem, který bude tímto způsobem realizovaný. „Jedním z důvodů výběru úseku D4 pro realizaci formou PPP bylo to, že na něj nelze využít peněz z evropských fondů. Zároveň v celém  nedokončeném  úseku jsou již vydána pravomocná územní rozhodnutí  a stavba je tedy  relativně dobře připravena k realizaci. Stavět by se mohlo začít v druhé polovině roku 2017," uvedl Zdeněk Neusar.

Podle slov Miroslava Krejči by ale v té době mohla být stavba před dokončením, pokud by se realizovala ze státních peněz hned. „Jedná se o jednu z nejlépe připravených dopravních staveb, která už měla být dávno rychle a efektivně dokončená. Je na ni připravená i dokumentace," konstatoval Miroslav Krejča. Podle něj je stavba mnohem lépe připravená než rozestavěný úsek D3 České Budějovice – Praha, kde ještě nejsou po trase zcela vyjasněné výkupy pozemků. Pokud by se na úseku Písek – Příbram začalo stavět hned za státní peníze, mohla by podle Miroslava Krejči stát stavba kolem osmi až devíti miliard korun, což by byl jen zlomek ceny, kterou bude stát druhá větev D3, a do dvou let by mohla být dokončená. „To, co už mohlo běžet, se dva roky pozdrží. Komplikací může být i platnost rozhodnutí o vyvlastněné půdě pro stavbu. Je třeba hlídat, aby nebyla promlčená stanovená lhůta, od kdy se musí pozemky využívat. Zatím ani nebyl nikdo schopný říci, jaký ekonomický profit z toho bude mít případný investor a zároveň následný provozovatel," argumentoval Miroslav Krejča.

Ministerstvo dopravy už vypsalo otevřenou soutěž na Poskytování služeb právního, finančního a technického poradenství před a v průběhu zadávacího řízení na výběr koncesionáře pro projekt PPP R4. Vítězná společnost pak bude odpovědná za poradenství během všech fází projektu.

„Koncesní řízení stavbu jen prodraží, ale nikam ji neposune," dodal Miroslav Krejča, který se netají tím, že s experimentem nesouhlasí. „Přesto se ale se skupinou lidí  snažíme najít potencionálního koncesionáře, protože máme zájem na tom, aby byl úsek dokončený. Ulehčilo by se dopravní síti na trase směrem na Strážné i České Budějovice," konstatoval Miroslav Krejča.

K otázce, jaké peníze by ze stavby a provozování případný investor měl, Zdeněk Neusar uvedl: „Finální cena takzvané platby za dostupnost bude výsledkem soutěže mezi zájemci o roli koncesionáře. Budeme ji znát až těsně před podpisem smlouvy. Předpokládaná výše dle analýzy proveditelnosti je kolem 900 milionů korun za rok. Nebude záležet, kolik po dálnici projede aut, toto riziko si stát ponechává na sobě."

Platba za dostupnost znamená platbu  v případě, že jsou dodrženy kvalitativní parametry provozované komunikace.
„Využitím financování formou PPP projektu očekáváme zejména zrychlení výstavby dopravní infrastruktury a vyšší kvalitu provedených prací, neboť za provoz toho, co postaví, bude ručit 25 let. Z naší strany se jedná také o otestování tohoto modelu financování, i s ohledem na budoucí omezené financování projektů z evropských prostředků," uzavřel Zdeněk Neusar.

Co změna přinese

"Pro řidiče se bude dobudovaná komunikace tvářit stejně jako zbytek sítě, to znamená, že se bude platit stejné mýto jako na zbytku sítě, stejně tak bude platit stejná dálniční známka. Systém zpoplatnění sítě chce ČR zachovat vždy jednotný."
Zdeněk Neusar, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy ČR