Ve středu od 15 hodin dávali v Divadle Fráni Šrámka skvělou divadelní hru. Mohlo by se to zdát z pohledu na davy lidí, které proudily do divadla. Divadlo se tu sice konalo, ale byl to kus nesmírně trapný, sestavený z nepochopení, neúcty, rasismu a předsudků. Nenávisti bylo tolik, že účastníky debaty musela chránit bezpečnostní služba.

V divadle se totiž projednávala stavba komunitního a nízkoprahového centra na Portyči, která v uplynulých týdnech vyvolala v Písku zcela nečekané emoce.

Centrum, jehož stavba za maximálně 20 milionů korun má být stoprocentně hrazena dotací, stejně tak jeho provoz po pět let, má být určeno pro skupiny trpící sociálním vyloučením, přímo v představení projektu bylo uvedeno, že se v tomto případě jedná o Romy ve věku 15 až 26 let. Za ně ale na projednávání dorazil jen student vysoké školy Michal Mižigár.

Besedy se kromě starosty Ondřeje Veselého zúčastnil i Petr Jelínek z odboru rozvoje, investic a majetku města Městského úřadu Písek, projektová manažerka Helena Kosová, Daniel Svoboda a Václav Matuška z občanského sdružení Naděje, které by mělo centrum provozovat, ředitelka Úřadu práce Písek Alexandra Zajíčková, diskusi měl moderovat mluvčí radnice Roman Ondřich.

Po klidném začátku, kdy projektová manažerka Helena Kosová představila záměr s tím, že jde opravdu jen o záměr, tedy úplný počátek možné stavby, se projednávání zvrhlo doslova v komedii.

Moderátor Ondřich nebyl schopen řídit diskusi, z níž se stal pouze sled obviňování, výkřiků a urážek naštvaných lidí na adresu zúčastněných představitelů města.

Původně měl mít každý na položení dotazu jednu minutu. Ondřich ale nedokázal vymáhat dodržování tohoto bodu, lidé se tak volně, bez jakýchkoliv pravidel, překřikovali. Na odpovědi ale měli tázaní jakkoliv dlouhou dobu.

Přibližně v polovině diskuze asi polovina lidí odešla, protože se jim nelíbilo, že si bývalý ředitel Naděje Petr Hladík vzal přednostně mikrofon, ačkoliv nestál v dlouhé frontě těch, kteří se chtěli také vyjádřit. "Je to protekce," volali někteří.

"Víte, proč tu nejsou Romové? Protože se vás bojí!" přesvědčoval účastníky Hladík. Tím ale vyvolal jen smích a odchod poloviny lidí ze sálu. Hladíka tak kvůli hluku odcházejících nebylo vůbec slyšet.

Poté začali lidé klást konstruktivní dotazy. Zajímalo je, kolik bude stát provoz centra, kolik v něm bude pracovat lidí, nebo co s budovou bude po pěti letech, po které bude muset fungovat komunitní centrum.

"Může z ní být cokoliv. Pokud zjistíme, že komunitní centrum není třeba, může se budova využívat jinak. Ale to teď nevíme, nemáme ještě ani zpracovaný projekt, nevíme, kolik by všechno stálo. Jisté je, že na stavbu je možné získat dotaci až dvacet milionů korun, a poté na každý rok provozu pět milionů korun. Město tak zhodnocuje svůj majetek. Pokud centrum nepostavíme teď, může se stát, že už ho nepostavíme nikdy, a pokud ano, tak za městské peníze," poznamenal Petr Jelínek.

"Možná by bylo lepší postavit tam třeba muzeum," podotkl podnikatel Oldřich Veselý, čímž vyvolal smích zúčastněných. "Pokud bychom dostali na muzeum na Portyči stoprocentní dotaci, určitě bychom ho tam rádi postavili," oponoval starosta Ondřej Veselý.

"Víte, než jsem začal studovat střední a potom i vysokou školu, svedl boj nejen se sebou, ale i s tím, že jsem Rom. Nesmíte nás všechny házet do jednoho pytle. Všechny kultury jsou si přece rovny a romství se z našeho národa snažili po staletí všichni vymlátit. Naše historie, to je samý masakr. Pokud se nebude pracovat s romskými dětmi, bude situace jen horší," řekl student Michal Mižigár.

Tanečník Ladislav Beran poznamenal, že tak špatně prezentovaný projekt ještě neviděl, Marka Kindla zajímalo, co bude s budovou po zmíněných pěti letech. "Jde mi jen o to, aby se na tom někdo nenapakoval," doplnil Kindl. "To bude všechno smluvně ošetřeno," odpověděl starosta Veselý, který na besedu přišel i přes svoji momentální zdravotní indispozici.

Po čtvrt na šest se stále rozzlobení lidé rozešli. Veřejné projednávání tak zřejmě kromě eskalace napětí nepřineslo žádný výsledek.