Bylo to jednoznačné rozhodnutí. V Sepekově jednomyslně odmítli geologický průzkum na vrchu Chlum. Firma chce prověřit, zda se tam nachází dostatečné množství wolframu. Ten patří mezi strategické suroviny.

„Je to národní bohatství. Cementárny, vápenky, pískovny, všechno je v zahraničních rukou. Drancuje se republika a stát z toho nemá nic," zdůraznil zastupitel Stanislav Sedláček. „Také jsem jednoznačně proti průzkumu," dodal radní Petr Urban.  „Chlum už je zdevastovaný od lesní techniky a teď ještě tohle," zaznělo v diskuzi.

Starostu Josefa Himla šokovala částka, kterou by městys v případě samotné těžby získal. „Jako občana mě zaráží, že firmy nechají státu a obci do deseti procent zisku. Ale to taky můžou být třeba jenom dvě procenta," podotkl Josef Himl, který argumentoval několika důvody, proč průzkum nepovolovat.  Chlum a jeho okolí je unikátní území. Na vrchu je podle archeologa Milevského muzea Petra Menšíka velké množství zachovaných archeologických památek. Vrch navíc obklopují přírodní památky i evropsky významná lokalita. Sepekov tu má i zdroje vody.

To připomněl i radní Martin Pokorný, podle kterého jsou následky průzkumu, který se tu v minulosti uskutečnil, znatelné i dnes. „V lese jsou po něm stále patrné známky," řekl Martin Pokorný.

Ovšem negativní stanovisko obce jako jednoho z účastníků řízení nemusí znamenat stopku průzkumu. Upozorňuje na to ministerstvo životního prostředí. „Ze zákona ani ze správního úřadu nelze vyvodit, že negativní stanovisko obce automaticky znamená zamítnutí žádosti," sdělil mluvčí  Matyáš Vitík. 
Na Chlumu se podle slov starosty Josefa Himla průzkum uskutečnil, a to v 70. letech na zlato. Nyní chce firma zjistit, zda se tu nachází wolfram. Ten zlato doprovází. „O zlatu není v žádosti ani zmínka," řekl starosta. Průzkum by se týkal území o velikosti  3,666 kilometru čtverečních, tedy výrazně většího než v minulosti.

Sepekov doufá, že průzkum ministerstvo životního prostředí nepovolí. „Pobočky ministerstva v Plzni a v Olomouci žádosti firem zamítly.    V Plzni mě to nepřekvapilo, ale v Olomouci docela ano, protože Zlaté Hory, na rozdíl od všech ostatních obcí, chtěly těžit," vysvětlil starosta, který pochopitelně vnímá rozhodnutí ministerstev pozitivně. „Bylo by zvláštní, kdyby budějovická pobočka průzkum podpořila. I když člověk nikdy neví," dodal.

Zastupitelé se shodli na tom, že cítí zodpovědnost ochránit poslední zbytky nerostného bohatství České republiky pro další generace. „A maximálně omezit škodlivé vlivy těžby na životní prostředí. Nenechme se omámit množstvím zlata a wolframu v ložiscích, ale objektivně posuďme všechny aspekty případné těžby. Státu, to je nám, občanům, zůstane jen krajina nevratně zdevastovaná toxickým odpadem,"  citoval část prohlášení starosta, se kterým souhlasili všichni zastupitelé.

Podle slov starosty se na Chlumu nachází podstatně více wolframu než zlata.

Wolfram se těží klasickým hornickým způsobem. Následující chemická a hutní úprava koncentrátu už probíhá ve speciálním zařízení – huti, a to centrálně a většinou mimo vlastní ložisko nerostu.