Známá je především hraním skladeb kapel AC/DC nebo Judas Priest, ale stejně tak hraje i svou vlastní tvorbu. Jaký má za sebou rok a co ji čeká v tom letošním? Nejen na to odpovídal za kapelu Čestmír Sláma.

Máme stále ještě začátek roku, tak se můžeme ohlížet za tím minulým. Jaký byl pro kapelu Krypton rok 2014?
Loňský rok byl, co se týče koncertů, nejhojnější za celou naši éru. Většinou máme tak pětadvacet koncertů za rok a loni to bylo třicet osm. Zahráli jsme si například s Tublatankou, Metalindou, Walda Gangem, Odysseou a mnoha dalšími.

Jedna z věcí, co se nám loni podařila, bylo to, že jsme hráli na velkém motorkářském srazu v Německu, kde bylo přes dva tisíce lidí. Poprvé jsme se také dostali na Slovensko, jižní Moravu nebo Plzeňsko, kde jsme měli několik koncertů a další máme domluvené na letošek.

Většina kapel hraje regionálně v tom smyslu, že se v dané lokalitě točí a nechtějí si mezi sebe pustit nikoho jiného, proto jsme rádi, že se nám to povedlo prolomit.

Zmínil jste motorkářský sraz, což je pro vás asi dost typická akce. Jste motorkáři?
Nejsme motorkáři tak, že bychom měli motorky a jezdili, ale určitě k nim máme kladný vztah. Je to spíš dáno muzikou, kterou hrajeme.

Co třeba festivaly, ty vás nelákají?
Všechno se odvíjí od toho, co hrajeme. Naše písničky jsou půl napůl, což znamená z poloviny naše věci a z poloviny převzaté. Na festivalech nechtějí, aby se hrálo něco převzatého, protože za to musí platit. Tím pádem z většiny standardních festivalů vypadáváme. Někde si navíc musíte zaplatit za to, že tam vůbec budete hrát, a to nechceme. My chceme hrát, protože nás to baví. Rozhodně na tom nevyděláváme, ale zároveň se nám příčí platit za to, že budeme někde hrát, což už je dneska mnohdy bohužel realita.

Hrajete půl napůl, jak říkáte. Co radši – svoje věci, nebo převzaté?
To nejde říct. Když hrajeme, je v tu chvíli jedno, jestli naši písničku, nebo převzatou. Samozřejmě nás víc těší, když lidé přijdou a řeknou „ty vaše písničky, to je pecka". To je určitě lepší, než když řeknou „ty AC/DC hrajete jako originál".

Na druhou stranu z převzatých hrajeme to, co nás baví. Snažíme se to hrát co nejvěrněji, což nás muzikantsky posouvá dál.

Rozdíl v hraní jako takovém tedy asi není. Jen víc potěší, když fanoušci pochválí naše věci, i když každá pochvala je dobrá.

Táhnou lidi na vaše koncerty spíš vaše písničky, nebo ten styl a kapely, které hrajete?
Co fanoušek, to názor. Jsou to dva různé tábory, které jsou pro nás oba důležité. Myslíme, že kdybychom preferovali jen jedno z toho, tak by to bylo špatně. Pokud bychom hráli jen svoje věci, budeme mít daleko méně hraní, méně příležitostí a všechno pro nás bude složitější. Na druhou stranu, pokud bychom hráli jen převzaté, tak vlastně jako kapela nejsme nic.

Jak jsme zmiňovali například motorkářské akce, tak třeba tam je zrovna velký zájem o převzaté. Lidé se tam jdou především bavit, nejdou si jen poslechnout muziku. Jsou pak rádi, když slyší něco, co znají, a to rozproudí zábavu.

Nejznámější jste asi převzatými věcmi od AC/DC. Co ještě patří do vašeho repertoáru a co hrajete nejradši?
Z převzatých nejradši určitě právě AC/DC. Výborně to sedí zpěvákovi. U AC/DC je totiž velmi těžké najít někoho, kdo je dokáže zazpívat. Byť nejsme revivalová kapela, myslím, že se mezi takové můžeme směle postavit a budeme hrát AC/DC možná líp než některé z nich.

Nebráníme se ale ani jiným, jako jsou Judas Priest, Black Sabbath, Iron Maiden, Twisted Sister nebo Motörhead. Náš záběr je hodně široký, ale aspoň v tuto chvíli je to hodně postavené na AC/DC a Judas Priest, co se týče převzaté muziky.

Hrajete už nějakých čtrnáct let. Stále ve stejné sestavě?
Změnili jsme akorát basáka, to je tak šest let. Jinak jsme ve stejném složení. Dobré je, že nastoupil náš kamarád, který mezi nás krásně zapadl, takže bylo všechno ok.

Jak se kapela Krypton za dobu své existence vyvinula?
Začínali jsme na převzatých písničkách, na tom jsme se sehráli, a pak jsme začali nabalovat naše.

Máme v šuplíku spoustu věcí, bohužel není tolik času, kolik bychom potřebovali. Chceme mít všechno ne na sto, ale na sto dvacet procent. Máme tři dema, chystali jsme i cédéčko, ale nějak to nedopadlo. To bychom určitě chtěli fanouškům dát. Nechceme ale slibovat, že to bude třeba letos.

Koncerty jsou pro nás nejdůležitější. Rozhodně neřekneme, že se budeme soustředit na desku a nebudeme třeba půl roku hrát veřejně. Pro nás je důležitější, že lidé přijdou na náš koncert, než že si koupí tu placku. Takže v plánu to určitě je, ale koncerty a hrát lidem, to je nejvíc.

Který zážitek pro vás byl jako pro kapelu největší? Máte teď nějakou metu, kterou chcete pokořit?
To se mění. Když jsme začali, byla pro nás vzorem legendární protivínská kapela Araxa, která hraje podobný styl. Pro nás byl tehdy sen zahrát si s nimi v protivínské sokolovně. A oni jednou přišli a řekli, že chtějí, abychom tam s nimi hráli. Vytřeštili jsme oči a najednou se nám sen splnil.

Pak jsme říkali, že bychom chtěli hrát s Arakainem a za pár let jsme s nimi také hráli. Hráli jsme i se Škworem, s Alešem Brichtou, s Harlejem a dalšími. Naše meta se tedy pořád posouvá dál.

A kde je teď?
Vidím to jasně. Deset tisíc lidí v plném sále a všichni přišli na nás. (smích)

Ne vážně, je skvělé, když si s námi lidé zpívají naše písničky. Když hrajeme s velkou kapelou, je to super, ale kdyby plné sály chodily jen na nás, to by byla ta meta nejvyšší.

Na závěr prozraďte, co chystáte na letošní rok? Kde vás můžeme vidět?
Máme domluvených už dvacet koncertů, což je na začátek roku výborné. Například 11. dubna budeme s Tlustou Bertou v Písku. Dále nás fanoušci mohou vidět a hlavně slyšet například na městských slavnostech v Protivíně, Dragster EuroGames v Bechyni a mnoha dalších akcích a srazech jak v Čechách, tak v zahraničí.