Hydrolog Tomáš Vlasák pracuje v českobudějovické pobočce Českého hydrometeorologického ústavu.Zdroj: archiv Tomáše Vlasáka.Lze napřed nějak stručně vysvětlit rozdíl mezi povrchovými a podzemními vodami?
Povrchové vody jsou řeky, rybníky, jezera a přehrady. Podzemní vody je ostatní tzn. voda v půdě a v podloží.

Podzemní voda leží v různých hloubkách. Pokud odmyslíme vodu v půdě (do hloubky až 2 metry), tak mělké podzemní vody jsou v hloubce řádově metry nebo několik málo desítek metrů. Naše vrty měřící mělké podzemní vody jsou do 20 metrů hloubky. Pokud jsou tyto vrty v údolích řek, tak jejich hladina souvisí více než se srážkami s hladinou vody v řece, ze které voda prosakuje do okolního podloží. Hladina takových vrtů (studní) reaguje na průtok v řece nebo déšť v řádu dnů. Hlubinné podzemní vody mohou být do hloubky až několik set metrů a voda se do nich dostává měsíce nebo i roky. Tzn. deficit hlubinných podzemních vod se doplňuje jen velmi zvolna. Hlubinné podzemní vody se využívají pouze v oblastech, kde jsou v podloží mohutné vrstvy sedimentů, které vodu akumulují (v JČ pouze Budějovická a Třeboňská pánev).

Jak ovlivnily současné tropické teploty a slunečné dny podzemní vody? Mají deficit oproti průměru nebo jsou díky vydatným srážkám udržovány v normálu?
Slunečné a teplé dny odebírají vody z půdy a rostlin. Na podzemní vody zdánlivě nemají vliv. Problém je, že kapacita půdy a schopnost rostlin nasávat vodu je značná a proto když slunce pořádně vysuší horní vrstvu půdy, pak každý další déšť pouze zaplní volný prostor v půdě a do podloží se vůbec nedostane. Myslím, že vydatný déšť z minulého víkendu je ideální případ. Ukazatele horní vrstvy půdy po deštích se dramaticky zlepšily, rostliny pookřály, ale stav pozemních vod se změnil jen minimálně. U vegetace to vylepšilo pouze stav rostlin s kořenovým systémem v hloubce centimetrů až desítek centimetrů, ale stromy, které berou vodu z větší hloubky trpí pořád deficitem vody.

Jak jsou na tom průtoky v řekách?
Průtoky v řekách jako nejlepší ukazatel stavu povrchových vod jsou dlouhodobě výrazněji podprůměrné. Většinou se pohybují mezi 5 až 20 % nejsušších let za posledních 100 let – viz (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/vodnosti/vodnosti.html). Nejde ale o extrémy, v roce 2015 byla situace o poznání horší – to průtoky dosahovaly absolutních minim. Deště v posledních dnech zvedly hladiny řek, ale ty se během několika dní vrátily na stav před deštěm. Pokud delší dobu neprší, tak voda v řece je původem podzemní voda ze středních hloubek, které se plní měsíce. A proto málo vody v řekách má souvislost mimo jiné i s tím, že v letošní zimě bylo málo sněhu a sníh odtékal překotně bez možností se vsáknout.

Při deštích minulý týden teklo Vltavou v Boršově nad Vltavou 50 kubíků za vteřinu. Kolik je tam obvyklý průtok a jak to nyní vypadá s Malší například v Roudném nebo v Českých Budějovicích?
V Boršově v srpnu je obvyklý průtok (medián) 12 m3.s-1, průměr roční je cca 17 m3.s-1 (asymetrické rozložení jako u platů – průměrný plat většina lidí nemá). Průtok v létě 2017 byl většinou kolem 10. Vyšší byl pouze krátkodobě po deštích, jako například minulý týden těch 50 m3.s-1. Ve čtvrtek teklo v Boršově 10 m3.s-1 a v pátek poteče taky. Na sobou bude pršet a tak by se na pár hodin nebo desítek hodin mohla hladina zvednout (http://hydro.chmi.cz/hpps/popup_hpps_prfdyn.php?seq=307156), ale na začátku příštího týdne tam bude zase 10 m3.s-1 (leda, že by zvedli odtok z Lipna).

Analogicky Roudné medián 4 m3.s-1, průměr 7 m3.s-1, v pátek poteče 3 m3.s-1, v sobotu o trochu víc (snad), na začátku týdne zase 3 m3.s-1 nebo míň, protože průtok je stále nadlepšován vyšším odtokem z Římova. Budějovice medián 16, průměr 24, v pátek poteče 14, v sobotu víc a na začátku týdne 13 m3.s-1.

Jak vychází srovnání srážek a teplot v červenci a srpnu, letos a případně ve srovnání s rokem 2015, kdy bylo extrémní sucho?
Letos v červenci byly srážky mírně nadprůměrně (http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky), výrazně podprůměrné byly květnu a červnu. Teplotně byly ale všechny poslední měsíce nadprůměrné a proto byl i vyšší výpar. Měsíční průměr teplot u července a srpna v roce 2015 byl ještě o 2 stupně vyšší, než je letos (srpen ovšem ještě není u konce). Deficit srážek od 1.3. 2017 tzn. kolik se vypařilo z volné vodní hladiny –mínus kolik napršelo, je někde až 200mm (hlavně jižní Morava) viz http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho

Srpen zatím vypadá teplotně mírně nadprůměrný a srážkově průměrný.

Lze nějak stručně shrnout aktuální situaci ohledně vláhy v půdě?
Kdybych to měl shrnout, tak aktuálně není sucho v horní vrstvě půdy půdě do 10 až 20 cm, z vyšší hloubkou se ale situace začíná zhoršovat a nejhorší je u podzemních vod a to zejména u mělkých vrtů. Viz http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho. Myslím, že u studní, které leží v sedimentech poblíž řek, se situace po deštích z minulého týdne mohla zlepšit, ale bude taky plno studní, kde hladina neustále klesá. Hlubinné vrty dlouhodobě vykazují pozvolný pokles hladin. Na mapě s údaji z našich mělkých vrtů lze vidět, že rozptyl vodnosti studní je ale i na malém území velký, takže souhrnné hodnocení je obtížné. Z mapy hladin mělkých i hlubinných podzemních vrtů také vyplývá, že situace v JČ není výrazně lepší ani horší než v ostatních částech ČR.